Zámek Herrenchiemsee a jezero Chiemsee (Chiemské jezero) - NĚMECKO

Chiemsee 
Největší jezero  v Bavorsku (518 m.n.m., cca 80 km²), nacházející se  na úpatí Alp  mezi městy Rosenheim a Traunstein, je  též nazýváno   Bavorským mořem.

Vzniklo před 15 - 20 000  lety a  mělo hloubku 250 m. Usazeninami (písku a štěrku) z Alp se  hlubina snižovala a  stále snižuje. Nyní je na  cca 73 m.  

Z jezera vytéká řeka  Alz a pokračuje do Inu.  Obrovský nerovnoměrný ovál o rozměrech 18,5 x 11 km, má objem 2 km³. Dle   wikipedie vystupují z vodní hladiny  čtyři ostrovy, s průvodcem jsme se bavili pouze o třech.  Nejmenší je Krautinsel (cca 3ha). Na  prostředním ostrově  Fraueninsel (15 ha) stojí ženský benediktinský  klášter (Frauenwörth). Dá se   tu procházet, či posedět v restauraci. Na začátku zimy na ostrově probíhá průvod masek.

Největším a nejznámějším  ostrovem  je Herrenchiemsee, zvaný též Herreninsel  (238 ha).

Nastoupili jsme   na  loď  v městečku  Prien   a  pluli   cca 20 min. na ostrov. Z jezera  by byl býval krásný pohled na Alpy, nebýt zakaboněna .  Ostrov byl z velké části porostlý lesy.  Uvnitř  ostrova bylo možné  spatřit klášter, hostinec, muzeum, či rybářskou vesnici. Příjemnou procházkou jsme se dostali k   přepychové stavbě   Ludvíka  Bavorského, s květinovým parkem a vodotrysky, k zámku Herrenchiemsee.

Ze všech  tří zámků, které jsme na výletě viděli, bylo Bavorské Versailles (v mých očích) v kýčovitosti  na místě  posledním... asi proto, že  byl   vystavěn  dle vzoru díla Ludvíka XIV.
Zámek Versailles Ludvíka  Bavorského  při návštěvě Francie  velmi  fascinoval. 

Ostrov vykoupil Ludvík II. Bavorský  v roce 1873. V roce 1878 byl položen základní kámen. Architektem stavby byl Georg Dollman. Zámek byl  během tří let  téměř hotov, avšak nedokončen.  Dodnes chybí mnoho pokojů a boční křídla. Ludvík  zavítal do tohoto sídla  v roce 1884  na pouhých 9 dnů. Dva roky po jeho smrti -  v r. 1886 - byl Herrenchiemsee   otevřen pro veřejnost.  Nedokážu přesně  popsat  zařízení a doplňky,  co  se nedalo  přehlédnout, byl např. obrovský bronzový páv (královský pták Bourbonských králů), který nás v přízemí vítal. Dále jsme viděli  schodiště z pravého mramoru, postavené podle stylu Versilles, halu s proskleným stropem  a stěnami  z mramoru nepravého, avšak prý nákladnějšího, než z  mramoru  originálního. Zhlédli jsme  mnoho pokojů a předpokojů, kopii  versailleské ložnice (kde nikdy  nikdo nespal),  či ložnici privátní (laděnou do panovníkovy oblíbené modré barvy), odkud  měl  Ludvík schodky  do koupelny – do vany o objemu 6 000 litrů.

Stěny některých  pokojů byly  zdobené  pravým zlatem (rozklepaným na mikroplátky), obrazy, malbami či  nástěnnými  koberci (které ženy  vyšívaly i několik let).

Nechyběl ani stoleček "prostři se". Stejně   jako  v Linderhofu  stál na výtahu, který vedl do kuchyně. Kuchaři  naservírovali jídlo a stolek opět vyjížděl nahoru, panovníkovi  přímo pod nos. 

Zámek zdobila  obrovská  zrcadla a také  lustry z míšeňského porcelánu. Kromě  obrovské vany (spíše bazénu), mne fascinoval i  90 m dlouhý zrcadlový sál. Údajně je to lepší napodobenina   originálu ve Francii. Ze stropu  viselo 35 lustrů, které potřebovaly k rozsvícení sálu 2 000  svíček. Všechen tento přepych  byl pouze  pro oči Ludvíka.

V jižním křídle se nacházelo Muzeum krále Ludvíka II. Prohlídek   pamětihodností  bylo za dva dny vrchovatě  a   tak jsme   místo  muzea utíkali  na výbornou  kávu do zámecké restaurace.  

 O  Ludvíkově zdravém rozumu by se  dalo silně pochybovat (viz článek o Neuschweinsteinu a Linderhofu).  Kdysi  přivedl svými šílenými nápady, které zhmotnil,    bavorskou státní kasu na mizinu. Zanechal  však za sebou  stavby, jež jsou  právě pro svou absurdnost návštěvníky   hojně  vyhledávané. Jsem přesvědčena, že výdělky  z prohlídek zámků jeho dávné dluhy bohatě  pokryly.

 http://www.herren-chiemsee.de/index.htm

 

 Obrázky z  Bavorska

 

Články s výlety v Bavorsku související:

Neuschwanstein

Linderhof

Garmisch-Partenkirchen a soutěska Partnachklamm

Wieskirche - Bavorsko