Herrenchiemsee - zámek
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Jsme na zájezdě v Bavorsku, kam jsme se vydali na prohlídku pohádkově krásných zámků, kde žil nebo které postavil bavorský král Ludvík II. Už nám zbývá jen tento poslední.
Za čím jedeme?
Zámek leží na poměrně velkém ostrově Herrenchiemsee na největším bavorském jezeře Chiemsee na jihu Bavorska mezi Mnichovem a rakouským Salzburgem v podhůří Bavorských Alp.
Ostrov byl ve středověku ve vlastnictví kláštera Herrenchiemsee. Podle archeologických vykopávek v severní části ostrova byl první klášter zde založen již na počátku 7. století. Když byl zdejší řád zrušen, byla budova rozebrána a zbytek přestavěn na tzv. Starý zámek. Tam je v současné době galerie.
Se Starým zámkem těsně sousedí barokní katedrála z r. 1676-1679, která měla bohatou štukovou výzdobu a stropní malby. Její část vč. věže byly zničeny po r. 1807. V lodi byl vybudován pivovar. Loď stále stojí, ale je uzavřená. Již v r. 1215 byl na tomto místě románský kostel, který sloužil místním biskupům.
Pro potřeby veřejnosti byl postaven u kláštera pozdně gotický kostelík Panny Marie. Byl vysvěcen r. 1469, v letech 1630 – 1632 byla provedena rekonstrukce. Z tohoto období je raně barokní oltář a kazetový strop s malbami s náboženskou tématikou. Barokní varhany jsou z r. 1668. Tento štíhlý kostelík stále stojí, dokonce je možno do něj nahlédnout.Ve zdech kostelíka jsou vezděné staré náhrobní desky.
Na břehu na nejsevernějším cípu ostrova je jezerní kaple sv. Kříže z r. 1697. Tu jsme zahlédli cestou z parníku. Pro veřejnost je uzavřena.
Ostrov koupil po r. 1874 bavorský král Ludvík II. a nechal zde postavit poslední ze svých zámků. Protože obdivoval osobu krále Ludvíka IV., chtěl být tak mocný jako on a mít vše jako on, proto tento zámek je kopií zámku ve Versai. Tato stavba ho stála nejvíce peněz, ale během svého života nezvládl zařídit již všechny místnosti. V podobě, jak ho dostavěl, již zámek zůstal a je známý také jako Bavorské Versai.
Dne 21. května 1878 byl položen základní kámen a po třech letech byla hotova hrubá stavba zámku. R. 1884 si nechal král svůj zámek v noci nasvítit elektrickými světlomety, aby se mohl pokochat jeho nádherou.
Zámek nechal král vybudovat tak, že přilehlé upravené prostory protínají celý ostrov od západu k východu. Přední – západní strana má parkovou úpravu, kde je řada fontán, bohužel v době naší návštěvy nebyly všechny ještě plně funkční. Prostřední největší Hauttmannova fontána Latona z r. 1883 je napodobenina kašny ve Versai. Na zadní – východní straně vedou dvě stromořadí uprostřed se zatravněnou plochou až k moři.
Vstup do hlavní haly zámku je volný. Je tam prodejna upomínkových předmětů, kavárna a zpoplatněné WC. V jednom sálu, který spojuje přední a zadní vchod je působivé sousoší s pávy. Z této haly je i vchod do muzea, které v době naší návštěvy bylo uzavřené. Podle údajů na vstupence jsme měli možnost toto muzeum navštívit v rámci jednoho vstupného. Škoda. Bylo otevřeno po 40 letech od smrti krále Ludvíka II. R. 1989 bylo zrekonstruováno a znovu otevřeno. Je tam k vidění řada předmětů, které připomínají Ludvíka II. , jako např. věci osobní potřeby, dokumenty, fotografie, oděv, ve kterém byl křtěn. Jsou tam i hudební partitury a jevištní dekorace k dílům Richarda Wagnera, kterého si Ludvík II. velice vážil a kterého i finančně podporoval. Součástí muzea je i vybavení královského apartmánu, jídelna a ložnice z mnichovské rezidence, honosný trůn z přijímacího salonu z let 1867 – 1869. Je tam vystavena i první ložnice ze zámku Linderhof.
Prohlídka začíná ve vstupní hale s bílými mramorovými schody a s prosklenou střechou. Ne vše je uvnitř přesnou kopií Versai, některé prvky převzal, v některých případech použil moderní technologii, vše upravil tak, aby se jemu to líbilo a jemu to vyhovovalo. Stěny jsou obloženy barevným mramorem s mohutnou obrazovou výzdobou. Vypadá to skutečně majestátně.
V První předsíni, tzv. Strážnici, která je laděna do bílé a zlaté, jsou umístěny halapartny královské tělesné stráže. Obrazy znázorňují příběhy z doby krále Ludvíka XIV.
Bronzová socha Ludvíka XIV. na vzpínajícím se koni je dominantou ve Druhé předsíni. Ačkoli oficiální název je předsíň, je to obrovská místnost se třemi velkými okny a malým oválným okénkem na užší straně. Proto se tomuto sálu také říká sál s buličím okem.
V obrovské Reprezentační ložnici převládá mohutné zlacení. Je ještě zdobnější než ložnice krále ve Versai. Lůžko měří 3 x 2,6 metru, je zdobně vyřezávané a doplněné drahým vyšívaným baldachýnem. Ludvík si představoval, že zde bude přijímat ranní audience. Nikdy však v této místnosti nespal.
Hned vedle je Poradní sál, který opět zdobí obrazy Ludvíka XIV. ve dvorních scénách a vyšívané lilie Bourbonů na modrých sametových závěsech.
Všechny místnosti jsou prostorné, hodně zlacené, zdobené, ale nejpůsobivější je Zrcadlový sál, který je skutečnou kopií sálu ve Versai, je však ještě delší. Měří neuvěritelných 75 metrů. Na západní straně má 17 vysokých oken, na protější straně jsou zrcadla, mezi nimi je 44 stojanů se svícemi, které doplňují 33 křišťálových lustrů. Celkově prý místnost ozářilo téměř 2000 svíci.
Na západní stranu zámku se již vešli jen Mírový sál a na druhém rohu Válečný sál, které jsou obloženy mramorem a vyzdobeny velkými alegoriemi míru, či války, stejně tak jako ve Versai.
V zámku je ještě soukromá Královská ložnice s převládající modrou barvou a samozřejmě opět mohutným zlacením. U lůžka měl Ludvík II. modrou lampu ve tvaru koule, která mu navodila okouzlující namodralé světlo. Ložnice je doplněna toaletní soupravou z drahého míšeňského porcelánu.
Pracovnu doplňují malby ze života Ludvíka XV. na královském dvoře. Kopií z Louvru je psací stůl na kolečkách. V pracovně jsou zelené závěsy zlatě vyšívané.
Jak název napovídá, v Modrém salonu jsou závěsy modré, které se velmi dobře hodí k bílému krbu z míšeňského porcelánu a bílým mramorových soškám. Ani tady nechybí zrcadla.
Skutečně fascinující je Porcelánový kabinet. Z malovaného a zdobeného míšeňského porcelánu jsou medailony, kterými jsou obloženy dveře, ze stejného materiálu jsou i svítidla, vázy s květinami, konzole, lustr s květinovou výzdobou. Nemůžeme uvěřit tomu, že květiny nejsou skutečné, ale že jsou z porcelánu.
Ludvík II. si nechal zhotovit ještě Malou zrcadlovou galerii, která byla také podle vzoru galerie ve Versai. Tam však tato galerie již byla pozměněna. Zde je tedy její věrná kopie. Místnost je dlouhá „pouze“ 20 metrů, je tam jen 5 křišťálových lustrů a pozlacené stojany se svícemi. Ve výklencích jsou sochy čtyř pozemských živlů. Zrcadla jsou v modrém mramorovém rámu, stejně tak jsou obložena i okna.
Oválná jídelna je vytvořena podle rokokového salonu v jednom přepychovém pařížském hotelu, je doplněná bystami ze společnosti 18. století – Ludvíka XV., markýzy de Pomadour, hraběnky Dubarryové a dalších. I tady je stolek se spouštěcím mechanismem, se kterým jsme se setkali již na jeho zámku Linderhof. V přízemí mu jídlo na stůl naservírovali a poslali mu ho nahoru, aby nemusel být rušen obsluhujícím služebnictvem. Jídelnu doplňuje osmnácti-ramenný lustr z míšeňského porcelánu.
V přízemí budovy je naprosto neuvěřitelná je koupelna, do které mimo jiné vede vnitřní točité schodiště z královy ložnice. Tvoří ji „vana“, což je oválný bazén, do kterého vedou dokonce dvoje schody. Vejde se do ní neuvěřitelných 6800 litrů vody, která je ohřívána topením pod mramorovou podlahou. I tato koupelna je ozdobena nástěnnými malbami s Venuší, římskou bohyní lásky, a jejím doprovodem.
Z koupelny se dostal král rovnou do šatny, která je laděna do růžové barvy, je doplněna velkým množstvím zrcadel, porcelánovými lustry a samozřejmě opět mohutným zlacením.
Posledním místností, kterou jsme navštívili, byla hala, která byla obdobou nádherné vstupní haly na počátku naší prohlídky. Tato byla na opačné straně zámku, ale již nebyla dokončena. Je to jen dokončená stavba se skleněným stropem, nezdobená, kde není ani hotová podlaha. Je to ukázka toho, jak některé místnosti stále vypadají. Údajně není dokončeno zhruba 50 místností, a to v přízemí a ve druhém patře.
Tím skončila prohlídka zámeckého interiéru, ale než jsme se dostali k východu tohoto zpoplatněného prostoru, mohli jsme si ještě zajít do kavárny, prodejny upomínkových předmětů i na toaletu. Ještě bych chápala tu toaletu, že je zdarma pro platící návštěvníky, ale proč do této kavárny a do této prodejny suvenýrů nemohou ostatní návštěvníci ostrova, to mi moc nebylo jasné.
Zámku si král bohužel neužil. Žil zde na podzim r. 1885 devět dnů, ale to ještě zdaleka zámek nebyl dostavěn ani do současné podoby. Ve své obrovské královské ložnici se nevyspal ani jednou.
Dva roky po jeho smrti se zámek i zahrada otevřeli pro veřejnost.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Nocleh se snídaní jsme měli zajištěn v hotelu Atlas Sport v Garmisch-Partenkirchenu. Ubytování bylo bezvadné, pokoje velké, každý pokoj měl vlastní sociální zařízení, televizi. Snídaně byla formou švédských stolů a byla skutečně bohatá.
Pokud byste se chtěli občerstvit na ostrově, je malé bistro u přístavu, o kousek dál je velký hotel s restaurací, kavárna je i přímo v přízemí zámku.
Další možnosti občerstvení jsou na pevnině, kde je řada restaurací i kaváren s výhledem na moře.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbil se nám zámek, který je skutečně přepychový a monumentální, ale i celý ostrov. Nechá se celý obejít, na jižní straně jsou dokonce dvě místa s vyhlídkou. My jsme obešli jen jeho severní část, byl tam úžasný klid a výhledy na velké jezero s dalším ostrovem, na kterém býval ženský klášter.
Ostatní informace
Jediný způsob, jak se dopravit na ostrov, je lodí. Vždy v celou a v půl jezdí z obce Prien am Chiemsee na ostrov a ve čtvrt a ve tři čtvrtě zpátky. Jízdenky se kupují v přístavu. Jen kousek od přístavu je velké parkoviště. Zpáteční jízdenka stojí 8 Euro, my měli společnou – pak jsme platili pouze 7 Euro.
Vstupenky na zámek se kupují na ostrově, hned proti přístavu. Tam je i neplacené WC. K zámku je to pak cca 10 minut. Audio-průvodce zde nemají, vše vypadalo, že dostaneme do ruky texty v češtině. Ale protože nás bylo na stanovenou hodinu hodně, dostali texty ve svém jazyce Angličané a Italové a nám pustili povídání v jednotlivých místnostech v češtině. Bylo to příjemné překvapení.
Na ostrově se nechá docela pěkně procházet.
Další možnosti jsou na břehu, kde se nechá obcházet okolo jezera nebo vyrazit do vnitrozemí. Zhruba 15 km je to při pobřeží severním směrem od přístavu do Gstadt am Chiemsee. Další možnost je vydat se cca 8 km na sever, kde je řada jezer – Thaler See, Schlossee, Kesselsee a kde má být i zámek Hartmannsberg. Jen jsem ho však našla na mapě, nic bližšího o něm nevím. Ale jezera vypadají zajímavě.