Bradelským lesem z Libiny, přes Bradlo do Červenky

Touto trasou jsme jeli jedním ze dvou úvalů tzv. Bradelského lesa - horský hřbet. Kompet celý úval se táhne z jedné strany od potoka u Nedvězí a končí u obce Třeštiny, kde se potok vlévá do řeky Moravy a z druhé strany je ohraničen potokem protékajícím obcí Libinou ústící do říčky Oskavy a tekoucí až do obce Dětřichova. Bradelský proto, protože tento úval spadal před příchodem Slovanů na toto území pod Bradlo (nejbližší a nejvyšší skalní vrchol tohoto území) a les proto, protože byl, v dobách než bylo toto území osídlováno, zalesněn. U obce Veleboř, kde vyvěrá říčka Okenice, se horský hřbet dělí na dva laloky. Západní a nepatrný strácí se mezi obcemi Stavenicí a Třeštinou. Východní z názvem Holubice rozkládá se směrem jihozápadním - na tomto laloku stojí zámek Úsov, kaple sv. Rocha, kaple sv. Josefa (mj. poblíž této kaple se nachází nejvyšší vrchol nazvaný Bradlec - jmenný pozůstatek Bradelského lesa) a Nové Zámky se dvorem, kaplí a myslivnou. V historických pramenech se Bradelský les připomíná roku 1356, kdy Ješek z Vildenberka na Bouzově kupuje vesnici Bohuslavice a Třeštinu i s Bradelským lesem. Ve 14. století spadala již většina vesnic kolem kopce Bradla pod úsovské panství a to až zhruba do přelomu 15. a 16. století, kdy vesnice postupně spadaly pod majetky jiných, méně známých moravských vladařů a pánů. V tehdejším úsovském panství se nacházely mj. i tyto vesnice a městečka: Benkov, Bezděkov u Úsova, Hlivice, Hrabová, Nová Hradečná, Hradec (čtvrť v Nové Hradečné), Klopina, Králová, Lipinka, Medlov, Mladeč, Mladoňov, Mostkov, Brníčko (u Uničova), Písková, Police, Řimice, Stavenice, Svinov, Třemešek, Troubelice, Veleboř, Václavov, Vitošov, Zálavčí (čtvrť v Leštině u Zábřeha na Moravě), Žbánov (čtvrť v Polici u Úsova), Dědinka (u Medlova) a Zadní Újezd (u Medlova).

Tento cyklovýlet začínáme na vlakovém nádraží Libina a vydáváme se tedy kolem východního laloku na jihozápad. Pokračujeme po "modré" turistické trase cca 1,5 km. Tento úsek jsme pojali jako takovou rozcvičku, protože jsme doslava šli do kopce i s koly (převýšení je 138 m a klesání pouhých 17 m).

Zhruba v polovině kopce je posezení, kde můžeme vydechnout a podívat se z výšky do okolí. Uvidíme tak hornatý přechod mezi Hrubým a Nízkým Jeseníkem. Pod pohoří Hrubého Jeseníku můžeme z našeho výhledu ještě zařadit vysílač a větrnou elektrárnu u Mladoňova, kopec Kamenný vrh nad Mladoňovem a dále mírně v pravo v povzdálí částečně vykácený kopec, kde by se měla nacházet zřícenina hradu Rabštejn. Dále už navazuje Nízký Jeseník s Přírodním parkem Sovinecko do něhož spadá i nejvyšší kopec Jasan (674 m. n. m), kterého vidíme přímo před námi z posezení. Dále mírně v pravo bílý dům mezi kopci - pasecké Sanatorium a odtud mírně v pravo kopec Vysoká roudná (660 m. n. m.), který tento přírodní park i s městem Šternberkem uzavírá. Dolina, která počíná Libinou, je začátkem oblasti Hané.

Po cca 1,5 km od nádraží v Libině přicházíme v lese k první asfaltové silnici, po které se vypravíme a to do prava po cykloturistické cestě č. 6050. Konkrétně v tomto místě žádná cykloturistická značka není, pouze turistická "modrá" (která vede dále do kopce k Bradlu - tam s koly namířeno nemáme). Dále, po asfaltových cestách, jsou cyklistické trasy velice dobře značeny žlutými značkami. Stačí se jen pozorně dívat kolem sebe. Po cykloturistické cestě č. 6050 dojedeme na okraj vesnice Lipinka, kde se dáme dle velké žluté cyklistické značky opět do prava směrem na Úsov po cykloturistické značce č. 6031 přes Veleboř a Klopinu do Úsova.

Když my jsme dojížděli do historického středu "Úsovského panství", nemohli jsme nenavštívit zdejší židovskou čtvrť - synagogu i hřbitov (synagoga i hřbitov jsou přístupny ve stejných návštěvních dnech a hodinách jako zámek). Židovská čtvrť je umístěna směrem na Zábřeh na Moravě po pravé straně. Neopovrhli jsme i prohlídkou zámku. V městečku jsme si i mj. odpočinuli u dobrého jídla i pití.

Po prohlídkách se vydáváme po cykloturistické značce č. 6026, která vede od křižovatky na náměstí směrem na Mohelnici. Tento úsek je v Úsově přehledně značen opět žlutými cyklistickými značkami. Navedou Vás k hájence na Klučích a do lesa Doubravy v Litovelském pomoraví. Dále jsme dojížděli k turistickému posezení umístěného nedaleko železniční tratě, u kterého jsme si chvíli odpočinuli a nadýchali čerstvého vzduchu. Poté se dáváme do prava na cyklistickou trasu č. 6051.

Na ni dále navazuje cyklotrasa č. 51. Zde se i Vy potencionální cykloturisté můžete rozhodnout zda se podíváte s koly do prava po silnici směřující cca 700 metrů k "Rybářské hospodě" a "Vodní elektrárně" na Nových mlýnech. Nebo pojedete rovnou do leva k zámku Nové Zámky a Litovle. My jsme se opět rozhodli využít pohostinosti tohoto kraje a podívali jsme se k dané "Rybářské hospodě" a "Vodní elektrárně". V tomto pomyslném areálu jsme nabírali poslední zbytky sil na poslední cyklistickou etapu.

Ta vede od hospody a elektrárny, po již zmiňované cykloturistické trase č. 51, a to cca 700 m zpět ke křižovatce cykloturistických cest, ale nyní nikam neodbočujeme a jedeme pořád rovně k zámku Nové Zámky. Budovou zámku se pomyslně loučíme s Úsovským panstvím sahajícího až sem na přelomu 14. a 15. století.

Po cyklotrase č. 51 tedy od Nových Zámků se dostáváme do Litovle ku Svatojánskému mostu, kde odbočíme do leva na cyklotrasu č. 511 po níž dojíždíme až k vlakové stanici Červenka.

Takto jsme projeli celé Úsovské panství, které na sklonku 14. a 15. století nebylo tak malé, jak jsme zvyklí dnes. Trasa nás vedla ze 2/3 v okrese Olomouc a s 1/3 okresem Šumperk. Tímto nás cca 10 lidí došlo k závěru, a Vy určitě taky pokud touto trasou budete na kole projíždět a nebudete pouze u čtení těchto obsáhlých řádků, že "Úsovsko" je nejen nádhernou přírodní scenérií, ale i oblastí různorodých charakterů obyvatelstva těchto vesniček a v neposlední řadě dobrých sousedských vztahů mezi nimi. Nebýt v minulosti lucemburskými "pře" mezi bratry, švédské třicetileté války a v neposlední řadě i obou světových válek, mohlo by potencionálně být i toto městečko tzv. městečko s rozšířenou působností.