CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZKY V CHKO ČESKÝ KRAS - KRÁSAMI ČESKÉHO KRASU NA LEVÉM BŘEHU BEROUNKY

Vážení návštěvníci, vítejte v Českém krasu. Pokud jste se rozhodli navštívit tuto Chráněnou krajinnou oblast na kole a zároveň se o ní i něco dozvědět, máte v rukou správného průvodce. CHKO Český kras byla vyhlášena 12. 4. 1972 a zabírá území o rozloze 12 823 ha. Nejnižší bod v této oblasti nalezneme na hladině řeky Berounky u Hlásné Třebaně (199 m. n. m.) a naopak nejvyšším bodem je vrchol Bacín nedaleko Vinařic (498,9 m. n. m). Český kras má světový význam z hlediska geologie, stratigrafie siluru a devonu a vývoje života v těchto obdobích. Také je největším vápencovým územím v Čechách. Zachovala se zde rozsáhlá společenstva skalní stepi, lesostepi a listnatých lesů. Říční a krasový fenomén zde umožňuje život rostlinám a bezobratlým živočichům, které nenalezneme jinde na území Čech. K ochraně mimořádně vzácných hodnot bylo zřízeno zatím 21 zvláště chráněných maloplošných území. V tomto průvodci naleznete dva okruhy cyklistické naučné stezky. Pro oba okruhy doporučujeme trekkingové, krosové nebo horské kolo, stezky vedou většinou po zpevněné silnici, ale některé úseky jsou vedeny i terénem.

KRÁSAMI ČESKÉHO KRASU NA LEVÉM BŘEHU BEROUNKY

Delší okruh cyklistické naučné stezky, který měří 39 kilometrů, začíná v Dobřichovicích, do kterých se snadno dostanete vlakem z Prahy i z Berouna. Z Prahy sem vede také cyklostezka č. 3, nebo je možné přijet autem a u nádraží zaparkovat. Jelikož je však naučná trasa okruh, je možné se na ni napojit kdekoli v jejím průběhu. Z Dobřichovic se vydáváme od jižní k severní hranici Českého krasu a postupně se pak vracíme zpět k Berounce a také k železniční trati Praha- Beroun, která ji kopíruje. Nabízí se nám tak možnost v druhé polovině naučné cyklostezky (od zastávky v Srbsku) kdekoliv jízdu na kole ukončit a nastoupit na vlak. Další možností je právě v Srbsku navázat na druhý okruh cyklistické naučné stezky „Krásami Českého krasu na pravém břehu Berounky“.

1. ZASTAVENÍ: Zámek v Dobřichovicích

Obec Dobřichovice, která se rozkládá na obou březích Berounky, se nachází 22 kilometrů jihozápadně od Prahy. První zmínka o obci pochází z roku 1253, kdy ji řádu Křižovníků s červenou hvězdou daroval král Václav I. Zámek na levém břehu řeky byl postaven již v 16. století zásluhou Hynka Berky z Dubé, který nechal renesanční zámek postavit jako letní sídlo velmistrů. Po požáru roku 1639 byla k obnovenému zámku r. 1679 přistavena ještě kaple sv. Judy Tadeáše. Za sto let ale zámek vyhořel podruhé a na renesančním základu byl přestavěn v pozdně barokním stylu a byla k němu přistavěna ještě zámecká věž- v této podobě se zámek zachoval dodnes. Dnes zámek patří po různých majitelích znovu řádu Křižovníků a pro veřejnost je z něj dostupná restaurace Zámecký hrad a také dva zrekonstruované sály vhodné pro velkolepé svatby a hostiny.

Před zámkem také stojí za povšimnutí Socha sv. Jana Nepomuckého a chráněná lípa malolistá.

2. ZASTAVENÍ: PR Karlické údolí a CHKO Český kras

Na tomto místě nalezneme tabuli č. 5 pěší stezky s názvem „Cesta císařovny Elišky“, která se v dostatečné míře věnuje historii hrádku Karlík. Informace o flóře a fauně nám podá vedlejší tabule zřízená Správou CHKO Český kras, která zde označila Přírodní rezervaci Karlické údolí.

Zastavení pod hrádkem Karlík je prvním zastavením na území Chráněné krajinné oblasti Český kras, jejíž součástí je 21 maloplošných chráněných území. Jedním z nich je právě Karlické údolí.

3. ZASTAVENÍ: Lomy Mořina

Ze dvou vyhlídek poblíž silnice a přilehlého parkoviště máme možnost nahlížet do jámového lomu Velká Amerika, který svůj název získal především podle „amerického“ způsobu těžby vápence v tomto lomu. Stěny lomu dosahují výšky až 80 metrů a jezírka na dně lomu jsou hluboká někde i 13 metrů. Za lomem Velká Amerika se nachází lom Mexiko a za ním lom Malá Amerika. Lomy jsou propojeny sítí podzemních chodeb, které se jednou za rok otevírají veřejnosti.

Více o budování lomů a práci v nich se dozvíte při návštěvě muzea na 4. zastavení této stezky.

K chodbám v těchto lomech se váže proslulá legenda o Hansi Hagenovi. Za ta léta má už mnoho podob. Jednou z nich je třeba vyprávění o antifašistovi Hagenovi, který byl za druhé světové války nucen pracovat v těchto lomech. Po válce zde zůstal jako dělník dál a jednoho dne byl v jedné štole zavalen, protože lom postihla přírodní katastrofa. Hagenovi se podařilo vyhrabat ze zasypané štoly, ale odneslo to jeho duševní zdraví. Trampové prý v okolí lomů slýchávali jeho řev a smích, někteří ho zahlédli, jiní se nenávratně ztratili v tajuplných štolách lomů. Když se prý u lomu Malá Amerika na Hagena zavolá, začne z nějakého místa padat kamení a ozve se řev. Další pověst mluví o Hagenově kolejnici, na kterou když člověk udeří, brzy zemře, nebo se ze štol nevrátí. V jiné verzi pověsti je však Hagen označen za německého vojáka, který se ve štolách lomů schovával do konce války před nepřáteli. Když byla chodba zasypána, spáchal sebevraždu a dodnes tam straší jeho duch.

4. ZASTAVENÍ: Solvayovy lomy a společnost Barbora

Na tomto zastavení můžete navštívit Skanzen Solvayovy lomy. Hodinová prohlídka obsahuje návštěvu muzea s výkladem, jízdu lomovou dráhou a prohlídku podzemí.

Začátky prohlídek jsou každou celou hodinu (květen- říjen): úterý- pátek (pouze o prázdninách): 11:00- 12:30- 14:00- 15:30, soboty: 11:00- 12:00- 13:00- 14:00- 15:00- 16:00 (květen- srpen také 17:00), neděle a svátky: 11:00-12:00-13:00-14:00- 15:00 (květen- srpen také 16:00).

O areál Solvayových lomů se v současné době stará občanské sdružení Barbora, které vzniklo v roce 1993. Parta mladých lidí s různými zájmy měla společnou myšlenku- vybudovat muzeum v přírodě- skanzen v areálu bývalých vápencových lomů. Skanzen dokumentuje historický vývoj Dopravy a těžby vápence v Českém krasu.

Skanzen tvoří několik objektů - bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná lomová dráha. Tyto budovy a dráha se nalézají na místě bývalého vápencového lomu Paraple, nedaleko cesty ze Svatého Jana pod Skalou na Karlštejn. Návštěvník se může vzdělávat pomocí názorných informačních tabulí, díky kterým získá představu o způsobu těžby, Dopravy a zpracování vápence. Tabule jsou rozmístěny po celém areálu Solvayových lomů. V budově bývalých kanceláří a skladů je trvalá expozice Historie těžby a Dopravy vápence v Českém krasu. Máme také možnost si prohlédnout exponáty, které souvisí s důlní nebo lomovou těžbou, dále i drobné exponáty jako lampy, nebo také sbíječky, ukázky vozíků a příslušenství lanové dráhy a část vozů lomové úzkokolejné železnice. Velkou zajímavostí skanzenu je rekonstruovaná polní lomová dráha s rozchodem 600 mm, která zde představuje ukázku Dopravy suroviny ve výklopných vozících tažených dieselovou lokomotivou.

5. ZASTAVENÍ: Svatý Jan pod Skalou

První písemná zmínka o Svatém Janu pod Skalou je z roku 1205 v potvrzovací listině Přemysla Otakara I. Podle ní Břetislav I. daroval hrob a kapli sv. Jana v jeskyni roku 1037 benediktinům z kláštera na Ostrově u Davle. Ti tady založili pobočný klášter a poté proboštství. Klášter na Ostrově r. 1420 zničili Husité, a tak benediktinští mniši ve Svatém Janu pod Skalou založili opatství.

Klášter, přilehlý kostel Narození sv. Jana Křtitele, jeskyně a studánka sv. Ivana jsou tradičními turistickými cíli návštěvníků obce Svatý Jan pod Skalou. Vede tudy krátká naučná stezka s názvem „Svatojánské památky“. Když zastavíme u kostela, do stojanů v blízkosti postavíme kola a projdeme se kolem kostela a kláštera, můžeme si na tabulích přečíst vyčerpávající informace o zdejších stavbách a zajímavostech, můžeme projít kostelem a navštívit travertinovou jeskyni. Když kostel obcházíme z boku, je také možné ochutnat vodu z pramenu.

6. ZASTAVENÍ: Srbsko

V Srbsku je možnost navázat na okruh „Krásami Českého krasu na pravém břehu Berounky“. Zastavení v Srbsku je tak společné pro oba okruhy a informace o obci naleznete na druhé straně (1. ZASTAVENÍ- Srbsko).

7. ZASTAVENÍ: Karlštejn

Hrad Karlštejn byl založen v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Vybudoval ho český král a římský císař Karel IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Hrad byl dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Karel IV. však na hradě bydlel už od roku 1355 a na stavbu dohlížel. České korunovační klenoty byly na hrad převezeny na počátku husitských válek a zůstaly zde uloženy téměř 200 let. Ani Karlštejn neminuly stavební úpravy. Nejprve pozdně goticky po roce 1480 a v 16. století ještě renesančně. Dnešní vzhled má hrad od konce 19. století po poslední stavební úpravě v duchu purismu vedené architektem Josefem Mockerem. Zachovalo se původní stupňovité uspořádání budov od nejnižšího Předhradí, přes Studniční věže, Purkrabský palác po majestátní Císařský palác a Mariánskou věž nad ním.

Vy právě stojíte před Budňanskou skálou a na informační tabuli NS NPR Karlštejn se můžete dočíst informace o zdejších přírodních poměrech.

Tištěný průvodce můžete stáhnout zde