Jindřichův Hradec - procházka starým městem

	Bezručova ulice			0,0 km
	Procházku jsme začali na východ od starého města – v Bezručově ulici. Tam se totiž nechalo bezplatně zaparkovat. Je to jednosměrka, ve směru jízdy jsme došli až k Růžové ulici.
	Růžová ulice - sv. Florián			0,4 km
	Již tady nás překvapili nádherné dříve měšťanské domy.
	Masarykovo náměstí			0,4 km
	Uprostřed náměstí je veliká kašna. Nově je zde vybudována fontána s hudební i barevnou projekcí, takže večer to může být hezký zážitek. Ale to už jsme tu nebyli. Kdybychom se z náměstí vydali severním směrem – Klášterskou ulicí, došli bychom k františkánskému klášteru s kostelem sv. Kateřiny. Kostel z r. 1479 s klášterem z let 1644 - 1657 a s tzv. Klášteříčkem z r. 1534 (přilehlý dům č.p. 123/II) vytvářejí zajímavý stavební celek gotické a barokní architektury. Jenže to nám nějak uniklo. My jsme z náměstí vycházeli jižním směrem - Panskou ulicí, tedy v místech kde ve středověku stávala gotická Pražská brána.
	Restaurace Střelnice			0,5 km
	Vpravo jsme prošli okolo restaurace Střelnice. Původně zde byl hradební příkop, kde měli místní ostrostřelci svá cvičení. Měli zde boudu na úschovu zbraní. Když po požáru r. 1801 byla zbourána městská Pražská brána, postavili zde dvoupatrovou budovu. Byla přepychově zařízená, stala se střediskem kulturního a společenského života. Dne 15. 2. 1846 se zde konal 1. český ples – zde zazněla i budoucí hymna, tehdy písnička Kde domov můj. Současná podoba budovy je 40. let 20. století.
	Panská ulice - informační středisko			0,7 km
	Informační středisko sídlí v bývalém měšťanském rohovém domě.
	Náměstí Míru			0,7 km
	Je to původní centrum starého města. Roku 1773 zasáhl město ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů. Následně získal Jindřichův Hradec nový klasicistní vzhled. Přesto je zde řada opravdu nádherných domů, domů se zajímavou historií.
	Nám. Míru čp. 88 - Stará radnice			0,7 km
	Budovu s městským znakem určitě nelze přehlédnout. Ze kdy budova přesně je, není známo. První zmínka je z r. 1493 – to však není rok stavby. Toho roku tvůrce pražského staroměstského orloje - mistr Hanuš instaloval do věže hodiny. Roku 1801 skoro shořela, musela být téměř celá znovu postavena. Reprezentačním účelům slouží secesní zasedací síň ve 2. patře – na počátku 20. století byla upravena podle návrhu předního českého architekta Jana Kotěry. Domem vede "průchod" - dřív to byla samostatná ulička mezi dvěma domy, která byla r. 1607 překlenuta a stala se součástí radnice. V uličce se prodával chleba – stále se dochoval její původní název Chlebnice.
	Náměstí Míru - sousoší Nejsvětější Trojice			0,7 km
	Dominantou náměstí je 20 metrů vysoké barokní sousoší Nejsvětější Trojice. Bylo postaveno v letech 1764-1766.
	Náměstí Míru – roh Dobrovského			0,8 km
	Z náměstí vycházíme na protilehlém roku - do ulice Dobrovského, kde jsou také historické měšťanské domy. Na náměstí se ještě vrátíme. Nyní se chceme zajít podívat k zámku, abychom si včas zajistili vstupenky na prohlídku.
	Dobrovského čp. 4 - hotel Bílá paní			0,9 km
	Nádherný rohový dům s arkýřem z počátku 16. století, který je památkou evropského významu.
	Mostek přes mlýnský náhon			0,9 km
	Náhon protéká bývalým zámeckým pivovarem. Počátky pivovarnictví ve městě sahají do 14. století. Zdejší panský pivovar byl v 16. století největším pivovarem v jižních Čechách. Zrušen byl r. 1967. V letech 1831 - 1835 si ho pronajal otec Bedřicha Smetany. V té době tu s ním bydlel i Bedřich Smetana, který zde utrpěl vážný úraz. Ten pravděpodobně byl důvodem jeho pozdější hluchoty. Dnes je tam muzeum Dům gobelínů. A to už jsme vlastně skoro v zámku.
	Státní hrad a zámek - první nádvoří			0,9 km
	Nejdřív na soutoku Nežárky a Hamerského potoka byla vodní tvrz. Ve 13.století zde byl budován gotický hrad. Stavbu nevelkého hradu dokončil kolem r. 1270 Oldřich I. z Hradce. Jediným ochranným prvkem tehdy byla válcovitá věž. Hrad se postupně měnil v renesanční zámek. Největší přestavba byla provedena v 2.polovině 16. století za Adama I. z Hradce. Z té doby je i rondel v zahradě. Dnes patří mezi velmi oblíbené turistické cíle. S plochou přes 3 hektary se jedná o třetí největší hradní a zámecký komplex v České republice. V letech 1976 – 1993 prošel obrovskou rekonstrukcí a postupně byl zpřístupněn veřejnosti. Od r. 1996 je prohlášen Národní kulturní památkou. Na prvním - vstupním nádvoří je zámecká restaurace i s venkovním posezením.
	Druhé nádvoří			1,0 km
	Druhé nádvoří je vlastně pouze průchozí. Je zde vidět východní stranu gotického paláce a válcovou Černou věž, tj. nejstarší obrannou věž hradu. V přízemí kdysi byla hladomorna. V sezoně je možno na ni vystoupat a podívat se na zámek i město shora.
	Třetí nádvoří			1,0 km
	Je to jádro původního hradu, jehož dominantou je také kašna. Gotický palác odděluje od sebe 2. a 3. nádvoří. Ostatní strany nádvoří tvoří paláce s malými i velkými arkádami. Odtud je vstup do Adamova stavení. Jeden z prohlídkových okruhů vás provede právě tímto objektem.
	Park			1,1 km
	Přes park se dostali k bývalé hradební baště, která byla v letech 1591-1596 přestavěna na hudební pavilonek Rondel s nádhernou štukovou výzdobou. Proto je označován za perlu evropského manýrismu. Stále se tam konají koncerty. Dál se už jít nedá. Museli jsme se vrátit.
	Opět první nádvoří			1,2 km
	Vrátili jsme se zpátky na prvním nádvoří. Areál ještě neopouštíme. Jdeme vlevo - dá se říct do 2.poloviny tohoto nádvoří.
	Zámecký mlýn			1,3 km
	Původně gotický mlýn byl součástí areálu zámku. První zmínky jsou z r. 1485, r. 1551 byl renesančně přestavěn a zvětšen. V 70. letech 17. století měl dokonce 14 vodních kol. V letech 1886 – 1888 byl podle projektu Fr. Křižíka přebudován na elektrárnu. Již roku 1887 proběhla první zkouška osvětlení – tehdy se Jindřichův Hradec rozsvítil jako první město po Praze. Tato vodní elektrárna je stále funkční, objekt je národní kulturní památkou.
	Zadní část hradu			1,4 km
	Je zde i zajímavý pohled na druhou stranu paláců, které jsme viděli z nádvoří. Je zde vidět i hranolová věž, snad by to mohla být věž Menhartka. Původně to byla hradní věž, přestavěná v 15. století Menhartem z Hradce. V přízemí je černá zámecká kuchyně, která patří mezi největší a nejzachovalejší pozdně gotické kuchyně. Dál se již nedostaneme. Musíme se vrátit zpátky k mostku přes náhon, opustit zámecký areál, ale nepřecházet na druhou stranu. Vyrazili jsme vpravo po břehu rybníka podle zámeckých zdí.
	Do zámeckého parku			1,7 km
	Před námi je branka do zámeckých zahrad. Opouštíme řeku a dále jdeme parkem. Obejdeme tak zámek zvenku z jihovýchodní strany.
	Pod hudebním pavilonkem			1,8 km
	Tady ukončíme naši procházku v zahradách, dál to nejde. Musíme se kousek vrátit a přejít přes lávku do uličky Pod hradem.
	Cesta Pod Hradem			1,8 km
	Pokračujeme dál, tentokrát okolo západní hradby.
	Zámecký mlýn			2,0 km
	Zámecký mlýn obejdeme z druhé strany a pokračujeme dál uličkou Pod hradem.
	Nežárecká brána			2,2 km
	Dostali jsme se na hlavní silnici. Naši pozornost upoutala brána, jediná dochovaná brána. V městském opevnění ze 14. století byly původně tři. Tato Nežárecká brána, zvaná též Linecká byla r. 1865 částečně zvýšena. Nynější výška je z r. 1910. V r. 1879 byla osazena hodinami od místního hodináře. Kdybychom nyní přešli vlevo přes most až k první ulici, která odbočuje vlevo, byli bychom u rohového domu U Bradáče. Jádro domu je z počátku 16. století. Hlava Bradáče na nároží domu označuje prý místo, kam sahala voda kdysi při povodních. Existuje však ještě druhé vysvětlení – v tomto domě býval snad holičský krámek. My jsme o tomto znamení na domě neměli tušení. Proto jsme prošli bránou.
	Balbínovo náměstí – Landfrasova tiskárna			2,3 km
	Široký dům upoutal naši pozornost. V r. 1797 koupil starší tiskárnu Josef Landfras a rozšířil ji. V 19. století patřila mezi největší tiskárny u nás. Byla známá stejně jako pražská Krameriova tiskárna. Klasicistní podobu má jednopatrová budova od r. 1827. Do náměstí má budova sedmiosé průčelí s trojúhelníkovým štítem.
	Balbínovo náměstí - kaple sv. Máří Magdalény			2,3 km
	První zmínky o kostele sv. Máří Magdaleny jsou z 13.století. Byl součástí špitálu. V letech 1595 - 1605 byla postavena jezuitská kolej v pozdně renesančním slohu s psaníčkovými sgrafity a byla připojena ke kostelu. V roce 1615 kostel značně poškodil požár. V letech 1628-1632 ho Vilém Slavata obnovil v raně barokním slohu s bohatou štukovou výzdobou. V letech 1997-1998 prošly stavby rozsáhlou rekonstrukcí a dnes kaple slouží jako nádherný koncertní sál i jako reprezentativní obřadní síň.
	Ulice Za kostelem - kostel Nanebevzetí Panny Marie			2,3 km
	Kostel je téměř vedle, nelze ho přehlédnout. Gotický kostel je z druhé poloviny 14. století. V průběhu 17. století byl postupně rozšiřován. V roce 1801 vyhořel. V kryptě jsou pochováni páni z Hradce a rod Slavatů. V kostele je cenná Špulířská kaple se zdobenou klenbou z 15. století, křtitelnice z roku 1525 a gotická socha Madony z roku 1430. Zde slavil Bedřich Smetana své první úspěchy jako sopranista.
	Kostelní - městská vyhlídková věž			2,4 km
	Pochází ze 14. století. V 68 metrů vysoké stavbě původně sídlil hlásný a bylo zde 7 zvonů, ty se při požáru roku 1801 zřítily. Na věžní ochoz ve výšce 35 metrů vede 153 schodů a je odtud nádherný rozhled na město a okolí. Bohužel není otevřena celoročně.
	Poledník			2,4 km
	Městem prochází 15. poledník východní délky. Jeho značení v dlažbě je na nároží Kostela Nanebevzetí Panny Marie - na počátku Kostelní ulice. Pokud bychom pokračovali Kostelní ulicí k čp. 188, došli bychom k bývalé židovské modlitebně. Vznikla v roce 1770 asi na místě starší budovy. V roce 1801 ji zničil požár, ale již za dva roky byla obnovena. V r. 1867 byla přestavěna v novogotickém slohu a rozšířena o židovskou školu. Na průčelí domu jsou zachována gotická okna a ve štítě románský vlys. Bohoslužby se zde konaly až do 2. světové války. Je chráněna jako kulturní památka. My jsme se vydali nejkratší cestou na náměstí.
	Průchod na nám. Míru			2,5 km
	Od kostela vede průchod radnicí na náměstí Míru, tzv. Chlebnice. Tudy se vracíme na náměstí.
	Nám. Míru čp. 138, 139 - Langrův dům			2,5 km
	Stojí na místě původních dvou gotických domů, které byly později spojeny a renesančně přestavěny. Proto má dvě čísla popisná. Nejstarší část je z r. 1530 - 1540 - přední a zadní trakt. Pavlač do dvora byla postavena později. Sgrafitová výzdoba je tvořena výjevy ze Starého zákona a je z r. 1579. Údajně je to jeden z nejstarších domů ve městě.
	Nám. Míru čp. 141 - U Zlaté husy			2,6 km
	Dům gotického původu byl renesančně přestavěný v 16. století. Zde strávil poslední noc K. H. Borovský při své cestě do Brixenu. Jako vzpomínku na tuto záležitost zde byla r. 1902 umístěna pamětní deska. Na domě je ještě jedna pamětní deska – pravděpodobně se v domě narodil barokní skladatel, básník a varhaník Adam Václav Michna. Nyní odbočíme do Svatojánské ulice, kterou projdeme až na konec
	Štítného ulice - kostel sv. Jana Křtitele a minoritský klášter			2,6 km
	Stavba kláštera je spojena s příchodem minoritů r. 1320. Přesně se neví, kdy byl postaven gotický kostel s unikátními nástěnnými malbami (nejstarší je dvanáct apoštolů v nadživotní velikosti v hlavní lodi kostela), Křížovou chodbou a dvěma kaplemi – Soukenickou a sv. Mikuláše. Objekty patří k významným gotickým památkám. U kostela odbočíme vpravo a dostaneme se na nábřeží.
	Rybník Vajgar			2,7 km
	První písemná zpráva pochází z r. 1399 - to byl rybník již součástí městského opevnění. Malý ostrůvek uprostřed nechal pro svoji manželku Karolínu vytvořit v r. 1860 hrabě Jaromír Černín. Celková jeho plocha je 49 ha, největší hloubka je 5 metrů. Nepatří mezi typické rybníky, nemá umělou hráz. Dříve dřevěný, od r. 1760 kamenný most pomyslně rozděluje rybník na Malý a Velký Vajgar.
	Městské hradby			2,8 km
	Za kostelem sv. Jana Křtitele se dochovaly zbytky parkánu i hradeb. Opevnění pokračovalo nahoru směrem ke Střelnici (zde byla Pražská brána) a dál dnešními Husovými sady až k Nežárecké bráně.
	Bezručova ulice			3,0 km
	Cíl naší cesty. Ještě však musím upozornit na jednu ze zvláštností města. Je to Jindřichohradecká úzkokolejka s rozchodem kolejí pouhých 76 cm. Trať měří 79 km a vede z Jindřichova Hradce do Bystřice a do Obrataně. Je to technická památka, stále funkční, oblíbená a hodně využívaná, přes léto tam jezdívá i parní lokomotiva. Ale to se musíte vydat na nádraží do severní části města.

Růžová ulice - sv. Florián  •  Fotografie (62)  • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (62 fotografií)

Masarykovo náměstí

Panská ulice - informační středisko

Vstoupit do fotogalerie (62 fotografií)

Jindřichův Hradec leží ve východní části Jihočeského kraje, na březích řeky Nežárky a rybníku Vajgar.

Již v 9. - 10. století zde bylo první opevněné sídlo - pohraniční přemyslovské hradiště. Na základech tohoto hradiště si kolem r. 1220 nechal Jindřich z Hradce vystavět gotický hrad, v podhradí brzy vznikla i osada. Vzhledem ke své poloze mezi Prahou a Vídní došlo k rychlému rozvoji. Již r. 1293 je Jindřichův Hradec řazen mezi města, které se samozřejmě v následujících stoletích dále rozvíjelo. Je to jedno z nejstarších měst u nás. Jeho historické jádro je městskou památkovou rezervací. Za zmínku stojí i to, že Jindřichův Hradec je nejmenší univerzitní město u nás.

Masarykovo náměstí  •  Foto: jircak

Právě pro výše uvedené jsme se rozhodli jeden den naší dovolené věnovat tomuto městu a projít si kromě zámku i nejzajímavější jeho místa. Bohužel o některých místech jsme se dozvěděli až později, ale zde na ně upozorním. Stejně tam ještě musíme vyrazit, protože v dubnu byla otevřena pouze jediná ze tří prohlídkových tras. Dokonce Černá i Městská věž byla ještě v době naší návštěvy zavřena.

Autor: jircak

Další články autora: 1679

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli