Kouty – ČHS, silnice 44 po opravě

Trasy • Cyklotrasa • Střední náročnost

Kouty most	Asfalt	0,0 km
Začátek opravovaného úseku
Kouty chaty	Asfalt	0,5 km
Odbočka k chatové oblasti
Dlouhá rovina	Asfalt	1,3 km
Tady je silnice asi nejširší
Studánka	Asfalt	1,6 km
Studánka zůstala
Vykácený les	Asfalt	3,7 km
Tady ubylo asi nejvíc lesa
Poslední serpentina	Asfalt	6,2 km
Tady tu skálu zredukovali
Skrytá skála	Asfalt	7,0 km
Tady se objevily nové skály
Červenohorské sedlo	Asfalt	7,8 km
A jsme v cíli

Dlouhé stráně, Medvědí hora, Mravenečník

K jihu

Kolem serpentin je vykáceno

Zrovna kvetou orchideje

Zřejmě prstnatec plamatý

I jiný cyklista

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (53 fotografií)

Někdo možná namítne, co je to za nesmysl vydávat silnici 1. třídy za cyklotrasu, navíc když jde o silnici více než známou. Nicméně po dvou půlročních uzavírkách a ještě jedné letošní měsíční nám otevřeli jižní část opravené silnice na Červenohorské sedlo.

Přiznejme si, že plánovači ve státní fondu dopravní infrastruktury nám tu v Jeseníkách řádně zkomplikovali život. Severní část silnice, tedy z našeho jižního pohledu ze sedla do Bělé pod Pradědem stihli dokončit ještě před začátkem nedávné krize a na „naši“ šumperskou stranu se dlouhodobě vykašlali.

Museli jsme tedy počkat na hospodářské oživení než se plánovaná rekonstrukce uskutečnila. Původně měly obě etapy na sebe navazovat.

Co tedy vede k závěru, že silnice přes Červeňák je cyklotrasa. Prostá úvaha, cyklista, který se bude chtít vydat na delší trasu a nehodlá využít směr přes Ramzovou (kde je menší provoz, nakonec i menší kopec) nejspíš využije normální silnici. Co si budeme povídat, cyklotrasy, které jsou z údolí k sedli vedené jsou spíše horského charakteru, to značí jak prudké úseky a ne vždy dokonalý povrch. A kdo se nechce trápit, nakonec vždycky využije tu silnici. Nakonec neudělá zas tak špatně.

Co nám tedy stavebníci za ty dva roky (a něco) nachystali?

Opravovaný úsek dle sdělení propagační tabule měří necelých 8 km (7,9). Vlastní opravy se týkal úsek Kouty – most (to je tam, kde se odbočuje k Dlouhým stráním nebo kolem Pelikána k Petrovce). Všechno to pokračuje serpentinami (celkem 9) a několika táhlými zatáčkami „esíčky“ na horský přechod.

Hlavní změna je patrná na první pohled, značně prořídl les kolem cesty. Další změna je rovněž jasná, silnice je značně rozšířená. V průměru tak o 2–3 metry ale někde i daleko více.

Přibylo zálivů k odstavení uvízlých vozidel. No původně tu vlastně nebyly žádné.

A poslední změnou, což se ovšem očekávalo je prozatím kvalitní povrch cesty. Ale mám dojem, že to není stejný asfalt jako na té jesenické straně (tam se prý použil jakýsi rakouský).

Již první dotek s novým povrchem dává naznačit, že si cyklista užije příjemné jízdy i do kopce (je-li to možné tak označit). Povrch je prozatím pěkně rovný (ne zcela hladký), takže záběr, který vykoná jde hlavně do samotné jízdy a ne k překonávání různých hrbolů a výmolů.

Jízda do kopce může být přeci jen úmorná, takže si výletník jistě rád odpočine v některých silničních zálivech, které jsou nachystány hlavně na zimu.

První serpentina v Koutech je opatřena uzavírací závorou (ta tam byla vždy, za druhou serpentinou následuje skoro nejdelší téměř přímý úsek a ten je kupodivu i nejstrmější (ale není to příliš patrné).

Za třetí serpentinou následuje takové protáhlé esíčko, poměrně dlouhé. Bývaly doby, kdy tu byl prokácený les, takže se dalo koukat dolů na Kouty. Za tu dobu tu stromy ale už povyrostly, takže už tam žádný výhled není. Ale to nevadí, při přípravě opravy se toho vykácelo poměrně dost, takže přibyly nové holé úseky, takže se může cyklista vykoukat jinde. Víceméně lituju pádících automobilistů a zejména všudy přítomných řvoucích motorkářů, že se asi tak nepokochají.

Po esíčku následují poměrně rychle úseky se serpentinami (s cca 400–500 m rozestupy). Serpentin je vlastně šest, u té poslední byla taková větší skalní stěna, podle které se v zimě začínáme oblékat, když jedeme autobusem na běžky. Tu skálu z velké části silničáři redukovali, ale odkryli nám o pár set metrů jinou. Svah nad cestou je do velké výšky obložen podpěrnou stěnou a nad ní vyčnívá dvojice skalisek, ta první nic moc, ale ta druhá by i stála za zmínku, byť se z ní asi turistický cíl nestane. Nakloněná stěna ale určitě má výšku kolem 10 m a šířka bude nějakých 30 m.

To už jsou ale pomalu vidět stavby na sedle a výjezd se blíží k svému cíli.

Pár úprav doznaly i komunikace na vrcholu, vyasfaltovali se odbočky k cestě na Švýcárnu (modrá komunistická), Stará cesta (žlutá) má taky asfaltovaný nástup a asfalt dostal i sjezd od heliportu. V rámci oprav se vlastně postavil i most ke sjezdovkám, ale ten už tu funguje od loňska.

Pak už jen zajít na zasloužený půllitr, moc se nezdržet (blíží se večer), trošku se pokochat okolím a rychle dolů.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.103, 17.137)

Poslední aktualizace: 16.6.2017

Vyhledání vlakového spojení na výlet