Lužické hory - skalní reliéfy a Milštejn

Vážení přátelé turistiky, rád bych Vás pozval na pěší výlet okolím Cvikova. Trasa je poměrně náročná, a i když se cestou lze občerstvit, doporučuji dostatečné zásoby tekutin a i něco k snědku s sebou.

Vyrazíme po zelené turistické značce ze Cvikova směrem na Drnovec a okolo skalního divadla a motelu Dutý kámen (poblíž zajímavá přírodní památka Dutý Kámen) dojdeme kaňonem mezi skalami ke skalní kapli (50°46'35.354"N, 14°40'9.969"E). V roce 1934 byla kaple zrenovována a vznikly zde nové architektonické prvky. Dále pokračujeme po značce směrem na Kunratice u Cvikova. Cestou můžeme odbočit k vytesané lavičce zvané Karlův odpočinek. V Kunraticích u Cvikova u smírčího kříže (50°46'39.592"N, 14°40'34.091"E) je třeba opustit turistickou značku a zahnout do leva a pokračovat krátce po silnici. Ke kamennému oltáři turistická značka nevede, ale lze k němu dojít pěšinou kolem Kunratických rybníků, na kterou odbočíme na konci obce (50.7808044N, 14.6773775E). Mezi oběma rybníky zahneme po cestě do prava a následně na rozcestí (asi 200 metrů, 50.7870858N, 14.6796306E) se vydáme pěšinou vpravo. Doporučuji turistickou mapu nebo použít mapy na mobilním telefonu. Zanedlouho dojdeme ke kamennému oltáři.

Kamenný oltář Nejsvětejší Trojice (50°47'21.106"N, 14°40'45.524"E) vytesal okolo roku 1740 mařenický stolař a lidový umělec Franz Schier. O několik desetiletí později tu místní kameníci založili lom a téměř celou skálu postupně odlámali. Reliéf na skále ale nezničili, pouze jej ze všech stran pečlivě obtesali, aby zůstal zachován. Později byl lom opuštěn a zarostl lesem, ale skalní deska s reliéfem tu stojí dodnes. Od staré cesty je vzdálená jen několik metrů a vede k ní krátká pěšinka, která se dá na zarostlém svahu snadno přehlédnout. Pískovcový reliéf o rozměrech asi 4 x 3,5 m je vypracovaný jako oltář. V jeho horní části je zobrazena Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole je pod baldachýnem s královskou korunou znázorněna nebeská brána, v níž jako Královna nebes stojí Panna Marie s Ježíškem. Na sloupcích po stranách jsou vyryté letopočty 1904 a 1930, připomínající patrně renovace reliéfu.

Dále pokračujeme po cestě ke skalnímu reliéfu Útěk do Egypta (50°47'31.019"N, 14°40'50.854"E) od stejného autora. Na skále je vyobrazen Josef s oslíkem, na kterém se veze Marie s Ježíškem v náručí. Zde je též potřeba sledovat okolí, neboť reliéf je mezi skalami poněkud stranou od nynější hlavní cesty.

Dále se cesta napojuje na červenou turistickou značku vedoucí kolem PP Mařenické rašeliniště a vede do Mařeniček. Trasa pokračuje okolo bývalých mlýnských náhonů a skalního reliéfu Krista až do Antonínova údolí. Pokračuje po červené až k vodní nádrži Naděje podél hamerského potoka. Cesta je zpočátku díky průsekům poměrně náročná na přelézání padlých kmenů a díky velmi strmé stráni nad potokem. Než dojdeme k vodní nádrži Naděje, lze se občerstvit v restauraci penzionu Pod Přehradou (www.podprehradou.cz). Pro zdatné chodce je odtud možná odbočka po cyklotrase 3061 do osady Juliovka, kde si můžeme prohlédnout zbytky náhonu a dobře ukrytý reliéf Krista (50°49'16.829"N, 14°40'23.673"E).

Od penzionu Pod Přehradou už vede poměrně pohodlná cesta podél Hamerského potoka až vodní nádrži Naděje. Od vodní nádrže Naděje pokračujeme po červené turistické značce okolo Ledové jeskyně až ke zřícenině hradu Milštejn (50°48'40.137"N, 14°37'58.550"E). Z hradu se dochoval jen zbytek zdi s bývalou bránou. Příčinou zkázy hradu Milštejn (nazývaného též Trávník) se v 18. století stal lom na kámen. U zříceniny hradu Milštejn stojí za pozornost velká skalní brána (50°48'42.284"N, 14°38'0.341"E), která vznikla nejspíš uměle a pravděpodobně byla i součástí hradu.

Po neznačené lesní cestě mezi Křížovou horou (50°48'28.384"N, 14°38'48.432"E) a dalším reliéfem Krista (50°48'42.861"N, 14°39'1.868"E) se lze napojit na modrou turistickou značku, která vede přes obec Trávník až k monumentální Křížové cestě na Křížovém vrchu nad Cvikovem (též zvaný Kalvárie - 50°47'14.210"N, 14°38'33.466"E), odkud se vrátíme zpět do Cvikova. Ve cvikově (ovšem až na opačném konci městečka) se lze řádně občerstvit v restauraci Sladovna (www.pivovarcvikov.cz) a ochutnat zdejší cvikovské pivo.

Celá trasa je poměrně dlouhá (téměř 20 km) a náročná na převýšení a tudíž vhodná spíše pro zdatné turisty. Ovšem celá oblast je protkána různými turistickými značkami a trasu lze poměrně variabilně upravovat. Nebojíme-li se chodit jen podle map, nabízí se možností ještě více. Doporučoval bych případnou návštěvu kraje na podzim, kdy příroda hýří barvami, ale své kouzlo měla i v brzkém jaru.