Podhůřím Lužických hor do Sloupu
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Za výchozí bod našeho dnešního putování použijeme nádraží ČD ve Svoru. Nachází se na železniční trati 080, spojující Bakov nad Jizerou s Jedlovou. Svor je nevelká rekreační obec v podhůří Lužických hor, asi 4km severovýchodně od Nového Boru, pod horou Klíč (759m.nm.) Svor je prvně uváděn v roce 1502, stával zde původně šlechtický dvůr, později se okolo utvořilo šest selských usedlostí. V dřívějších listinách z té doby je obec uváděná jako Rýkršdorf, zřejmě po svém zakladateli. V obci je barokní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1788. Koncem 19. století se zde otevřela sklářská huť Tereza, později se zde vyrábělo užitkové sklo, dnes je provoz zrušen a objekt je v demoličním stavu.
Od nádraží se vydáme po červené turistické značce okrajem obce, pod viaduktem, podél skromného místního koupaliště a bývalého sportovního areálu, přejdeme opatrně frekventovanou silnici I./9 a za tratí pokračujeme až do malebné podhorské vesničky Rousínov.
Rousínov byl založen někdy kolem roku 1600, leží v údolí Boberského potoka ( někde uváděného jako Rousínovský). V obci je několik zachovalých lidových staveb lužického typu. Červená značka dále pokračuje k hradu Milštejnu, my se však vydáme po zelené, vedoucí po místní účelové komunikaci až do části Cvikova nazývané Martinovo údolí, kde je dnes umístněná plicní léčebna. Pokračujeme po okraji lesa, podél potoka až k Machovu rybníku. Značená cesta nás provede předměstím Cvikova až na náměstí.
Cvikov je nevelké městečko na okraji Lužických hor. První zmíňka spadá do roku 1352, kdy zde již stával farní kostel a ves byla součástí milčanského panství. Ves,později povýšená na město, ležela v blízkosti důležité zemské cesty do Žitavy a Lužice, proto mělo město důležitý hospodářský význam. V letech 1680 a 1775 zde došlo k selským rebeliím, město utrpělo i za třicetileté a rakousko- pruské války. Nedaleko náměsti se nachází trojlodní, původně gotický kostel sv. Alžběty, přestavěn renesančně v letech 1553-58. Později byl kostel upraven v barokním slohu a poslední úpravy pocházejí z konce 19. století. V parčíku před kostelem stojí mariánské sousoší z roku 1697. Modrá značka, vedoucí od rozcestníku na náměstí na dovede až za cvikovský hřbitov, odbočíme ze silničky vedoucí do Sloupu vpravo, souběžně se žlutou turistickou značkou, před loukou u rozcestníku U posedu, pokračujeme dále po žluté. Modrá značka by nás zavedla Údolím vzdechu do obce Radvanec a dále okolo Radvaneckého rybníka do Sloupu.
Žlutá značka nás provede až k odbočce na tajemný vrch Ortel (554m.nm.) Lesní cestou projdeme pod touto záhadnou horou až k silnici na Lindavu, kterou přejdeme a přes loučku dojdeme na okraj lesa, kde opět najdeme žlutou značku. Ta nás zavede až k odpočívadlu u Neugebaurovu křížku, odkud je krásný výhled na okolní krajinu. Odtud, jako na dlani ,vidíme dominantní vrchy jako Ralsko, Ještěd,Bezděz či Tlustec. Romantická cesta pod Břidličným vrchem nás posléze zavede až k rozcestníku u Záhořínské kaple. Od kaple, postavené v roce 1740 a zasvěcené sv. Františku Serafinskému, je to lesem již kousek na rozsáhlé pastviny u sloupského hřbitova a odtud se již lehce dostaneme k skalnímu hradu Sloup, k cíli naši cesty.
Za čím jedeme?
Vydali jsme se poznat malebný kraj v podhůří Lužických hor a projit méně turisticky frekventovanou a známou cestou do oblíbeného rekreačního centra Sloupu v Čechách.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Pokud nám cestou dojdou naše zásoby,které si neseme v baťůžku, nemusíme si z toho dělat velkou hlavu. V cíli, ve Sloupu, je několik hospůdek a restaurací, kde nám rádi poskytnou všestranou péči.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Po celou cestu je na co se dívat. Ať jsou to majestátně vyhlížející vrcholky hor, krásné lesy,můžeme se pokochat dalekými výhledy do KRAJINY, obdivovat historické stavby a památky, či jen tak si užívat klidu, tak vzácného v této hektické době.
Ostatní informace
Zatím ještě nemusíme za své zážitky v přírodě platit. Ale dojdeme-li k cíli, na tradiční místo sloupských poustevníku, na hrad Sloup, je na místě otevřít naše peněženky. Ale jedná se o vstupné, které rozhodně nijak vážně neovlivní náš rozpočet.