Loading...
Trasy • Cyklotrasa • Malá náročnost
Tuto trasu v délce asi 200 kilometrů jsme absolvovali se 4 dětmi ve věku 12 - 15 let za týden letos v červenci. Počasí bylo skvělé, trasa nenáročná a denní příděl maximálně 30 kilometrů dovoloval ještě spoustu dalších aktivit.
První den jsme dorazili dvěma auty do Helu, odkud jsme se vydali na kolech přes Jastarniu, Wladyslawowo (zde se k nám připojili oba řidiči, kteří zde odstavili vozidla), Jastrzembiu Goru do Karwi. Zde jsme zakoupili turistickou mapu celé oblasti a rozhodli jsme dále pokračovat mimo asfaltové silnice pouze po turistických cestách nebo přímo po mořském popbřeží, kde vlhký písek funguje jako beton. Po ubytování v kempu a odpoledním koupání se usínalo skvěle.
Druhý den jsme přes Karwieňské bagna sjeli na pobřeží, po kterém jsme pkračovali až do Bialogory, kterou jsme identifikovali podle velkého množství lidí na jinak poloprázdné pláži. Uhnuli jsme do vnitrozemí a dali si oběd. Odpoledne jsme pokračovali dále do Leby. Zde jsme se ubytovali v kempu, zašli do mořských akvárií, ornitologické ZOO, westernového městečka a večer se projeli lodí.
Třetí den jsme pokračovali směrem na Rambki, zastavili se v bývalé raketové základně a vylezli na nejvyšší pískovou dunu, ze které jsme pokračovali dolů na pobřeží a podél vody až na úroveň majáku u Smoldzinského lesa. Zde jsme odbočili do vnitrozemí a kolem majáku jsme sjeli na parkoviště, ze kterého jsme se vydali do vesnice. Hned nakraji po pravé straně je malý kemp u rodinného domku, kde jsme se ubytovali.
Čtvrtý den jsme se rozhodli strávit zde výletem do písečných dun (největších v Evropě), výletem k moři a návštěvou vyhlídky v bývalých kasárnách, kde jsme cestou obdivovali i krásného mořského orla (v kleci). Jak z majáku, tak z této vyhlídky je nádherný pohled do KRAJINY a na obou parkovištích je možnost koupit něco k jídlu.
Pátý den jsme vyrazili směr Smoldzino (návštěva Sloviňského přírodopisného muzea) a Gardna, kde jsme u jezera Gardno znovu uhnuli z asfaltové cesty do přírody, cílem byly Rowy. Odtud jsme nádherným lesem pokračovali do Debiny a Dembki a dál přes Orzechowo do Ustki.
Šestý den jsme z Ustki vyrazili silnicí přes Wicko (letecký vojenský prostor, který lze projet když se nekoná cvičení) do Jaroslawce. Tady jsme se ubytovali a řidiči vyrazili autobusem a následně vlakem přes Slupsk pro auta. Objevili se až večer, ale auta, která jsme nechali u rodinného domku pod dohledem majitele (za pár českých piv) byla v pořádku.
Poslední den jsme věnovali koupání a po obědě vyrazili zpátky domů.
Trasa nebyla vůbec náročná. Na cestu stačilo vzít dva lehké stany, spacáky a základní oblečení. Kdekoli po trase bylo možno za normální cenu koupit oběd, pití nebo jiné občerstvení (s výjimkou Smoldzinského lesa, což je malá vesnička a jedinou teplou stravu je možno koupit na parkovištích uvnitř parku). Rovněž cena v kempech (leží vždy na krajích vesnic a městeček co nejblíže moři, hygiena je dobrá) byla přijatelná a srovnatelná s cenami u nás.
Příjemný pocit z cesty umocňoval svěží vánek. lesní stín, množství cest, možnost kdykoli se vykoupat a také množství brusinek a borůvek. příroda byla nádherná, zejména rozsáhlé borovicové lesy, četná jezera a nádherné klifové pobřeží s místy téměř 40-ti metrovým srázem.
Lidé jsou příjemní a váží si turistů jako zdroje obživy, v sezoně se každý rodinný domek mění v ubytovnu nebo malé občerstvení, které je mimochodem vynikající (uzené a grilované ryby, goffry, ovocné omelety, zmrzliny - zkrátka jedna velká pouť).
Celkově lze říci, že je tato oblast rájem pro cyklisty a opravdu není kam zabloudit. Pokud se ztratíte, z každého lesa Vás stoprocentně vyvede spousta lesních cest, pokud si budete pomáhat při cestě směrem na západ směrem Doprava - tedy k moři. Pokud pojedete po pláži, blízkost obydleného místa poznáte spolehlivě podle houstnoucího počtu lidí na jinak poloprázdných plážích.