Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Skršín | Asfalt | 0,0 km | ||
autobusová zastávka | ||||
Bedřichův Světec | Šotolina | 1,4 km | ||
kostel sv. Jakuba | ||||
Vrch Bělouš | Šotolina | 2,4 km | ||
Světecký vrch | Šotolina | 3,0 km | ||
Dlouhý vrch | Šotolina | 3,5 km | ||
Vrch Vinice | Šotolina | 4,8 km | ||
Kóta 307 | Šotolina | 6,0 km | ||
Bečov | Asfalt | 8,0 km | ||
vlaková zastávka |
Vycházím ze Skršína po silnici do Bedřichova Světce. Krátká zastávka u kostela sv. Jakuba. Je to nejstarší dochovaná sakrální stavba na Mostecku. Kostel byl postaven v první polovině 13. století. Od roku 2009 se o velmi zchátralý kostel začalo starat Občanské sdružení pro obnovu kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci. Za pomoci sponzorů a dotací byl odstraněn havarijní stav a kostel byl z velké části zrestaurován. Konaly se zde výstavy, mše, koncerty a přednášky. Od 1.března2017 musely být ukončeny všechny plánované akce a opravy kostela, protože vlastník Římskokatolická farnost Vtelno a Biskupství Litoměřické již nemá zájem od další spolupráci s Občanským sdružením. Vstupní brána ke kostelu je uzamčená a kostel je nepřístupný. Byl opět ponechán svému osudu.
Pokračuji polní cestou, která vede do sedýlka mezi Světeckým vrchem a vrchem Bělouš. Odbočuji cestou doleva, ta vede na vrchol Bělouše k telekomunikačnímu stožáru. Vrchol je bez výhledu. Poblíž stožáru stojí dvě staré ptačí pozorovatelny. Vracím se zpět do Sedla a vystupuji prudkým svahem na vrchol Světeckého vrchu.
Smíšeným lesem založeným na bývalých úhorech a pastvinách pokračuji přes Dlouhý vrch. Z holin se nabízejí nové a netradiční výhledy na Ranské středohoří.
Prudkým svahem, který končí trnitou hradbou scházím pod vedení vysokého napětí. Přecházím na cestu, která vede na rozhraní lesa a pastvin. Cesta vede přes vrch Vinice do Bečova. Je odtud výhled na Krušné Hory a západní část Českého středohoří.
Na okraji Bečova ještě odbočuji na holý vršek na mapě označený jako kóta 307. Místní si zde udělali motokrosovou trať. Z vršku je kruhový výhled na blízké i vzdálenější okolí.
Vrchy jsou vyhlášené jako biocentra typická pro jihozápadní část Českého středohoří, v kterých převažují společenstva teplomilných listnatých a smíšených lesů, křovinné formace stepního a lesostepního charakteru a stepních trávníků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.