Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Naděje | 0,0 km | |||
Vesnice se nachází asi 4 km na sever od Cvikova. Do roku 1946 nesla obec název Hoffnung. Je zde evidováno 54 adres a trvale zde žije 11 obyvatel. Osada vznikla po založení sklářské huti. Později došlo k rozvoji důlního průmyslu, po roce 1850 zde postavili bratři Israelové z Drážďan továrnu na opracování mlýnských kamenů. Kámen pro ně získávali v lomu poblíž nedalekého hradu Milštejn. U cesty do vesničky Trávník byla roku 1821 postavena kaple svaté Anny Samotřetí. Dnes je z ní rekreační objekt. | ||||
Odbočka k Milštejnu | Šotolina | 1,6 km | ||
Milštejn | 1,8 km | |||
Skalní brána | Šotolina | 1,8 km | ||
U skalní brány jsme objevili i malou jeskyňku. | ||||
Stříbrná studánka | Šotolina | 1,9 km | ||
Najdete ji nedaleko Milštejna, po neznačené pěšině, podél skalních masivů a věžiček. Studánka je zobrazena na mapách KČT. | ||||
Skalní brána | Šotolina | 1,9 km | ||
Milštejn | 2,0 km | |||
Milštejn , německy. Mühlstein, v překladu Mlýnský kámen je zřícenina hradu, v Lužických horách, asi 3,5 km severně od Cvikova. Hrad byl založen v 2. polovině 13. století na ochranu zemské stezky vedoucí z Lipé do Žitavy. Prvními známými vlastníky hradu byli Berkové z Dubé. V roce 1532 se Zdislav Berka z Dubé a Lipé, tehdejší vlastník Milštejna rozhodl odejít do Zákup. Záznamy z roku 1588 dosvědčují, že ještě koncem 16. století zde bylo vybavení, ovšem v té době již opuštěné sídlo chátralo. Kolem roku 1590 zde zůstal jen jeden strážný a v roce 1634 byl hrad poničen švédským vojskem generála Bannera. V okolí hradu se po několik století těžil pískovec pro výrobu mlýnských kamenů -odtud také název hradu. těžba zasáhla i vlastní hrad a jeho samotné základy a způsobila tak jeho faktický zánik. Postupně byly odbourány hradní věže. Těžba byla ukončena kolem roku 1910. Dnes je hrad dominantním skalním útvarem s nepatrnými zbytky původního zdiva. V pohradí je několik velkých jeskyní, vzniklých převážně dolováním. Pěší turisté se sem nejlépe dostanou po červené turistické značce z vlakové zastávky Svor, cesta je dlouhá 4,5 km. Zhruba 200 metrů od zříceniny je Stříbrná studánka, odkud voda stékala do rybníka, z něhož se zachovala již jen hráz. | ||||
Odbočka k Milštejnu | Asfalt | 2,1 km | ||
Samperův obrázek | Asfalt | 3,0 km | ||
Obrázek zde sice nenajdete, ale na jednom ze stromů visí cedule odkazující na tento obrázek. Na plechu malovaný obrázek Sv. Trojice doplňoval veršovaný popis neštěstí, které se v přilehlém lese stalo v roce 1819. Dřevorubec Franz Samper tu tehdy se svými dvěma syny kácel strom, při jehož pádu na zem se vymrštila volně ležící větev, a udeřila mladšího syna do prsou tak nešťastně, že ho na místě usmrtila. Po 2. světové válce obrázek zanikl a nikdo jej už neobnovil. | ||||
Rozcestí Pod Suchým vrchem | Šotolina | 3,6 km | ||
zde se připojuje zelená TZ, která vede ze Stožeckého sedla na Luž. | ||||
Odbočka k Ledové jeskyni | Šotolina | 4,5 km | ||
Ledová jeskyně | Šotolina | 4,8 km | ||
Přírodní památka Ledová jeskyně Naděje je puklinová pseudokrasová jeskyně v suťovém poli na severní straně Suchého vrchu v CHKO Lužické hory. Jeskyně vznikla zvětráváním znělcové skály a působením mrazu. Vchod jeskyně se nachází mezi velkými skalními bloky. Vlastní jeskyně je 30 metrů dlouhá a 6 metrů hluboká. V prostorách jeskyně se celoročně hromadí chladný vzduch, který umožňuje tvorbu a přetrvání ledové výzdoby. Nejrozsáhlejší na jaře v době tání sněhu, kdy puklinami proniká nejvíce povrchové vody. V jeskyni se objevují i některé druhy netopýrů. Byl zde zaznamenán výskyt netopýra velkého, netopýra severního, netopýra vousatého a netopýra řasnatého. Od roku 1988 je jeskyně uzamčena kovovou mříží, aby se zabránilo poškozování jeskyně. Klíč si lze zapůjčit na Správě CHKO Lužické hory v Jablonném v Podještědí. | ||||
Odbočka k Ledové jeskyni | Šotolina | 5,0 km | ||
Přehrada Naděje | 5,4 km | |||
Nádrž leží v hlubokém zalesněném údolí horního toku Hamerského potoka, pod severními svahy Suchého vrchu, 2,7 km jižně od Luže. Přehrada byla postavena v letech 1937 až 1938 jako zásobárna vody pro pohon Hamerského mlýna, který stál o 300 metrů dále. Také sloužila pro pohon Francisovy turbíny o výkonu 20 kW, poskytující energii pro pilu u osady Naděje. Po roce 1948 pila i mlýn zanikly a tak dnes slouží přehrada pouze k zadržení vody. Hráz je dlouhá 92 metrů, v patě široká 6,7 metru. Zatopená plocha je 1,2 ha. Výška hráze nad skalnatým dnem je 9,5 metru. Je vyzděna křemencem vytěženém v lomu z 3 km vzdáleného Milštejna a místním znělcem. Hladina přehrady, umožňující i koupání, mívá v létě zajímavé modrozelenavé zabarvení. Voda však bývá i v létě velmi studená. | ||||
Naděje | 7,1 km | |||
Konečně v cíli! |
Auto jsme zaparkovali v osadě Naděje. Je vzdálená asi 4 km na sever od Cvikova. Trvale zde žije 11 obyvatel. Osada Naděje vznikla po založení sklářské huti. Po roce 1850 zde postavili bratři Israelové z Drážďan továrnu na opracování mlýnských kamenů. Kámen pro ně získávali z lomu nedaleko hradu Milštejn. Do roku 1946 nesla obec název Hoffnung. Pohledem jsme omrkli Křížovou věž a vykročili k Milštejnu. Jedná se o skalní útvar s nepatrnými zbytky původního zdiva. Za skalní branou asi 200 m severně je Stříbrná studánka, kde jsme se osvěžili a po červené TZ se vydali na sever. U cesty jsme si všimli tabulky, jež odkazovala na Samperův obrázek. Na rozcestí Pod Suchým vrchem jsme odbočili vpravo a došli k odbočce k ledové jeskyni. Ledová jeskyně byla uzamčená, takže jsme se dovnitř nedostali a proto jsme šli dál. Na Hamerském potoku jsme objevili krásnou přehradu vybudovanou v překrásném údolí. Odtud už to byly jen necelé dva kilometry do osady Naděje, kde jsme zaparkovali své auto.