Panstvím Kolowrat-Krakowských k rotě pohraničníků

Cesta od rozcestníku Pod ovčím kopcem do Rybničné je nenáročná, vede celou dobu po zpevněných cestách hustými lesy Kolowratů. Můžete ji absolvovat také s kočárkem nebo s malými dětmi na kole. Celé putování sledujeme žlutou turistickou značku.

Pod Ovčím kopcem začíná (nebo také pro někoho končí) trasa žluté turistické značky, která velice pozvolna klesá k umělému kanálu s názvem Apolenský příkop vzdálenému téměř 3 km. Skoro 10 km dlouhé vodní dílo bylo vybudováno kolem roku 1838 a sloužilo ke splavení dříví ze špatně přístupných lesů a zároveň dodávalo vodu do Václavského rybníka, kde rovněž končilo (začátek se nacházel nedaleko kostela sv. Apoleny). V terénu jsou pozůstatky zřejmé spíše místy.

Za dalších 5 km nás čeká zlatý hřeb putování – vesnička Diana. Téměř vše, co zde spatříme, upomíná na historii spjatou s majiteli panství a jejich podnikáním. První, co nás vítá v obci, je vysoký cihlový komín, u něhož je ještě základ výrobní haly, jediné pozůstatky rozlehlého areálu podniku s názvem Dřevostavby Kolowrat, který byl založen roku 1930 Jindřichem Kolowratem-Krakowským. Již o 2 roky později zdejší výrobky – od jednoduchých dřevěných objektů až po luxusní dřevěné vily (např. nedaleký penzion Hubert), expandovaly do celých západních Čech. Našlo zde zaměstnání až 600 osob, jejichž obydlí se nacházela v dosud dochovaných četných dřevěných domcích v obci. Úspěšná výroba byla ukončena po konfiskaci státem a následném převozu veškerého zařízení (roku 1950) na Slovensko.

V obci musíte navštívit:

dřevěná kaple Matky Boží a svaté Žofie z roku 1939 byla postavena Jindřichem Kolowrat-Krakowským na paměť zesnulé manželky Sofie Trubecké. Jedná se o výrobek rodinného dřevozpracujícího podniku (viz výše).
barokní zámeček postavený před rokem 1742 rozhodně zaujme svým netypickým půdorysem a kvalitní architekturou. Název odhaluje jeho původní určení, dodnes je uvnitř dochována freska bohyně lovu Diany, dílo holandských malířských mistrů 17. – 18. století.

Oblast Diany je dendrologicky značně pozoruhodná a je to vidět na první pohled zejména v okolí zámku, ke kterému se ze všech stran sbíhají staré aleje.

Žlutá turistická značka nás dále vede kolem obory, kde jsou na 25 ha chovány trofejní kusy muflonů. Na opačné straně cesty se nachází přírodní rezervace Diana, která chrání buky a je řazena mezi naše nejstarší chráněná území – již roku 1933 majitel panství Jindřich Kolowrat-Krakowský respektoval návrh na ochranu zdejšího území. Porost má až pralesovitý charakter (280 – 300 let), jedná se o nejstarší lesní porosty v Českém lese. Bohužel byl zde problém absence průběžného zmlazování a nahrazování dožívajících stromů. Toto je již delší dobu řešeno účinnými zásahy správy Kolowratových lesů, ale pochopitelně plně se projeví v dlouhodobějším horizontu. Toto území se zároveň řadí k velice mykologicky hodnotným lokalitám – bylo zde nalezeno více než 100 druhů hub a to včetně několika velice vzácných kousků.

Poslední kilometr cesty nás dovede do míst bývalé roty pohraniční stráže Diana. Dnes se jedná o osm pomalu chátrajících a zarůstajících budov postavených roku 1977, opuštěných roku 1993. Soubor staveb obsahuje ubytovací objekt, hospodářskou budovu, garáže, rodinný dům, ale třeba také parovod úpravnu vody, muniční sklad, sklad pohonných hmot, psinec atd.

KNIŽNÍ ZDROJE:

DUDÁK, Vladislav, ed. Český les: příroda - historie - život. Praha: Baset, 2005. ISBN isbn80-7340-065-0.

PROCHÁZKA, Zdeněk. Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994. Historicko-turistický průvodce. ISBN 80-901122-2-6.

VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 2. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-028-4.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE:

Česká televize: Toulavá kamera. Česká televize [online]. 2007, 4. 2. 2007 [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/207411000320204/

Tachovsko: Diana (zámeček, osada). Tachovsko [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://www.tachovsko.com/diana-zamecek-osada.html