Poutní cesta k Olšanským horám
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Horní Studénky | Asfalt | 0,0 km | ||
Centrální orientace u kostela sv. Linharta | ||||
U Příčnice | Asfalt | 0,5 km | ||
Trasa míjí vysílač | ||||
Začátek křížové cesty | Šotolina | 0,5 km | ||
Křížová cesta po polní cestě a do lesa | ||||
Vyhlídky | Šotolina | 0,7 km | ||
Vyhlídky po Zábřežské vysočině, dál cesta pokračuje lesem | ||||
Kamenný potok | Šotolina | 1,4 km | ||
Přechod vodního toku | ||||
Na Horách | Šotolina | 2,3 km | ||
Osada Na Horách nebo Olšanské hory | ||||
14. zastavení | Šotolina | 2,5 km | ||
Poslední zastávka křížové cesty | ||||
Kaple sv. Martina | Šotolina | 2,5 km |
Trasa na krátký výlet nemusí být za každou cenu použitá jen při církevních slavnostech. Osada Na Horách, nebo po místním označení Olšanské hory je nejsnáze dostupná právě z Horních Studének. Odbočka k přístupové trase sleduje v prvních metrech modrou TZ směrem k vysílači na kótě U Příčnice (605 m). Ten těsně míjí a zhruba po 200 m dorazí modrá pěší značka k počátku křížové cesty. Samotná pěší trasa směřuje dále k Rozcestí Rozsocha a dál do Klášterce.
Ačkoliv křížová cesta začíná až na návrší nad Horními Studénkami, poutník už pře ní je obdařen několika samostatnými svatými obrázky (Panna Marie s Jezulátkem Srdce Ježíšovo), i kolem potního kostela sv. Linharta (či Leonarda) v ve Studýnkách narazíme na spoustu podobných děl, svědčících o zbožnosti zdejšího kraje.
Křížová cesta na Olšanské hory je ještě pořád vlastně novinkou, vysvěcená byla v květnu 2013. Samotná poutní cesta pokračuje podél polní, případně lesní cesty a ačkoliv není nijak zvlášť značená, díky jednotlivým zastavením Křížové cesty se po ní lze orientovat vcelku úspěšně.
Křížové cesty jsou inspirovány poslední poutí Ježíše Krista od zatčení, k soudu před Pontiusem Pilátem, mučením a jeho truchlivou poutí s těžkým křížem na Golgotu, kde byla tragédie završena přibitím na kříž a jeho smrtí…
Ačkoliv jde z části určitě o příběh vymyšlený, podobnou pouť absolvovali i jiní odsouzení. Svým způsobem příběh lidského utrpení může zaujmout i takového atheistu, jako je autor článku (jako malý hošík chodil s babičkou na pouť k bludovskému Kostelíčku a slyšel to vyprávění, usoudil, že to muselo bolet).
Zastavení studénecké (či olšanskohorské) cesty je 14 a i nezasvěcený výletník si může počíst, co se na jednotlivých výjevech děje.
Po prvních zastaveních cesta směřuje do údolíčka a prochází lesními úseky, u některých zastavení může znaveně usednout na lavičku. Zhruba po kilometru trasa dorazí k nejnižšímu místu a opět pozvolna stoupá v úbočí Sychrova k Olšanským horám. Závěr trasy tvoří kaple sv. Martina nad vlastní samotou. Martinův svátek bývá 10. listopadu a v prvních listopadových dnech se koná i zdejší pouť.
Většina výletníku zřejmě zamíří zpět do Horních Studének, pokud ale nechtějí stejnou trtasou zpět, dá se vyrazit polní cestou na západ pod vrchol Sychrova a dál pokračovat po loukách ke stejnojmennému rybníku, kde narazí na žlutou TZ, která ho dovede k východišti. Za dobrého počasí jsou výletníci odměněny malebnými pohledy na okolní krajinu Zábřežské vysočiny.