Hornostudénský bledulový potok

To, že se na jaře (nebo dejme tomu v termínu jaru blízkém) i na Turistice objevuje více článků s podobnou tematikou, případně se mezi žebříčkem nejčtenějších zase objevují ty s různě květinovou tematikou určitě není náhodou.

Ne každý je zarputilý lyžník a milovník zimních radovánek, nehledě k tomu, že i dny jsou v zimě jaksi krátké, tak kdo by si chtěl dopřát ještě nějaké povyražení po pracovní době v lůně přírody, má na to dobu omezenější.

Naštěstí tato doba je po únoru a skoro již i konci března zase za námi a tak se dá provést nějaký ten delší zájezd a nemusí to být obzvlášť daleko od místa trvalého bydliště.

Takže i na poslední březnovou neděli vyšla celkem sluneční pohoda, byť po předchozí sobotě mírně ochlazená. To se už projevilo cestou k vytýčenému cíli neplánovaným, ale milým zdržením na vyhlídkách u Horních Studének. Naštěstí ten vytčený cíl už zas nebyl tak daleko. Vlastně jsem si ho (soukromně) objevil při podobné kolové vyjížďce s větší skupinou spolucestujících. Protože se ale vše odehrávalo spíše v závěru výpravy, kdy už všichni spěchali do bohutínského samočepu (těšeje se na opravdové točené pivo do skla a ne do odporných plastových kelímků, které přinášela covidová doba).

Nuže po přejezdu centra Horních Studének (kolem kostel sv. Linharta a sešupu kolem památné lípy s kapličkou) mám před sebou údolíčko neznámého potoka.

Potok sice úplně neznámý není, ale žádná z veřejně dostupných map název nesděluje. Ale klidně mu můžeme říkat Hornostudénský. Na opačnou stranu totiž teče potok významnější a pojmenovaný, tedy říčka Nemilka.

Tento Hornostudénský potok nemá zas tak dlouhého trvání, po nějakém kilometru, až půldruhémkilometru končí svou pouť v říčce Březné, což je naštěstí celkem významný tok, jeden z hlavních přítoků Moravské Sázavy.

Důležité na Hornostudénském potoce je ale fakt, že díky okolním kopcům Drozdovské části Zábřežské vrchoviny je celkem slušně vodnatý již od svého prameniště. Ono to prameniště je vlastně taková malá bažinka a rozbahněno je i celkem celé blízké okolí vodního toku. A to potřebují právě jarní květinky. Zábřežská vrchovina v tomto směru zas není nijak výjimečná, známé lokality jarních květů jsou vzdušnou čarou poměrně nedaleko poblíž obce Cotkytle (Selský les a V Dole). Tamní lokality jsou dokonce pod státní ochranou. Bledulových lokalit je kolem ale povícero, hned v návaznosti se nabízí zmíněná Březná, zejména na dolním toku pod Drozdovskou pilou.

No a tady na Hornostudénském potoce máme jeden takový příklad další lokalitu hojného výskytu bledule jarní (Leucojum vernum).

Kromě vláhy potřebuje bledule i stín či polostín což okolí potoka splňuje díky břehovým porostům různých vrb, olší, osik a podobných skoro plevelným stromům.

Bledulová lokalita se táhne skoro od počátku potoka pod návrším zv. Homole (567 m, a není to jediná Homole v okolí). Porost tvoří hustší i roztroušené pásy v šířce 10–20 m ovšem v délce min. 0,5 km kolem potoka. Bledule lze celkem snadno postřehnout i z blízké silnice 368 od Horních Studének do Štítů. Porost květin mírně zaniká poblíž silničního mostu, kde potok přetéká na opačnou (západní stranu) silnice.

Břehový porost na této straně je již skromnější a vlastně už není daleko do soutoku s Březnou. Nicméně i tam můžeme ještě sem tam nějakou tu květinku objevit. Největší porosty bledulí jsou rozprostřeny v nadmořské výšce cca od 470 do 520 m n.m., takže zatímco v nížinách je už s takovými lokalitami pomalu konec, tady mohou vydržet (nepřijde-li skutečné parno) klidně do půlky dubna.