Priečne sedlo, Prielom a Poľský hrebeň

Trasy • Pěší trasa • Velká náročnost

	Hrebienok			0,0 km
	Studený potok - most			1,4 km
	Zamkovského chata			1,8 km
	Téryho chata			4,6 km
	Pfinova kopa			5,1 km
	Rozcestí pod Priečnym			5,2 km
	Priečne sedlo			5,5 km
	Zbojnciká chata			8,5 km
	Prielom			9,8 km
	Poľský hrebeň			10,2 km
	Dlhé pleso			11,1 km
	Velický vodopád			12,1 km
	Sliezsky dom a Velické pleso			12,8 km

Priečne (vlevo) z Teryny

Vlevo Baranie rohy a vpravo Mačacia kotlinka

Priečne závěr výstupu

Slavkovský z Priečneho

Prielom z Polského hrebeňe

Velické dolina a vodopád

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Ve střední části Vysokých Tater se nalézají významné turistické přechody z Malé do Veľké a do Bielovodské a Velické doliny, tj. Priečne sedlo (jednosměrné trasa z Téryho na Zbojnickou chatu), Prielom a blízko něj Poľský hrebeň. Trasu lze na několika místech ukončit sestupem např. na Hrebienok a Smokovce (bus, vlak) nebo do Lysé Poľany (bus, omezený provoz) či Tatranské Polianky (bus, vlak).

Z Hrebienoku (1285 m n.m.) po dobře upravené červené (magistrála) s možností odbočky ke Studenovodským vodopádům vede trasa nad Bilíkovou a Rainerovou chatou pozvolna na polanu Staré Lesné, kde přechází přes mostek nad Studeným potokem. Pak jednou serpentýnou přechází můstek kolem Obrovského vodopádu na Malém Studeném potoce. Dalším obloukem s vyhlídkou se vrací do lesa a pod rozcestím, kde se odbočuje na zelenou, míjí asi 1 hod. od začátku trasy Zamkovského chatu (1475 m n.m.). Podél Malého Studeného pak kosodřevinou a nakonec pod skalami cesta spíše pozvolna stoupá. Je dobře vidět Téryho chatu na skalním prahu a menší vodopády, jaké tam vytváří centrální potok. Vpravo od břehu (západním směrem) se nachází masív Prostredného hrebeně (hrotu), vlevo Lomnické sedlo a štít. Pod chatou cesta stoupá strmě vzhůru, než se otevře po asi 1,5 hod. výstupu opět nižší skalní práh ve Spišské dolině s jejími pěti plesy ve výšca cca 2015 m n.m. Kolem chaty a dál po trase je vidět věnec začínající předvrcholy Lomnického, samotný Lomnický štít (nezaměnitelný vrchní stanicí lanovky), nižší Pyšný štít, výrazná Mačacia dolinka přímo nad chatou a čtyřúhelníkové Baranie rohy, pod kterými je sedlo Baranie. ve střední části (na sever) se rozkládá masív Ľadového štítu s Pfinovou kopou a Prične sedlo. Samotné sedlo je od chaty vzdáleno jen asi 1 hod., ale nevýhodou je jeho náročnost a možné blokování trasy jinými turisty. Zpočátku je stezka (žlutá, zelená se odpojuje) pohodlná, i když strmá. Výstup na a kolem Pfinovy kopy poskytuje hezké výhledy, než trasa klesne k rozcestí v Dolině pod Sedielkom. Dvěmi serpentýnami v suti končí u skály zajištěné nyní dvěma řadami řetězů. Možnosti přejít z jednoho na druhý jsou nicméně často omezené. I v dobrém počasí se jedná o náročný (technicky i fyzicky) úsek poznamenaný mnoha tragédiemi. Vhodné jsou alespoň minimální základy pohybu po řetězech nebo ve skále, vhodné je samojištění slabších osob (děti...). Ze sedla ve výšce 2352 m n.m. se ještě musí sestoupit sutí (krátký řetěz) na stezku kolem Streleckých a Sivých ples (jen výjimečně u Javorové galérie stoupá). Kromě výhledů na plesa a Velkou Studenou dolinu je vidět především masív Slavkovského začínající tímto vrcholem na jihu a s výrazdnou Bradavicí nad Prielomem. Nad stezkou jsou pak Ostrý a následně Javorový štít (a sedlo), dostupné s průvodcem nebo horolezeckými průkazy. Asi po 1,5 hod. (5 hod. od začátku) končí tato část trasy u Zbojnické chaty (1960 m n.m.). Z ní lze asi za dvě hodiny sestoupit na Hrebienok pohodlným chodníkem. Pokračujeme-li dál po modré do Prielomu (2373 m n.m.), zabere výstup asi 1 hod. Opět nejprve docela mírně vzůru kolem menších ples, než se dostane trasa těsně pod strmý svah (suť a skála) pod sedlem. Technicky je jeho překonání v porovnání s Priečnym lehčí, ale i tak je sestup štěrbinou dosti nebezpečný, následuje nepříjemný suťový svah. Prielom vklíněný mezi Východnou Vysokou a Divou vežu přesto skýtá hezké pohledy zpět po trase i do Litvorové doliny v horní části Bielovodské. Obvykle nad Zamrznutým plesem (i v něm) leží dlouho do léta sníh, takže stezka bývá nepříjemnější a leckde se dá propadnout měkkou kaší. Asi 15 min. pod sedlem se odpojuje zelená do Velické doliny a její horní části, Kvetnice, po modré lze dolů dojít asi za 3 hod. do Lysé Poľany. Po 15 min. vzhůru po dřevěných terasách vyplněných kameny na sedlo Poľský hrebeň (2200 m n.m.). Z něj lze ještě vystoupit asi za 30 min. na Východnou Vysokou (2429 m n.m.), místy stezka a místy (dole) bezpečné lezení po skále, jenže časová náročnost je celkově dost vysoká... Vpravo od stezky dolů (asi 1 hod. k Velickému plesu, 1665 m n.m.) je masív Gerlachu, k němu lze snad jedině doplnit upozornění na Krčmárov žlab nad Dlhým plesem (často zasněžený, horolezecká stezka na Gerlach). Po krátkých a spíše nepotřebných řetězech nahoře obejde trasa Guľatý kopec a pak stěnou s Velickým vodopádem a Večným dážďom (cvičné expresky) po pohodlné kameny dlážděné trase kolem plesa až k hotelu Sliezsky dom. Z něj asi po 1,5 hod. končí výšlap podle potřeby ve Smokovci, Poliance nebo na Hrebienoku. Celkem popsaná trasa 7 hod. (k tomu ještě nástupy a dokončení), převýšení cca 1500 metrů.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.159, 20.224)

Poslední aktualizace: 4.8.2013

Vyhledání vlakového spojení na výlet