Radvanice - Police nad Metují převážně po cestách neznačených

	Radvanice, nádraží			0,0 km
	Obejdeme nádražní domek a jdeme ve směru kolejí na Teplice nad Metují. Přejdeme trať (foto 1 a 2) a stoupáme po cestě vzhůru (foto 3 a 4). Zdejší les najdeme na mapách jako Zadní Rač.
	Zadní Rač			0,9 km
	Na rozcestí prudce vpravo. Cesta vede řídkým, prokáceným lesem se skalami (foto 5- 7).
	Pod Předním Hradištěm			1,7 km
	Na tomto rozcestí pěti cest odbočíme vlevo do mírného kopce.
	Přední Hradiště			2,1 km
	Tady pro změnu vpravo a už po rovině.
	Vysílač (foto 8)			2,7 km
	Krátký úsek po červené z kopce dolů (foto 9 a 10).
	Temný les			3,6 km
	Za přejezdem (foto 11) odbočíme ze značené cesty vlevo do lesa (foto 12 a 13).
	Nad Radvanicemi			4,7 km
	Důležitá odbočka vlevo do kopce.
	Hradiště			5,0 km
	Z hlavní cesty odbočuje vlevo cesta, která se postupně mění v pěšinu mířící ke skalkám (foto 14 - 16). Naštěstí tu je jediná.
	Hradiště, vyhlídka (foto 17 - 20)			5,5 km
	Vrátíme se zpět a pokračujeme k vrcholu kopce.
	Hradiště, vrchol			6,6 km
	Kousek za vrcholem prudce dolů ze stráně po jedné z mnoha vyšlapaných pěšin.
	Pod Hradištěm			6,9 km
	Lesní cesta po úpatí kopce (foto 21 - 24).
	Nad Jívkou (foto 25)			8,0 km
	Lesem po kamenné cestě (foto 26).
	Janovické peřeje (foto 29 - 32)			9,6 km
	Před lávkou vlevo lesem po břehu potoka, dojdeme k peřejím, pak zase zpět a přes dvůr dál (foto 33 a 34).
	Nové Domy		Šotolina	10,2 km
	Osadou vzhůru do kopce (foto 35 a 36).
	Nad Novými Domy			10,7 km
	Nejdříve lesem do kopce, pak ještě chvilku stoupání po pastvinách (foto 37 a 38) a dolů do Studnic (foto 39 a 40).
	Studnice		Asfalt	12,5 km
	Do Studnic přijdeme u sousoší Tří králů (foto 41), projdeme kolem zvoničky (foto 42 a 43).
	Studnice, odbočka			12,7 km
	Pod zvoničkou odbočíme prudce vpravo a jdeme kolem chalup a rybníka k lesu (foto 44 - 47). Lesní cestou klesáme do Vápenky.
	Vápenka		Asfalt	15,3 km
	Chvíli půjdeme po silnici (foto 48 a 49).
	Vápenka, bus			16,0 km
	Za zastávkou vpravo, za mostem naopak vlevo a jdeme cestou nad potokem Dřevíč (foto 50 - 52). Cesta se později opět napojí na silnici (foto 53) a dovede nás do Stárkova.
	Stárkov (foto 53 - 58)			18,0 km
	Z náměstí se budeme držet modrých značek, vyvedou nás nad obec (foto 59) a prudkou strání nahoru.
	U Vysokého kamene (foto 60)			18,7 km
	Krásným bukovým lesem kolem Trpasličí rokle (foto 61 - 70) na vyhlídku.
	Vysoký kámen (foto 71 - 76)			19,0 km
	Z vyhlídky ještě kus lesem nad prudkou strání (foto 77).
	U Smrku			19,9 km
	Odbočíme ze zelené značky vlevo, postupně klesáme cestou s výhledy (foto 78 - 81).
	Vlásenka		Asfalt	21,8 km
	Chvilku po silnici (foto 82).
	Česká Metuje (foto 83 a 84)			22,4 km
	Podél Metuje (foto 85 - 88).
	Nad Maršovem		Asfalt	24,6 km
	Po silnici s výhledy (foto 89 - 92).
	Žďár nad Metují, vlak		Asfalt	25,8 km
	Možnost zkrácení trasy nástupem do vlaku.
	Žďárská hospůdka (foto 93)		Asfalt	26,6 km
	Po silnici nejdřív do kopce (foto 94) a pak zase dolů (foto 95).
	Police nad Metují (foto 96)		Asfalt	28,2 km
	Konec trasy.

1-Přejezd u radvanického nádraží  •  Fotografie (96)  • Foto: HonzaC8

Vstoupit do fotogalerie (96 fotografií)

2-Expres do Trutnova

3-Zadní Rač

Vstoupit do fotogalerie (96 fotografií)

Není to tak dávno, co bych si trasu vedoucí po turisticky neznačených cestach propagovat nedovolil. Tedy přesněji řečeno, asi bych se na ni ani nevypravil. Ale zaprvé jednou ze schopností každého trochu chytřejšího telefonu je i navigace podle Mapy.cz a zadruhé ty neznačené cesty jsou leckdy moc hezké (kolikrát i hezčí než nedaleko vedoucí značené). Bonusem může být i fakt, že bývají v podstatě liduprázdné. A tak jsme se jimi v našem oblíbeném regionu, kde ty značené cesty už máme prochozené všechny, začali zabývat trochu víc. 
Popisovaná trasa mě zaujala z několika důvodů. Nad Radvanicemi jsou dva zalesněné kopce. Přední Hradiště a Hradiště, jinak zvané také Milíře. Oba dva dávají tušit, že se nacházíme v kraji pískovcovém poblíž Teplických skal, neboť se na nich skály vyskytují rovněž. Proč se na ně nepodívat, že? Na Hradišti je pak i místo s krásným výhledem, najít ho mě taky lákalo. Pod Hradištěm a zároveň pod Janovicemi má být na potoce Dřevíč hezký vodopádek. I ten jsem chtěl vidět. Osadu Studnice (pozor, jsou to TY Studnice, tedy množné číslo) sice znám dost důvěrně, ale jen část, kudy vede červená značka na Skály. Chtěl jsem tedy projít i cesty ostatní. Z dětství jsem si pamatoval nádherné výhledy z cesty mezi Vysokým kamenem nad Stárkovem a Českou Metují, proč si je neoživit?  A tak vznikl plán této trasy.
Radvanické nádraží je zajímavé snad jen tím, že tu opravdu zastavuje lokálka mezi Trutnovem a Teplicemi nad Metují. Takže se tu nijak nezdržíme a vyrazíme ve směru kolejí do Teplic nad Metují. Koleje přejdeme na přejezdu a stoupáme skalnatým úbočím Předního Hradiště. Cílem je vysílač na pastvinách pod vrcholem, kudy prochází červená značka. Po ní sejdeme zase ke trati, hned za přejezdem ale značku opustíme a lesní cestou stoupáme k vrcholu Hradiště. Ještě před ním je rozcestí, na němž odbočíme vlevo po cestě, která se postupně mění v pěšinu a míří ke skalám. A právě mezi nimi je to správné místo, zjevně hojně navštěvované čundráky a trempy, z kterého je nádherný výhled.
Stejnou pěšinou se vrátíme zpět na cestu, přelezeme vrchol Hradiště a začneme dávat pozor na prudkou stráň dolů po pravé ruce. Asi 100 metrů za vrcholem totiž z cesty odbočuje nenápadná pěšinka, která je ale vyznačená dokonce i v mapách. Směřuje prudce dolů a protože je to padák, jak se patří, rozdrobuje se postupně do mnoha dílčích pěšinek. Je jedno, kterou z nich zvolíte, všechny končí dole pod kopcem napojením na další lesní cestě. Po té obejdeme zbytek kopce. Tím se dostaneme k první usedlosti Janovic. Před ní jsou lávky přes dva potoky. Když před tím druhým odbočíme proti jeho toku, dostaneme se k dalšímu dílčímu cíli putování, k Janovickým peřejím potoka Dřevíče. Jsou pěkné, jen je potřeba mít víc štěstí na množství vody v potoce, než jsem měl já. Od peřejí se opět vrátíme na cestu, projdeme dvorem, kolem památných buků a ocitneme se na silnici mezi Janovicemi a Horními Vernéřovicemi. Silnici jen přejdeme, projdeme osadu Nové Domy a zpočátku lesem, později pastvinami vylezeme nad Studnice. Ty pastviny jsou ohrazené včetně veřejné cesty, což mě vždycky štve, zvlášť když si na tabulce ještě přečtu, že je tam zákaz vstupu, protože ve stádě je plemenný býk a pak se ukáže, že se tam pasou koně. Na druhou stranu mně je to fuk. Se zvířetem se vždycky dohodnu na vzájemném respektu, což o lidech se až tak obecně říct nedá. 
Ze Studnic pokračujeme nadále neznačenou cestou z kopce na kraj Vápenky. Je to krásná cesta kolem obecního rybníka a pár chalup. Chvilku půjdeme Vápenkou po silnici, z ní ale za autobusovou zastávkou odbočuje cesta vpravo přes potok Dřevíč. Ta je určitě příjemnější než asfalt, jdeme tedy po ní až na okraj Stárkova. Ten byl pro mě vždycky zárukou kvalitního občerstvení. Jenže místní restaurace U Medvěda je už delší dobu zavřená, takže nic, jdeme dál. Chvilku využijeme cestu značenou. Modrá značka nás donutí funět, potit se a trénovat stoupací svaly při výstupu na rozcestí u Vysokého kamene, na který nás dovede značka zelená. Nádherné místo. Kromě výhledu na městys a okolní kopce nás tu zaujme taky skalnatá Trpasličí rokle. Od vyhlídky jdeme ještě chvíli po zelené, ze které ale v prudké pravotočivé zatáčce sejdeme naopak vlevo na cestu neznačenou. To je ta cesta do České Metuje, o které jsem psal na začátku, s výhledem na Teplické skály, Ostaš a později i na Hejšovinu. Nádhera. V České Metuji přejdeme řeku Metuji a půjdeme pohodlnou cestou po jejím levém břehu, tedy po proudu. Vyjdeme na silnici z Maršova nad Metují do Žďáru nad Metují, i z ní jsou hezké výhledy. Ve Žďáru sice výhledy nejsou, zato tu je na návsi výborná občerstvovna - Žďárská hospůdka. Původně jsem měl v úmyslu se tu jen najíst a napít a jít na vlak, ale hlavně to zdejší pivko mě nabudilo natolik, že jsem vyrazil ještě po silnici do Police nad Metují. Ta silnice je sice docela frekventovaná, ale zase jsou z ní hezké výhledy a hlavně, v Polici na náměstí mám oblíbenou cukrárnu, kde bývá zakončení výletu kávičkou a zákuskem obzvlášť příjemné.
Trasa je to hodně náročná, samý kopec a délka bezmála 30 km. Pro svátečního "chodiče" to tedy rozhodně není. Samozřejmě se dá zkrátit nebo rozdělit, ale nechá se i za den ujít. Je fakt, že jak už jsem ten chátrající "předdůchodce", tak už někde u České Metuje jsem sám se sebou začal hrát oblíbenou hru malých dětí, sedících v autě na cestě k moři a ptajících se od první křižovatky v pětikilometrových intervalech, kdy už tam budem. (Pominu, že už v prvním kopci nad radvanickým nádražím jsem si nadával do idiotů, jestli to mám ve svým věku ještě zapotřebí si dokazovat, jakej jsem jura.) Na druhou stranu, když jsem na konci vylezl z té cukrárny s vědomím, že na autobus to mám slabých 300 metrů, GPS mi ukazuje ušlých 28,9 km a do odjezdu mám přes 10 minut času, tak jsem obešel dvakrát náměstí, aby mi to dalo těch 30 km a mohl jsem dělat machra. Ješitnej chlap prostě. Jaksi mi nedošlo, že už ráno jsem šel z parkoviště k vlaku a teď půjdu od autobusu k vlaku a pak ještě od vlaku k autu...

Autor: HonzaC8

Další články autora: 1058

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli