Radvanice - rozhledna Na Markoušovickém hřebeni, také Markoušovická nebo Slavětínská rozhledna

Trošku oklikou jedeme z Broumova do Plzně. Máme ještě pár dnů čas, tak se musíme zastavit na pro nás trošku vzdálených rozhlednách.

Rozhledna leží v katastru obce Radvanice, zhruba 15 km na západ od Trutnova. Obec patří pravděpodobně mezi nejstarší obce tohoto kraje, který dostal rytíř Trut od knížete Oldřicha. Ten nejdřív založil pevnost Trutnov. Zbytek tehdy lesů rozdělil mezi své lesníky, kteří dali základy dnešních obcí. Podle pověsti vznikla obec kolem roku 1023. Jméno jí dal místní kolář (německy Rademacher) Wenzel – z částí slov Rad – wenz vznikly Radvanice, které ve svém znaku mají smrk a kolo. První písemná zmínka je až z r. 1607.

V obci převládalo zemědělství, černé uhlí se zde těžilo jen prostým selským způsobem. S jeho rozvojem se začalo až po r. 1945. Těžba byla ukončena r. 1994.

Na jihozápadním okraji obce – dnes při červené turistické trase – byla r. 1898 postavena kaple sv. Jana Křtitele, která po opravách r. 2000 slouží ke kulturním účelům. Dnes je chráněnou kulturní památkou, stejně jako historická část obce, která je na opačném konci – při cestě na nádraží. Tam se nachází řada památkově chráněných roubených staveb, které se dnes využívají převážně k rekreaci.

Nejen v západní části katastru obce se dochovala linie betonových bunkrů z let 1933 - 1938. Tvoří vlastně středovou čáru Jestřebích hor. V této linii na západ od obce na kopci s kótou 708 m n. m. byla r. 2014 postavena rozhledna. Je to čtyřpatrová, převážně dřevěná rozhledna s kovovým schodištěm a kovovou nosnou konstrukcí. Na vrcholu ocelového středového sloupu je dřevěný sedící jestřáb.

Volně přístupná rozhledna je vysoká 22,4 metry, na zastřešenou vyhlídkovou plošinu ve výši 18 metrů vede točité schodiště. V každém patře je možno si na plošině odpočinout. Z rozhledny je daleký kruhový výhled na Krkonoše (vrcholy Žalý, Černá hora a Sněžka), Rýchory, Vraní hory, Kladské pomezí, Javoří hory s Ruprechtickým Špičákem, Českoskalicko s vodní nádrží Rozkoš, Trutnov, Jestřebí hory, Žacléřskou vrchovinu, Adršpašsko-teplické skály s rozhlednou Čáp, Ostaš, Zvičina, Stolové a další polské hory, za dobré viditelnosti i Kunětická hora nebo Kralický Sněžník.

U rozhledny je možnost občerstvení pouze z vlastních zásob. I když je u paty rozhledny zastřešený altánek, tak tam bohužel chybí lavička. Třeba to však byl jen momentální nedostatek, protože o kousek níž severním směrem jsou na značené zelené trase dřevěné přístřešky.

Rozhledna není ničím zvláštní, snad jen tím vyřezávaným jestřábem, jsou z ní však nádherné výhledy. Jen ta lavička na vrcholu mi chyběla.

Jediná značená cesta, která k rozhledně vede, je zelená turistická trasa ze žel. stanice Petříkovice – je to skoro 4 km s převýšením 290 metrů. Tato trasa dál pokračuje podle betonových bunkrů k rozhledně Žaltman (4 km), odkud se nechá sejít např. na vlak do Malých Svatoňovic, rodiště K. Čapka.

My jsme sem přišli od severozápadu – z Bezděkova, který je součástí Trutnova. Jedeme autem jak nejdál to jde - tedy k závoře. K rozhledně nám zbývá něco přes kilometr. Stoupáme po cyklotrase - po betonové silnici, vpravo je potrubí teplárny. Naštěstí na druhé straně je hezký les. U bunkru a blízko odpočívadla narážíme na zelenou, po které odbočujeme po hodně prudké cestě vpravo k rozhledně. Naštěstí v zatáčce u dalšího odpočívadla se cesta začíná trochu narovnávat.

Další možnost je pravděpodobně z východu od Slavětína. Nevím, kam až se nechá dojet autem. Dostanete se na cyklotrasu, kterou jsme opustili stoupáním po zelené, takže také dojdete na rozcestí u bunkru a dáte se po zelené do kopce vlevo.

Radvanice - rozhledna Na Markoušovickém hřebeni, také Markoušovická nebo Slavětínská rozhledna na mapě