Razová – hráz Slezské Harty, po nových cyklostezkách

Vodní dílo Slezská Harta patří k největším přehradám i vodním nádržím Moravy i našeho zbytku Slezska. Vysvětlení je jednoduché, řeka Moravice, na které vodní dílo leží tu místy tvořila zemskou hranici.

Původně se výstavba přehrady odvolávala na potřebu průmyslu v ostravské aglomeraci, ačkoliv od 60. let minulého století se přeci jen podmínky změnily, zejména hutní průmysl byl hlavně po roce 1989 dosti zredukován, takže účel nádrže byl pozměněn a jak se nyní uvádí, hlavním účelem je nalepšování vodního stavu samotné Moravice i v souvislosti s nádrží Kružberk, která leží pod Hartou a slouží jako zdroj pitné vody. Samotná přehrada vznikala celkem dlouho, v l. 1987–1997 Právě po listopadu 1989 stavba na čas ustrnula. Naštěstí v době, kdy se stavba chýlila k zakončení, přišla velká povodeň 1997 a těsně nedokončená hráz poněkud ulevila rozsahu záplavy, které přinášela voda z Jeseníků.

Za dobu své existence si přehrada, tedy zejména přehradní jezero našla už celkem dost příznivců, nejdříve tedy zástup rybářů, protože v prvních létech existence se příliš nepočítalo s rekreačním a turistickým využitím vodního díla.

Nakonec ale i tady si výletnická populace našla své uplatnění a míří sem víc a víc výletníků jednodenních i vícedenních. Na tyto skutečnosti se logicky zaměřily i obce, které kolem nádrže leží a snaží se potenciál, který přehrada představuje využít.

Pohled do mapy prozrazuje, že Slezská Harta leží v kopcovité oblasti Nízkého Jeseníku, s dominantním kopcem, který je vyhaslá sopka Velký Roudný. Mimoděk se tak nabízí srovnání s jihočeským moře, tedy Lipnem, ačkoliv to leží výškově o dobrých 200 m více. Nicméně i tady panují podobné klimatické podmínky. Díky celkem slušné rozloze se na Hartě brzy zabydleli jachtaři, kteří zejména v centrální části jezera mají poměrně slušnou plochu k plachtění. Sympatický je fakt, že na přehradě je zákaz plavby motorových lodí, tedy přesněji se spalovacími motory, v současné době je v provozu několik plavidel s elektropohonem.

Není divu, že k přehradě míří i cyklisté, kteří ovšem měli doposud trošku těžší pohyb. Slušné silnice kolem přehrady jsou spíše ve větší vzdálenosti od břehů a pokud cyklista není vysloveně horský biker, musel volit variantu přijet ke břehu a po té opět do kopce se vracet k silnicím. Takže objet celé jezero bylo (a zatím je) celkem vyčerpávající túrou na celý den.

Nicméně i tady se zainteresované strany snaží situaci vylepšit a cílem do středně daleké budoucnosti je většinu jezera obepnou cyklostezkou nebo podobnou komunikací. Kdo byl na zmíněném Lipně asi bude tušit. Nejdále v tomto směru jsou na severní straně nádrže (tedy na levém břehu). Pro cyklisty nejpříznivější trasa spojuje přístaviště u Razové s blízkým Leskovcem nad Moravicí a po dalším úseku k a samotné hrázi. V květnu 2023 byly do užívání předány nové úseky cyklostezky, které nabízejí projížďku celkem nenáročného charakteru v téměř celém zmíněném úseku. Valnou část tvoří cesta s asfaltovým povrchem, od zmíněná Razové tedy zcela nová stezka, která před Leskovcem používá starší lesní cestu, naštěstí opět s Asfaltem. Poblíž Leskovce opět následuje nová cyklostezka, která přijíždí do centra dění, tedy k zavedenému přístavišti, štěrkovou pláží, která asi nejvíc láká slunící se obecenstvo.

Po prudké zatáčce pokračuje cyklostezka asi kilometr, kde navazuje na původní lesní cestu. Ta je sice bez asfaltu, naštěstí je opatřena povrchem jemnějšího štěrku a pohyb po ní je celkem příjemný i na sportovně vyladěném silničním kole (tedy závodničce). Tato cesta v poslední stovce metrů přejíždí postarším asfaltem k silnici 452 a sypané hrázi vodního díla. Trasa z větší části kopíruje břeh jezera, ale samozřejmě to asi nebude 100%, v budoucnu se některé zátočiny či poloostrovy asi přeci je trošku objedou. Zmíněný úsek tvoří cca polovinu stezky po severním břehu, ve stavebním povolení je trasa směrem k Bruntálu, který je největším sídelním útvarem u přehrady. Dodejme, že v současnosti je cyklostezka vybavená značením cyklotrasy 6162, která prozatím vede i po běžných silnicích. V budoucnu se zřejmě i její značení bude měnit, podle dobudovaných částí.