Rejchartické sedlo – Hynčice nad Moravou
Trasy • Cyklotrasa • Střední náročnost
Rejchartické sedlo | Asfalt | 0,0 km | ||
Sem můžeme od Kopřivné nebo Rejchartic | ||||
Cesta k elektrárnám | Asfalt | 0,8 km | ||
Nová cesta k větrným elektrárnám | ||||
Pod Prameny | Asfalt | 1,1 km | ||
Odbočka s trasy na Štolnavu | ||||
Chalupy | Asfalt | 1,9 km | ||
Odbočka k chalupám | ||||
Sedélko pod Pršnou | Asfalt | 3,8 km | ||
Pokud se podíváme k západu v lesíku narazíme na malou skalku | ||||
Pastviny koní | Asfalt | 4,2 km | ||
Hynčická K2 | Asfalt | 4,6 km | ||
Kde jinde přestat než v hospodě |
Původně jsem sice chtěl popsat jen konkrétní místo, ale po důkladnějším uvážení není samotné tak důležité, tudíž spojím do jednoho článku. O odbočce do Hanušovic pod Štolnavou sice vím už léta, ale nevím z jakého důvodu jsem po ní nejezdil.
Kdo se někdy ocitnul v podhůří Jeseníků, dejme tomu někde v údolí Desné a chtěl se dostat na západ do vedlejšího údolí, může zvolit řadu alternativ, nejméně náročnou ovšem nejdelší je varianta vše objet údolím Moravy do Hanušovic a tam se říčka Branná vlévá. Otázkou je, co si tím pomůže, protože tato varianta může stát výletníka řadu cenných minut ba hodin. Sportovnější je tedy vzít to přes kopec. To už je variant bezpočet. Jednou z nich je přejezd přes Rejchartické sedlo do Hynčic nad Moravou. Do Rejchartic dojedeme celkem snadno odbočku od Rapotína, samozřejmě pěkně do kopce, jde o skoro regulérní horský výjezd opatřený i nějakým serpentinami. V Rejchartickém sedle , tedy ve vrcholu stoupání nad Kopřivnou odbočíme do zákazu vjezdu (po levici dominují dvě mohutné větrné elektrárny na Křížovém vrchu). Většinu stoupání máme naštěstí za sebou, tak jen mírně sjíždíme malý hřebínek. Po mírném sjezdu trasa odbočuje vlevo, tedy dál z kopce, rovně bychom mířili na Štolnavu (Prameny). Asfalt sice není z nejkvalitnějších, ale při troše opatrnosti je cesta vhodná i pro silničáře (ať si užijí). Celý následující úsek je bezstromový, tedy mezi poli (dnes spíš louky a pastviny, kdo by tu co pěstoval. Díky bezlesí se výletník může kochat velkolepým výhledem na Králický Sněžník, Jeseníky jsou poněkud zakryté, ale dost je toho k vidění na přilehlé Hanušovické vrchovině (ke Kopřivné i k Jeřábské hornatině). Těsně pře dojezdem k Hynčicím na západním výběžku vrchu Pršná (642) malé návrší s kótou 605m ukrývá k překvapení výletníka malou skalku. Ta mě původně zaujala, když tu projíždíte v létě, v podstatě vidíme jen zalesněný vršek, a ejhle listí opadá a je vidět i to skryté. Skalka není zas tak obrovská, nicméně mě mile překvapila svou přítomností (ani jsem nezkoumal co je to za horninu, asi svorová nebo fylitická rula). Pak už krátký sjezd do Hynčic. Zde se nabízí směr červené turistické značky někam do Potůčníku. Ovšem většina asi zamíří dolů do Hanušovic. Zde je ovšem důvod, proč příliš nedoporučuji obrácený směr, tedy z Hanušovic do Hynčic. Ačkoliv je tu poměrně zánovní asfaltka, jedná se o dosti brutální sjezd (výjezd na kole jsem neabsolvoval, pouze několikrát pěšky, tehdy jsme mu říkali kopec „Střízlivák“).