Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Sedlo pod Šerlichem, parkoviště | Asfalt | 0,0 km | ||
Opouštíme auto nebo autobus a vyrážíme k Masarykově chatě (foto 1). | ||||
Masarykova chata (foto 3) | 0,5 km | |||
Od chaty a blízkého přístřešku je krásný výhled (foto 2). Odtud také vychází modrá značka dolů do Zielence. Na fotce je současný stav "cesty", po které se jde téměř k parkovišti a pak lesním průsekem a vyježděnou cestou vlevo z kopce s výhledem na Zieleniec (foto 4). | ||||
Zieleniec, spodní parkoviště | Asfalt | 2,5 km | ||
Projdeme do centra střediska (foto 5 - 11). | ||||
Nad kostelem | 4,0 km | |||
Odbočíme ke kostelu (foto 11) a klesáme k říčce Bystrzyca Dusznicka. | ||||
Parkoviště u říčky (foto 12) | 5,7 km | |||
Od řeky naopak stoupáme v serpentinách vzhůru (foto 13), později už pohodlná cesta k rezervaci. | ||||
Torfowisko Topielisko/Czarne Bagno | 6,9 km | |||
Jsme na rašeliništi (foto 14 - 22). Chcete-li se pokusit dále k prameništi Divoké Orlice, tak ještě kus po zelené, ale pozor cesta je na fotkách číslo 23 a 24. | ||||
Divoká Orlice | 7,6 km | |||
Pokud jste močál překonali, cvakněte si nějaký potůček (foto 25 a 26) a stejnou cestou zpět. Do Zielence. | ||||
Zieleniec | Asfalt | 11,1 km | ||
Společně s červenou značkou na okraj obce. | ||||
Zieleniec, pomník Heiricha Rübatsche | 12,2 km | |||
Výstup lesem (foto 30) na Vrchmezí (Orlica). | ||||
Vrchmezí | 14,0 km | |||
Jsme na vrcholu (foto 31 - 33). Sejdeme 50 metrů dolů k přístřešku (foto 34), zamáváme polské zelené značce a po červeně značené hřebenovce vyrazíme s občasnými výhledy na Olešnicko (foto 35 - 37) směr Šerlich. | ||||
Prameniště Bělé | 14,8 km | |||
Krátká odbočka (foto 38 - 40). | ||||
Polomský kopec (foto 41 - 42) | 15,1 km | |||
Rozcestí se žlutou značkou do Sedloňova. | ||||
Pod Polomským kopcem | 15,6 km | |||
Rozcestí se zelenou značkou do Deštného. | ||||
Prales Bukačka | 16,8 km | |||
Nádherný les (foto 43 - 47). | ||||
Šerlich | 18,5 km | |||
Horní stanice lanovek areálu Zieleniec (foto 48 a 49). | ||||
Masarykova chata (foto 50) | 18,8 km | |||
Po dlouhé túře určitě vyhládlo a když ne, tak alespoň lehké občerstvení přijde vhod. | ||||
Konec trasy | 19,5 km |
Asi před měsícem (začátek září 2014) jsem jel z Orlického Záhoří přes Šerlich a všiml jsem si podezřelého stavebního ruchu proti parkovišti na Šerlišském sedle. To mě zaujalo, že by tam Poláci chystali odbočku ke svým vlekům lyžařského areálu Zieleniec? Na internetu jsem nenašel nic, a tak jsem to jel prozkoumat na vlastní oči. Pochopitelně, že když už jsem tu byl, udělal jsem si z toho celodenní akci. Trasa, kterou jsem prošel, se mi hodně líbila a věřím, že se bude zamlouvat i mým případným následníkům.
Začneme na již zmíněném parkovišti v sedle pod Šerlichem. Sem nás buď vyveze autobus nebo zde opustíme vlastní auto. O kousek níž je křižovatka s červeně značenou odbočkou k Masarykově chatě, ke které potřebujeme dojít. U chaty přejdeme na značku modrou směr Zieleniec, ale pozor, hned je tu první komplikace. Dříve se podle mapy chodilo od přístřešku vlevo ke sjezdovce. Jenže tady se pilně buduje a tak je značka vedena na opačnou stranu, tedy vpravo podél hranice dnem vybagrované „dálnice“, kterou vidíte na fotce č. 2. Nové značení uvidíte i na náčrtku v mapce, kterou jsem umístil na závěr fotogalerie. Bystrému a logicky uvažujícímu čtenáři tak teď bude okamžitě jasné, že od parkoviště k „Masaryčce“ vlastně ani chodit nemusí, stačí přejít silnici a v tom korytě je také... Značky tu moc nehledejte, spousta stromů vzala za své a než se dostaneme na původní trasu, potkáme značku přesně jednu. Ale nevadí, ono se jinudy než tím vykáceným a zplanýrovaným koridorem jít nedá. Šlo se tudy kupodivu dobře, navíc s pěkným výhledem na Zieleniec. Značka ústí na okraji Zielence na silnici u spodního parkoviště. Dále projdeme asi dvě třetiny obce ke kostelu a zde máme trochu dilema. Prochází tudy zelená značka k rezervaci Torfowisko Topielisko/Czarne Bagno. To je zároveň prameništěm Divoké Orlice a to by český turista a milovník Orlických hor navštívit měl. Daleko to není, snad 3 km. Horší je, že se přitom sestoupí 200 výškových metrů a ty se pak při zpáteční cestě musí vylézt zase nahoru. No, pochlapil jsem se a stálo to za to. Jen upozorním ještě na jednu věc. Vlastní torfowisko, tedy po našem rašeliniště, je přístupné díky novým dřevěným chodníkům bezvadně, ale k potůčkům, které pak vytvářejí Divokou Orlici, se musíte dostat ještě kousek dále „za roh“ po zelené značce a tady už jsou z chodníků jen zbytky. Ostatně, jak cesta vypadá, vidíte na fotkách. Čili buď holínky nebo na boso a nebo v kvalitních nepromokavých botách hledat obchůzky. Pak si nějaký potůček vyfotit a říct si “A tohle je ta Orlice a basta“. A vrátit se zpět do Zielence.
Z něho pak budeme pokračovat po zelené značce na horní okraj obce. Zde se na rozcestníku dozvíme, že na vrch Orlica neboli Vrchmezí to je hodina cesty. Byl jsem zvyklý, že Poláci mají tyto údaje hodně přesné, ale tady mě silně podcenili. Za půl hodinky jsem byl nahoře a to už jsem v předdůchodovém věku. Vrchol tu zdobí zajímavý trojhran se jmény slavných návštěvníků vrcholu. Víc by se mi líbilo, kdyby ho zdobila rozhledna. Snad jednou, prý to je v plánu. Alespoň se tu v blízkosti objevilo několik průseků lesem s výhledem na Olešnici. To když jsem se sem v roce 1975 vyšplhal s rodiči z Olešnice poprvé v červencovém žáru a zjistil, že tu nejen není hospoda, ale ani výhled, nazval jsem Vrchmezí nejdebilnějším kopcem střední Evropy. Teď už tu aspoň ten výhled, několikrát se opakující, je. A k tomu přístřešek.
Z Vrchmezí už je to potom pohodlná cesta těsně pod hřebenem. Je červeně značená (Jiráskova horská cesta). Potkáte na ni odbočku k prameništi říčky Bělé, což je také takové miniaturní rašeliniště, pak pár značených odboček dolů a hlavně prales Bukačku. Teď na podzim to tu je nádhera. Za Bukačkou se vyleze do kopce na Šerlich, kde už vidíme nejdřív vlevo horní stanice lanovek Zielenského skiareálu a záhy vykoukne i Masarykova chata. A jsme na konci cesty.
Pokud absolvujete celou trasu podle popisu, našlapete asi 19 středně náročných kilometrů. Kilometr si můžete ušetřit tím, že hned na začátku nepůjdete k „Masaryčce“, ale napojíte se na modrou značku do Zielence hned naproti parkovišti. Další kilometr ušetříte, když nepůjdete na torfowisku hledat Orlici a pokud se vybodnete i na to torfowisko, tak z celé trasy máte nenáročnou odpolední procházku. Ale o dost přijdete a to by byla škoda.