Skály Žďárských vrchů
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Svratka,bus | 0,0 km | |||
Ve městečku polodřevěná zvonice s kostelem sv. Jana Křtitele a několik staveb lidové architektury - tzv.Račana na okraji města. Z města pokračujeme vzhůru kolem golfových hřišť, přes Louckého kopec na Karlštejn. Cestou míjíme dva kříže | ||||
Karlštejn | 2,3 km | |||
Barokní lovecký zámeček Karlštejn z let 1770-75 vystavěl hrabě Filip Kinský. Zámek se vyznačuje přísnou osovou dispozicí - k čelnímu zámeckému objektu, využívanému panstvem, přiléhají dva přístavky s kuchyní a rokokovou kaplí. Areál doplňují dva hospodářské dvory. Ze zámecké střechy stéká voda do dvou moří - prochází tudy rozvodí Labe-Dunaj. Před zámkem zůstalo několik starých lip. | ||||
Zkamenělý zámek | 3,5 km | |||
Ortorulová skaliska na vrcholu kopce (766m), tvarovaná mrazovým rozpukem, obnažená ve starších čtvrtohorách. Některé bloky vysoké až 10 metrů. V místě lze nalézt i pseudokrasové jeskyňky a pukliny. Místo bylo původně osídlené - stávalo tu slovanské, předkřesťanské hradiště. Dnes jsou patrné pozůstatky valů a příkopů. | ||||
Milovské (Velké) Perničky | 5,3 km | |||
Rulové skalisko (několikrát vystupuje na povrch - hlavní masiv a několik menších útvarů). Vznikly podobně jako blízký Zkamenělý zámek a Čtyři palice zvětráváním a odkryvem ve starších čtvrtohorách (pleistocénu). Na vrcholu je vyhlídková plošina, odkud se otevírá výhled skrz stromy na Křižánky a protější masiv Devíti skal. Ve vrcholových partiích skalního bloku lze nalézt skalní mísy - tzv. Perničky. Místním obyvatelům prý kdysi připomínaly formy na perník, tak od toho prý vznikl název. Milovské (Velké) Perničky jsou vyhlášeny přírodní památkou | ||||
Čtyři Palice | 7,0 km | |||
Skupina čtyř rulových skalních bloků - tři větší (Děvín, Paličatá, Tvrz) a jednoho menšího (Opomenutá) nad Milovy. Z vrcholu pěkná vyhlídka do kraje. | ||||
Křižánky,bus | 9,5 km | |||
Obec v údolí Svratky, dělená zemskou hranicí na České (na levém břehu) a Moravské (na pravém). Každá z těchto vsí byla původně součástí jiného panství - Rychmburské a Novoměstské. Ke sjednocení došlo až roku 1960. Obec je typickou vsí s rozptýlenou zástavbou , byla prohlášena VPR. | ||||
Bílá skála | 11,6 km | |||
Izolovaný skalní blok při výstupu na Devět skal, jak jinak, než z ruly Svrateckého krystalinika. Vznikla samozřejmě mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách. V okolí kyselé smrkové bučiny. Na skále roste několik druhů náletových dřevin. | ||||
Devět skal,vrchol | 12,7 km | |||
Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny (Javořice je jen o metr vyšší)- 836 m.n.m. s devíti rulovými skalními bloky - na nejvyšším z nich vyhlídka do kraje, směrem na Kameničky, Chlumětín a Otavův kopec s radiolokátorem, ale i na druhou stranu do lesů centra CHKO, směrem k vrcholům Křovina (828m),Malínská skála (811m) a ke zkušebně elektrického vedení (tři sloupy v dálce). Skalní bloky tvoří něco jako malé náměstíčko, které bývá v letních měsících plné turistů - pěších i cyklistů. Takový "Václavák na Vysočině". | ||||
Devět skal,vyhl.odbočka | 12,8 km | |||
Devět skal,rozcestí | 13,1 km | |||
Pod Lisovskou skalou | 13,7 km | |||
Lisovská skála | 14,4 km | |||
Rulový skalní blok ve výšce 801m, s typickým porostem - nálety (jeřáby,břízy,borovice) a lišejníky. Přírodní památka | ||||
Malínská skála | 17,0 km | |||
Skalní útvar na hřebeni mezi Devíti skalami (Lisovskou sk. a Křovinou) a sedlem Pod Dráteničkami ve výšce 811m. Rulová skála je nepřístupná, chráněná jako přírodní památka a pomalu zarůstá náletovými dřevinami. Cesta do sedla je nejprudším a nejnamáhavějším klesáním na trase - postupně klesáme z nadmořské výšky 811 m nejprve pasekou s nízkým porostem, pak lesem po kamenité hrbolaté cestě do sedla ve výšce 677m. Pozor hlavně za mokrého povrchu. | ||||
Dráteničky,rozc. | 17,7 km | |||
Dráteničky,rozbočka červené a zelené | 18,2 km | |||
Dráteničky,skála | 18,4 km | |||
Asi nejlepší horolezecký terén z celých Žďárských skal. Rulové skalisko o výšce až 200 metrů ční nad terénem na mírné vyvýšenině na úpatí výhledového kopce Teplá. Lesík kolem skály je jednou z dobře dochovaných lesních porostů v okolí - typická bučina s příměsí jeřábu a břízy, sem tam borovice. | ||||
Dráteničky,rozbočka červené a zelené | 18,6 km | |||
Vyhlídka nad Blatinami | 18,9 km | |||
Ze sedélka mezi Drátníkem a Teplou se otvírá krásný pohled na Vysoký (s hotelem Podlesí) a Buchtův (s observatoří)kopec v pozadí, před nimi na Blatiny a vrchy Na Vrších a Jelínkův les, zakrývající obec Sněžné. | ||||
Samotín,okraj | 19,6 km | |||
Několik chalup, roztroušených v údolíčku, tvoří tuto vísku. Na návsi starý jírovec a cestou k němu kaplička. | ||||
Samotín - partyzánka | 20,0 km | |||
Pomník partyzánského odboje, vytvořeného v okolních lesích ke konci války. V této oblasti, spolu s Beskydy, zde vznikaly první nové partyzánské skupiny v reakci na SNP. Zdejší skupina se nazvala "Záře". | ||||
Kadov,bus | 21,9 km | |||
Původně železárenská obec (struska lze najít na každé zpevněné cestě v okolí), dnes několik pěkných roubených objektů na návsi. | ||||
Kadov,pom.Fr.Dítěte - odb. | 23,0 km | |||
V tomto místě zelená značka odbočuje ze silnice Kadov-NMNM, poblíž pomník s kalichem a nápisem František Dítě 1918. Nevím, zda jde o pomník padlého koncem 1.sv.války, či o něco jiného, nepodařilo se mi to zjistit. | ||||
Pasecká skála,odb. | 24,4 km | |||
Pasecká skála,vrchol | 24,4 km | |||
Soustava tří rulových skalních bloků (Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn)na vrcholu kopce v nadmořské výšce 819 metrů. Na skále Vyhlídka je zabezpečené místo pro turisty, můžeme odtud přehlédnout kus kraje - od Fryšavy, přes Malínskou skálu a Drátník, Teplou, Kadov, Jelínkův les, Buchtův kopec, Krátkou až po vrch Klobouk. Za dobré viditelnosti je vidět prý i Praděd. Na Omšelý hřeben je možné vylézt i bez horolezeckého vybavení. | ||||
Pasecká skála,odb. | 24,5 km | |||
Paseky,bus (Nové M.na Mor.,Paseky) | 24,8 km | |||
Autobusová zastávka na trase 840102 ZDAR NMNM -Sněžné - Svratka. |
Celodenní výlet lesy Žďárských vrchů s množstvím vrcholových skal. Na mnohých (Perničky, Čtyři Palice, Devět skal, Pasecká skála) vrcholová vyhlídka s rozhledem do tohoto krásného koutu Českomoravské vrchoviny.V létě jsou zdejší lesy plné borůvek, malin a hub a občas se vyskytují i úseky, kde často nepotkáte ani živáčka ( Křižánky-Devět skal, cesta přes Samotín, výstup na Paseckou skálou od Kadova).
Začínáme na autobusovém nádraží ve Svratce, odkudvystoupáme na Karlštejn kolem golfového hřiště, pak pokračujeme relativně ve stejných nadmořských výškách (bez žádných brutálních klesání a stoupání) a od Čtyř palic klesáme nepříjemnou kamenitou cestou na Plaňkovku a pak pohodlněji do Křižánek, odkud zase nahoru na nejvyšší vrchol Žďárska a druhý nejvyšší vrchol celé Vysočiny - Devět skal (836m).Od rozcestí pokračujeme nějakých 50 výškových metrů na Lisovskou skálu, pak po křebeni Křoviny (828m) na Malínskou skálu a prudce sklesáme na rozcestí Dráteničky, odkud znovu do mírnějšího kopce pod Dráteničky a ke skále. Tímto mírně zvlněným terénem pokračujeme až do Kadova, kde začíná pozvolné, posléze prudké stoupání na poslední vrchol naší cesty - Paseckou skálu. Odtud už jen sklesáme k autobusové zastávce NMNM,Paseky.
Startovní i cílovou zastávku propojuje autobusová linka z Nového Města do Svratky (některé jedou jen do Sněžného).