Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Špindlerův Mlýn, autobus | Asfalt | 0,0 km | ||
Od autobusu se jen přemístíme kousek do centra. | ||||
Špindlerův Mlýn, centrum | Asfalt | 0,3 km | ||
Vybereme si červenou značku směr Horní Mísečky. Přejdeme Labe (foto 1) a mezi domy začínáme stoupat vzhůru. | ||||
Nad Špindlem | Šotolina | 1,4 km | ||
Končí asfalt, dále už stoupáme po široké lesní cestě. | ||||
Rozcestí Horní Mísečky, vlek | Šotolina | 3,2 km | ||
Na rozcestí (malá zajímavost, leží přímo na hranici Libereckého a Královéhradeckého kraje) doporučuji zajít si asi 200 metrů vpravo po červené kvůli výhledu na Mísečky a Medvědín (foto 2 a 3). Pak se zase vrátit a pokračovat po červené značce kolem chaty Stopa (foto 4 a 5) do lesa. Chviličku vede s naší červenou i značka modrá. | ||||
Harrachova skála | 4,4 km | |||
Na skálu vede odbočka z hlavní cesty, určitě si vyhlídku nenechte ujít (foto 6 - 8). Pak mírné stoupání na Mechovinec. | ||||
Mechovinec | 4,8 km | |||
Pro změnu chvilka pohodlného klesání (foto 11). | ||||
Pod Černou skálou | 6,1 km | |||
Rozcestí s modrou značkou. Pomaličku začíná stoupání na Černou skálu. | ||||
Černá skála (foto 10) | 7,3 km | |||
Kdysi tu byl výhled, dnes už skálu přerůstají okolní stromy. Nezbývá než pokračovat dál (foto 11) na další kopec. | ||||
Šeřín | 8,7 km | |||
Tady už výhledy ze skály jsou a pěkné (foto 12 - 15). Až se dokocháte, čeká vás prudký sestup k Rovince. | ||||
Rovinka | 10,2 km | |||
Křižovatka cest, odpočinkové místo a hlavně výborná občerstvovna (foto 16). Po občerstvení vyrazíme do nepříjemného kopce přes Janský vrch a Zadní Žalý, odkud je aspoň výhled (foto 17 a 18). | ||||
Pod Zadním Žalým | 11,7 km | |||
Rozcestí se žlutou značkou z Herlíkovic do Benecka. | ||||
Přední Žalý | 13,8 km | |||
Rozhledna a restaurace (foto 19) je frekventovaným turistickým místem, nenecháme si ho ujít (foto 20 - 25). Pak sejdeme kolem nefunkční studánky (foto 26) na úbočí Žalého na rozcestí se žlutou značkou. | ||||
Rozcestí Úbočí Žalého | 14,6 km | |||
Od rozcestí jsou opět krásné výhledy (foto 27 a 28). Po žluté značce nás čeká sestup na Křížovky (foto 29) a do Kněžice. | ||||
Kněžice | Šotolina | 17,3 km | ||
Zde nás nejspíš zaujme hlavně ranč s koňmi a penzin Kněžická chalupa, za vesnicí pak kaplička (foto 30 a 31), od které se hezky kouká na Vrchlabí (foto 32 a 33). Tam už jsme za chvilku. | ||||
Vrchlabí, rozcestí Nad Klášterem | Asfalt | 19,0 km | ||
Rozcestí se zelenou značkou, obě společně vstupují do Vrchlabí (foto 34 a 35). | ||||
Vrchlabí, centrum | Asfalt | 19,9 km | ||
Jsme v centru Vrchlabí (foto 36 a 37). Chcete-li na autobusové nádraží, případně na vlak, dovede vás tam červená značka. | ||||
Vrchlabí, bus | Asfalt | 21,3 km | ||
Konec trasy |
Na tuto trasu jsme se chystali poměrně dlouho. Plánovali jsme ji ale spíše mimo hlavní sezónu, nemáme na horách rádi nával lidí. Ten jsme předpokládali, vždyť se jedná o trasu spojující dvě velká krkonošská střediska. Jenže se nám naskytla akce ve Vrchlabí zrovna na prázdninový sobotní večer a nevyužít den k výletu by bylo škoda. Z několika možností jsme tedy vybrali tuto a musím přiznat, byli jsme velice příjemně překvapení. S výjimkou hospůdky na Rovince a rozhledny na Žalém jsme pomalu nepotkali živáčka. Zřejmě se nejedná o oblast Krkonoš, která by jejich návštěvníky nějak výrazně lákala. jejich chyba. A tak jsme si užívali klidu, krásné krajiny, dalekých výhledů a bylo nám fajn.
Přestože počet metrů stoupání zdaleka nedosahuje úrovně metrů klesání, nelze označit trasu za nenáročnou. Délka 20 km není sice nic světoborného, ale výstup ze Špindlerova Mlýna po červené značce pod Horní Mísečky svojí délkou i průběhem stoupání docela zabrat dá. Další kilometry, rovněž po červené značce jsou dlouho v pohodě. Mimochodem, údajně se jedná o první vyznačenou trasu v krkonoších, tzv. Bucharovu stezku. K Harrachově skále (viz https://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-na-harrachove-skale) je to skoro rovina (moc hezké místo), výstupy na Mechovinec a Černou skálu jsou pozvolné a ani Šeřín s další vyhlídkovou skálou není žádný krpál. To spíš majitelům bolavých kolen dá zabrat sestup ze Šeřína na Rovinku, tady si brzdy zapracují. Na Rovince je ale báječná občerstvovna, která dá na všechny strasti rychle zapomenout. Jídlo i pití nečekaně levné, přitom ale očekávaně chutné. Však tu taky byl frmol.
Z Rovinky je trochu nepříjemný – zvláště s plným žaludkem – výstup na Janský vrch a pak na Zadní Žalý. Odměnou může být ale výhled do kraje, vidět byl dokonce i Ještěd. Coby kamenem dohodil, je pak už Přední Žalý a na něm rozhledna (a restaurace). Zde už je znát, že rozhledna je častým cílem výletníků z Vrchlabí, lidí spousta. Ale s tím se samozřejmě počítá. Zvlášť, když rozhledna je opravdu parádní a kruhový výhled z ní nemá chybu. Kousek pod vrcholem je bývalá studánka, pěkně upravená, ale bohužel bez vody. Na úbočí Předního Žalého je pak potřeba nepřehlédnout kvůli výhledům do krajiny žlutě značenou odbočku. Ta nás vede přes Křížovky a Kněžice stálým klesáním až do Vrchlabí. Zde, ať už v centru nebo na nádraží, trasa končí.