Špindlerův Mlýn - Vrchlabí přes Strážné
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Špindlerův Mlýn, konečná autobusu | Asfalt | 0,0 km | ||
Přejdeme do centra (foto 1). Z něho dále po zelené značce proti proudu Svatopetrského potoka (foto 2 a 3) k lanovce na Pláň a na rozcestí Pod Hromovkou. | ||||
Pod Hromovkou | 1,5 km | |||
Stoupáme lesem s občasnými výhledy při přechodu sjezdovek (foto 4 a 5). | ||||
Hromovka | 2,9 km | |||
Zde jsou nejen pěkné výhledy (foto 6 a 7), ale i pěkné odpočinkové místo (foto 8). Ještě chvilku pak musíme do kopce. | ||||
Pláň, rozcestí | Šotolina | 4,3 km | ||
Přejdeme na modrou značku. | ||||
Restaurace Na Pláni | Šotolina | 4,6 km | ||
Krásné výhledy (foto 9 a 10). Restaurace byla zavřená, ale stejně bychom tam nevlezli. Kafe dražší jak v létě na Islandu... | ||||
Boudy Na Planinách (foto 12 a 13) | Šotolina | 5,4 km | ||
A teď už skoro pořád jen z kopce. | ||||
U Krásné Pláně | Asfalt | 7,0 km | ||
Odpočinkové místo (foto 14 a 15), od kterého se sestupuje pomalu po pohodlné cestě ke Strážnému (foto 16 - 18). | ||||
Strážné (foto 19 - 21) | Šotolina | 10,4 km | ||
U obecního úřadu (mimochodem je tu i restaurace) na chvíli opustíme značku. Dáme se cca 100 metrů po silnici vlevo k domku na fotkách 22 a 23 (to je ta naše z popisu trasy) a před ním odbočíme šikmo zpět vpravo. Z cesty jsou pěkné výhledy (foto 24). | ||||
Pod Strážným | Šotolina | 10,9 km | ||
A jsme zpátky na žluté značce. I nadále klesáme lesem k osadě Vápenice. | ||||
Vápenice | 12,2 km | |||
Trošku nepřehledné místo. Je tu několik širokých polních cest a jedna úzká pěšina podél ohrady a to je ta správná. Umím si představit, že by se dala přehlédnout. Z pohledu do kraje je vidět, že už jsme z hor v podstatě venku (foto 25). | ||||
Pod Jankovým kopcem (foto 26 a 27) | 14,4 km | |||
Zleva se k nám přidává modrá značka. jinak možná si tu užijete trochu hluku, hned vedle je motokrosový areál. | ||||
Městský park (foto 28) | Asfalt | 15,4 km | ||
Vlevo nad námi je Městský park, je v něm příjemně. | ||||
Vrchlabí, Náměstí Míru | Asfalt | 16,0 km | ||
Do centra a na nádraží nás dovede červená značka. | ||||
Vrchlabí, nám. T. G. Masaryka (foto 29 - 32) | Asfalt | 16,1 km | ||
Z náměstí je to na nádraží zhruba 20 minut chůze. | ||||
Vrchlabí, nádraží | Asfalt | 17,7 km | ||
Konec trasy |
Do Špindlerova Mlýna se obvykle jezdí jakožto do výchozího bodu túry na nejvyšší české "kopečky". I my, když jsme se v půlce září do Špindlu vydali, jsme měli v plánu mnohem větší nadmořské výšky, než jsme nakonec zdolávali. Jenže ono ne vždy člověku takzvaně sedne vše, co si usmyslí. Oba s manželkou jsme měli za sebou hodně náročný týden, i tak jsme ale do krkonoš jeli, když už jsme měli všechno předem připravené. Ale už ve vlaku jsme si říkali, že tentokrát bychom si radši dali nějakou oddychovku. Do kopce moc néé, lidi radši moc taky néé, kilometrů spíš míň... (a nejlíp zapadnout do hospody a pak zase domů). A tak jsme na poslední chvíli vymysleli náhradní program. Skvělý, báječný a když jsme odpoledne sedli ve Vrchlabí do vlaku, cítili jsme se oba jako znovuzrození.
Vyšli jsme od konečné autobusu ve Špindlerově Mlýně do centra a zde nás zaujala zelená značka na Hromovku a Pláň. Už jsme o ní slyšeli, že je hezká a přitom zcela opomíjená. Můžu potvrdit. Nepotkali jsme na ní vůbec nikoho a hezká fakt je. Tedy pokud jí odpustíte, že je pořád do kopce, s čímž jsme ten den jaksi měli trochu problém. Přece jen jsou to 4 km se 450 metry převýšení. Ale nespěchali jsme, během stoupání se přechází několik sjezdovek a průseků, kde jsou výhledy a taky tu vede naučná stezka, takže si člověk může něco zajímavého přečíst.
Na rozcestí na Pláni jsme si udělali malou zacházku po modré značce na horní stanici lanovky ze Svatého Petra, oklikou jsme přes Přední Planinu došli k Boudě Na Pláni a od té chvíle začal téměř permanentní mírný a tím pádem velice pohodlný sestup. Na rozcestí U Krásné Pláně modrá končí, tak jsme si tu dali svačinku a pokračovali dál po značce žluté. I nadále pohodlně z kopečka do Strážného.
Tady jsme před nějakými 20 - 25 lety trávili spoustu krásných chvil na jedné podnikové chalupě, tu jsme samozřejmě museli okouknout a tudíž ze značky trochu sejít. Doporučuji toto udělat i vám. Žlutá značka vede lesem, ta naše varianta vám dopřeje krásné výhledy. Na značku se napojíte asi po půl kilometru a zabloudit se nedá. Dále už nás žlutá značka vedla přes Vápenici pod Jankův kopec (po dlouhé době malé stoupání) a společně s modrou značku na okraj Vrchlabí. Do centra a na nádraží je to odsud po značce červené.
Trasa měří něco přes 17 km. Ty první čtyři jsou do kopce, ale dál už je to naprosto nenáročná relaxační záležitost.