Strašidelný kostel (8,3 km + 7,5 km zpět přímou cestou)

kostel sv. Jana jako kulisa k filmové pohádce  •  Fotografie (2)  • Foto: AlenaŠ.

 Tachov (parkoviště u Úřadu práce) - Oldřichov – Kumpolec–úd. nádrž – Sv. Jan zříc. kostela

I Tachovsko má samozřejmě své proslavené filmové destinace. K jedné z nich bude mířit dnešní nenáročná procházka. Málokdo ví, že nechybělo mnoho a mohlo toto město tvořit se současnými nedalekými světoznámými lázněmi čtyřlístek. Tuto historii nám připomene chutná minerálka na konci stinné aleje. Posilněni minerální vodou se ještě osvěžíme koupáním v Kumpolci a zamíříme do cíle naší cesty – ke zřícenině kostela sv. Jana.

Windischgrätzův pramen  •  Foto: AlenaŠ.

Ideálním výchozím bodem pro dnešní cestu by mohlo být parkoviště na třídě Míru. Naše kroky bude dnes provázet zelená turistická značka. Překročíme řeku Mži a kousek za silničním mostem konečně odbočíme do klidové zóny. Hned za železničním mostem, pod kterým projdeme, začíná krásná alej listnatých stromů, tvoří ji asi 200 stromů - lípy, jírovce, javory, jilmy, topoly a olše. Dlouhá alej byla založena knížetem Josefem Mikulášem Windischgrätzem (stejně jako na druhé straně města alej Knížecí, kterou zmiňuji v příspěvku „Památkám neunikneš!“) v roce 1791 a stala se velice oblíbeným promenádním místem.

Nechybělo mnoho a mohli jsme mít na západě Čech lázeňský čtyřlístek. O prameni u Tachova je zmínka již roku 1790, ale v polovině 19. století byl údajně na základě  smlouvy Alfréda Windischgrätze s klášterem v Teplé zasypán. Zřejmě se jednalo o preventivní opatření před případnou konkurencí právě se slibně rozvíjejícím Mariánským Lázním. Nicméně pramen se nedal a zanedlouho si vyrazil cestu nedaleko od původního vývěru. Tento vývěr byl zachycen, zastřešen a nedaleko vznikla výletní kavárna. Na počátku 20. století došlo i ke komerčnímu využívání. V nabídce zdejší stáčírny nebyla pouze samotná minerálka a limonády, nýbrž též bylinný likér (Sauerbrunnliquere). Budova bývalé stáčírny dodnes nedaleko existuje. Windischgrätzův pramen je nejjižnějším vývěrem uhličitých minerálních vod podkrušnohorského zlomu (tzv. mariánskolázeňského typu). Jedná se o slabě mineralizovanou studenou železitou kyselku.

Cestou lemovanou stromy, tentokrát o dost mladším porostem, opět překonáme řeku Mži a vyjdeme na hlavní silnici. Bohužel následuje celkem nudná cesta po chodníčku lemujícím hlavní silnici. Aby to bylo ještě trochu méně příjemné, je nutné počítat s tím, že na asi 200 m chodník úplně chybí. Cesta lemovaná výrobními halami je ale dlouhá jenom necelý jeden kilometr než dojdeme do Oldřichova, kde haly vystřídají rodinné domky. Přibližně v polovině obce je pěkně opravená pseudogotická kaple sv. Jana a Pavla z roku 1912. Hned vedle je možnost příjemného posezení v turistickém přístřešku. Oldřichov se s námi rozloučí rozsáhlým areálem jezdeckých stájí a my se po zelené vydáme, již celkem pěknou, otevřenou krajinou k lesu. Podél hranice lesa odbočíme na polní cestu, která nás dovede k lesní vodní nádrži Kumpolec. Je to úžasné místo, plné kvetoucích leknínů, kosatců, borůvek a samozřejmě vody k osvěžení.

Kousek pod hrází (200 m) se na samotě nachází krásná historická stavba, tzv. Reinlův mlýn. Poslední mlynář Wenzl Träger zde hospodařil do roku 1946, kdy byl s rodinou odsunut. Následně budova začala chátrat, protože žádná organizace neprojevila zájem o dlouhodobé užívání. Na portálu je k vidění datace 1795, ale roku 1912 proběhla radikální přestavba a přístavba na východní straně. Mezi mlýnem a naší zelenou trasou se nachází náhrobek jisté Barbory Schwing z nedalekého Ústí, jež zemřela v požehnaném věku 84 let roku 1904. Popravdě jsem moc nepochopila souvislost této dámy s tímto místem, neboť mezi majiteli a jejich dětmi se mi nepodařilo dané jméno nalézt.

Borovým lesem dojdeme opět na silnici, kterou jsme odbočkou ke Kumpolci opustili a pokračujeme poslední dva kilometry otevřenou krajinou ke zřícenině kostela sv. Jana. Původně poutní kostel byl vystavěn mezi lety 1728 – 1732 u stejnojmenné osady, která zanikla v 50. letech 20. století. Bohužel dlouho svému účelu nesloužil, neboť již o padesát let později byl zrušen na základě rozhodnutí císaře Josefa II. A ke stoletému výročí existence kostela byl změněn na porcelánku, která svoji činnost ukončila již po čtyřech letech. Následovalo postupné rozebírání, neboť takový kostel byl bohatým zdrojem stavebního materiálu. Poslední počin směřující k prohloubení devastace se udál roku 2000, kdy byly ruiny pozměněny na kulisy pekla při natáčení pohádky Zdeňka Trošky z Pekla štěstí II. I přes rozsáhlé poškození a degradaci dochovaných hodnot vlivem filmového průmyslu je kostel od roku 1992 chráněn jako kulturní památka. Škoda, že tento status nepomohl ochránit zdivo před barevnými spreji filmařů. Často je tento kostel označován jako nejromantičtější zřícena v Čechách. A musím potvrdit, že část údolí Sedlišťského potoka, kterou jsme prošli (vodní nádrž, mlýn, zřícenina kostela), je skutečně velmi krásná.

Je čas na cestu zpět. Když vynecháme návštěvu Kumpolce, a zamíříme přímou cestou zpět do Tachova, zkrátíme tak putování o 1 km.

KNIŽNÍ ZDROJE:

DUDÁK, Vladislav, ed. Český les: příroda - historie - život. Praha: Baset, 2005. ISBN 80-7340-065-0.

PROCHÁZKA, Zdeněk. Plánsko a Tachovsko: Planer und Tachauer Region. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2002. Historicko-turistický průvodce. ISBN 80-86125-24-6.

ŘEPA, Pavel. Parky tachovského okresu. Tachov: Okresní muzeum v Tachově, 1983.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE:

Alej u minerálního pramene. Wikipedie [online]. 12. 1. 2023 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alej_u_miner%C3%A1ln%C3%ADho_pramene

HALLA, Pavel. Dlouhá alej u Tachova měří kilometr. Dovede vás k minerálnímu Windischgratzovu prameni. Český rozhlas [online]. 7. duben 2017 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://regiony.rozhlas.cz/dlouha-alej-u-tachova-meri-kilometr-dovede-vas-k-mineralnimu-windischgratzovu-7416085

ŠIMEK, Rudolf. Reinlův, Kumpolecký mlýn, mlýn Pod strání; Reinmühle. Vodnimlyny.cz [online]. 18.11.2019 [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/8557-reinluv-kumpolecky-mlyn-mlyn-pod-strani-reinmuhle

Zřícenina kostela sv. Jana Křtitele. Pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-kostela-sv-jana-krtitele-18815438