Třebíč - město židovských památek - naučná stezka
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Úvodní tabule NS | 0,0 km | |||
Zde těsně u lávky pro pěší se seznámíte ve stručnosti s historií židovského města. Původní půdorys a většina domů zůstaly beze změn. Jsou zde původní úzké uličky s dlažbou z říčních valounů, s domovními průchody. Ne všechny domy jsou samostatně postavené, často se prolínají - z jednoho domu vstupujete do druhého a pod. Domy mají nízké vchody, malinké dvorečky. I náměstí jsou malinká. V tomto městečku žilo až 1200 obyvatel, bylo to téměř šedesát procent třebíčského obyvatelstva. Měli svou radnici, chudobinec, špitál, školu, dvě synagogy a všude byla spousta obchůdků i dílen. Většina domů mají zachovalá barokní nebo renesanční jádra s klasicistními úpravami. Dnes jsou zde hospůdky, kavárny, vinárny, restaurace, čajovny, galerie, dokonce i pensiony. Nyní se vydáte vlevo stále podle řeky a vlastně opustíte židovské město, abyste se vzápětí tam vrátili. | ||||
1. dům č.p. 114 | 0,3 km | |||
Právě jste obešli tento krásný dům, který stojí při vstupu do židovského městečka. Dům má renesanční jádro, podloubí stojí na třech kamenných sloupech. U tohoto domu byla brána, která oddělovala ghetto od křesťanské obce. V noci, v sobotu, v neděli a po dobu náboženských svátků křesťanské i židovské víry byla branka uzavřena. Přes ostatní ulice byly nataženy řetězy. Nyní právě touto nyní již pomyslnou brankou vejdete do židovské čtvrti. | ||||
Na nábřeží | 0,3 km | |||
Jste opět na nábřeží, nyní ale odbočte vlevo. | ||||
2. dům č.p. 9 | 0,3 km | |||
Tento dům nepřehlédnete. Typický židovský dům bohatších vrstev. Má jednosloupové rohové loubí, renesanční jádro, klenby. V přízemí takových domů bývaly krámky, dílny, v patře se bydlelo. | ||||
3. radnice - č.p. 14 | 0,3 km | |||
Na druhé straně ulice je židovská radnice. Byla postavena po r. 1660 jako sídlo správy politicky samostatné židovské obce. Byl tam i židovský soud. K tomuto účelu sloužila až do r. 1931. Dům se starším barokním jádrem obsahuje v přízemí valené klenby s lunetami - dříve tam byly 4 kupecké krámky. V tomto domě byla i ženská mikve, což jsou lázně, kde se věřící židovské ženy pravidelně očišťovaly. Historizující fasáda pochází ze stavební úpravy v roce 1899. | ||||
4. rabinát - č.p. 4 | 0,4 km | |||
Zrovna tento dům jsme přesně neidentifikovali. Cedulka na něm nebyla. Až později jsme zjistili, že je to patrový dům proti vchodu do staré synagogy. Rabinát je bydliště a kancelář rabína. Jádro domu pochází ze 17. století z období baroka, v interiéru jsou klenby, jediný roh domu zvenku podpírá mohutný opěrný pilíř. Kdysi zde bývaly dva prodejní krámy. Jedním z nich prý byla i pekárna macesů, tj. nekynutého židovského chleba. | ||||
5. Přední synagoga, zvaná též Stará škola | 0,4 km | |||
Barokní budova byla postavena v letech 1639-1642 na místě starší dřevěné svatyně. Často byla upravována. Dnešní novogotický ráz má z let 1856 - 1857, kdy byla opravena po požáru. Hlavní sál je zaklenutý neckovou klenbou. Synagoga obsahovala 114 míst pro muže v sále a 80 míst pro ženy na galerii v patře. Po válce byla ve vestibulu zazděna kovová schránka s pamětní listinou popisující minulost synagogy a se seznamem obětí nacistické rasové perzekuce v Třebíči. V letech 1953-1954 budovu opravila Církev československá husitská pro bohoslužebné účely a využívá ji takto dodnes. | ||||
6. dům č.p. 104 | 0,5 km | |||
Má to být hodnotný dům s renesančním jádrem. V přízemí má být zachována síň, která je klenutá a drží ji dva osmiboké pilíře. Zvenku je bohužel upraven, má třídílná okna a nebýt cedulky, určitě by nás nezaujal. | ||||
7. židovská nemocnice - č.p. 108 | 0,6 km | |||
Tuto jednopatrovou budovu obecní nemocnice pro 24 ležících pacientů nechala židovská obec postavit v roce 1852. Nemocnice disponovala na tehdejší dobu moderním zařízením a lékařskými prostředky. Právě nemocnice pravděpodobně čeká na svoji opravu. Je vidět, že budova je prázdná, neobývaná. | ||||
Průchod domem | 0,7 km | |||
Nyní projdete jedním z domovních průchodů. Nelekejte se, vypadá to všelijak, ale skutečně vyjdete v ulici L. Pokorného | ||||
8. německá židovská škola č.p. 58 | 0,7 km | |||
Tento původně barokní dům má nyní oprýskanou brizolitovou omítku a okna odhaduju z 50. let. Takže docela hrůza. Uvnitř mají být cenné klenby. Od r. 1867 do 20. let 20. století v něm byla židovská obecná škola. | ||||
9. Průchod domem č.p. 18 - 19 | 0,7 km | |||
Téměř proti průchodu, kterým jste sem přišli, je další průchod k řece. Tyto průchody patří mezi zajímavé prvky větších moravských ghett. Jsou to tmavé klenuté veřejné průchody umístěné v přízemí obytných domů. | ||||
10. dům č.p. 53 | 0,8 km | |||
Díky tomuto mimořádně dochovanému domu si můžeme představit, jak to zde dřív vypadalo. Empírová fasáda s pilastry, palmetovým dekorem a figurálními motivy je vzácně zachovaná. Památkově chráněná budova má barokní jádro, balkon na kamenných krakorcích je vysazen do Stinné uličky. V přízemí domu zůstaly zachovány kované dveře do kvelbu a kamenné ostění portálků s vyhloubenými drážkami po stranách. Do těchto rýh se zasunovala prkna, aby se zabránilo pronikání vody dovnitř při povodních. V tomto domě žil legionář Leopold Pokorný, po něm se dnes ulice jmenuje. | ||||
11. Zadní synagoga, zvaná též Nová škola | 0,9 km | |||
Synagoga pochází z roku 1669. R. 1798 byl postaven dům Seligmanna Bauera, který těsně sousedil se synagogou. Protože nesměli být muži a ženy ve svatostánku v jednom prostoru, byla po roce 1837 přistavěna z její severní strany v patře ženská galerie. Zajímavostí je, že na galerii se chodilo právě přes dům Seligmanna Bauera. Majitelé domu byli trvale zavázáni umožňovat ženám tento přístup. Od roku 1926 přestala být synagoga využívána k bohoslužebným účelům a sloužila jako skladiště. V polovině 80. let 20. století byla budova zcela v havarijním stavu. Komplexní rekonstrukce byla ukončena slavnostním otevřením synagogy v roce 1997. V jejím interiéru jsou unikátní nástěnné malby z počátku 18. století. Dnes slouží synagoga k pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních aktivit. V prostorách ženské galerie je stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů, které používala dnes již zaniklá židovská komunita. Zde je umístěn i model se světelným popisem – tady uvidíte, jak vypadala židovská čtvrť v r. 1850. Do domu Seligmanna Bauera se stále chodí přes synagogu. Je v něm muzeum. V přízemí se nachází vetešnictví připomínající jednu z charakteristických živností, kterou židé provozovali. V zadním traktu je umístěna na tehdejší dobu moderně vybavená kuchyně, umožňující příležitostnou přípravu košer pokrmů. První patro zobrazuje typické bydlení nepříliš majetné židovské rodiny v meziválečném období. | ||||
Ulička Opuštěná | 1,0 km | |||
Doporučuji ten kousek projít Blahoslavovou uličkou. I tady je ulička s prampouchy, o které si za chvíli přečtete. | ||||
12. ulička s rozpěrnými oblouky - prampouchy | 1,1 km | |||
Rozpěrné oblouky patří mezi typické prvky moravských židovských čtvrtí. Bloky patrových domů oddělují úzké křivolaké uličky, které občas spojují klenuté oblouky, takzvané prampouchy. Uličky bývaly dlážděny nepravidelnými říčními valouny - kočičími hlavami. | ||||
13. Subakova koželužna | 1,2 km | |||
Vydělávání kůží bylo obvyklým řemeslem třebíčských Židů už od 16. století. Na východním konci židovské čtvrtě pod skalami kopce Hrádku vybudovali v 18. století členové rodiny Subakových malou manufakturu, kterou postupně přeměnili na velkou koželužskou továrnu. Podnik byl uzavřen v roce 1931.Prostory továrny byly později zčásti upraveny na malometrážní byty. Tohle je poslední zastavení naučné stezky. Kdo má čas a chuť může se procházkou vydat na židovský hřbitov. Cestou je vyhlídka, odkud je hezký pohled na město i na židovskou čtvrť. Nyní tedy kousek zpátky do uličky s prampouchy a projít na nábřeží. | ||||
Na nábřeží | 1,3 km | |||
Cesta vede proti toku řeky Jihlavy. | ||||
U lávky pro pěší | 1,6 km | |||
Tady můžete odbočit vlevo do Soukenické ulice. Pokud máte děti a chcete je nechat chvíli vyřádit, můžete jít rovně. Je tam dětské hřiště. | ||||
Ulice Zdislavina | 1,7 km | |||
Odbočte vlevo a jen kousek pokračujte po chodníku při hlavní silnici. Na první odbočce jdětě vlevo. Šipku Masarykova vyhlídka nepřehlédnete. | ||||
Odbočka k Masarykově vyhlídce | 1,8 km | |||
Projdete mezi domy a dál částečně po schodech až k vyhlídce. | ||||
Masarykova vyhlídka | 1,9 km | |||
Kamenná vyhlídka stojí na návrší Hrádek nad městem. Byla vybudována Okrašlovacím spolkem v Třebíči roku 1930 při příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Vyhlídku tvoří kostka o velikosti 1 metr krychlový. Rozhled je jižním směrem na centrum města i na židovské město. | ||||
Haaskova zahrada | 2,0 km | |||
Cesta vede malým zahradním parkem. Nese jméno rodiny Hasskových, kteří vlastnili blízkou koželužnu ve Vnitřním Městě. Hasskova zahrada zaujímá plochu cca 0,5 ha. Má dvě části. Menší východní část tvoří dětský park, který zde byl zřízen již počátkem 50. let 20. století. Jsou tu houpačky, pískoviště i prolézačky a samozřejmě lavičky. Větší západní část zahrady má sloužit pro odpočinek. Hasskova zahrada byla v r. 1984 rekonstruována, drobné stavby byly zbourány, čímž vznikl krásný odpočinkový prostor. | ||||
Bašta na Hrádku | 2,0 km | |||
Vlevo vidíte zbytek z kruhové bašty, která byla dříve součástí městského opevnění. Byla to dvoupatrová kruhová věž se střílnami. V těsné blízkosti je Žižkova mohyla, která je z r. 1924 a je připomínkou výročí 500 let od smrti J. Žižky z Trocnova. | ||||
Odbočka | 2,2 km | |||
Můžete jít rovně a na silnici odbočit vpravo nebo ještě projít parkem. Tady už nezabloudíte. Myslím, že hradba hřbitova je už vidět. | ||||
Teď vlevo | 2,2 km | |||
Ke vchodu do hřbitova dojdete úzkou cestičkou mezi plotem Domu dětí a hradbou hřbitova. | ||||
Třebíč - židovský hřbitov | 2,5 km | |||
Židovský hřbitov byl založen za městem ve svahu nad Týnským potokem zřejmě na počátku 17. století. První písemná zpráva pochází z r. 1636. V r. 1888 byl rozšířen o novou část. Svou rozlohou téměř 12 tis. metrů čtverečních patří k největším v České republice. Je zde přibližně 3000 náhrobků, na nejstarším je letopočet 1625. Jsou zde i cenné barokní a klasicistní náhrobky. Okolo hřbitova je masivní kamenná zeď, jejíž součástí je obřadní síň z roku 1903 s kompletně dochovaným exteriérem i interiérem, vč. bohatě zdobeného porcelánového rituálního umyvadla - kior . Je to jeden z nejcennějších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů na Moravě. Jako součást židovské čtvrti byl v roce 2003 byl zařazen na seznam UNESCO. Po prohlídce hřbitova se můžete vydat zpátky ulicí Hrádek. A pak pokračovat dolů z kopce cestou, která se vám bude nejvíce líbit. Možností je víc. Vždy se dostanete dolů k řece Jihlavě, kde to už znáte. |
Okresní město Třebíč leží na řece Jihlavě v kraji Vysočina, západně od Brna. Kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Židovské sídliště zde prokazatelně existovalo již v r.1338, písemně je doloženo k r. 1410. Další Židé se zde objevili v 16. století, byli však již nuceni žít odděleně od města, proto se usadili za řekou, severně od města, kde měli nejdříve jen svoji židovskou ulici. Ta dala základ vzniku celého židovského města. Již v r. 1601 zde založili židovskou školu. Ve svahu nad židovským městem měli vlastní židovský hřbitov, který byl pravděpodobně založen někdy ve 20. letech 17. století. V letech 1639 – 1641 si na místě původní dřevěné svatyně postavili synagogu, nyní je nazývána Přední. Protože židovského obyvatelstva přibývalo, byla již okolo r. 1669 postavena Nová synagoga, nyní nazývána Zadní.
Třebíčská židovská čtvrť je nejzachovalejší v České republice a pravděpodobně i v celé Evropě. Je zapsána v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Většina budov je opravena, přesto některé stále na svoji změnu k lepšímu čekají. Židovským městem vás provede naučná stezka – informace jsou také v angličtině a hebrejštině. Bohužel ne všechny desky naučné stezky jsme na domech našli. Nevím, zda to bylo tím, že současný majitel jejich umístění nechtěl nebo se teprve stezka budovala.
Informační středisko je v Nové synagoze, kde by měla být možnost získat i mapku této naučné stezky.
Začátek stezky, tj. úvodní informační tabule s mapkou je u řeky na Havlíčkovo nábřeží přímo proti lávce pro pěší. Z Karlova náměstí se tam dostanete, když projdete průchodem v domu U Černého orla. Je to jeden z nejstarších domů na náměstí.