Úplně celá Pálava - 1. díl

Pavlovské vrchy (Pálava) jsou ojedinělým klenotem české přírody. Takové bílé vápencové pohoří je v Česku skutečně jen jedno. Možná bychom podobná zákoutí našli v Českém Krasu (např. Velká Amerika, Svatý Jan pod Skalou…) nebo trochu i v Moravském Krasu, ale to jsou relativně malé oblasti, kdežto Pálava se svojí rozlohou 83 km2 je mnohem větší a hlavně se jedná o samostatné pohoří. Přestože je takhle velká, dá se vidět úplně celá a to za jediný den. A jak? Pojďte s námi a to pěšky.

Pokud totiž pojedete autem, tak se Vám určitě nepodaří navštívit všechna zajímavá místa najednou, budete muset totiž vždy zaparkovat, jít kus pěšky a zase se vrátit a popojet. A určitě to vše za den nedáte. Pokud pojedete na kole, tak se smiřte s tím, že se na řadu míst nepodíváte, jedině s kolem na zádech, někdy ani to ne, protože je vstup do CHKO s kolem zakázán.

Takže se pokusíme o přechod Pálavy od jihu na sever (opačně je to o větším převýšení) a to tak, že začneme v Mikulově a skončíme v Dolních Věstonicích, lépe ale až na Zastávce ČD v Popicích. Do Mikulova se dostaneme např. autobusem z Šakvic, kde jsme přestoupili z vlaku z Brna. Spoje na sebe vážou a toho si je vědoma spousta výletníků, protože autobus se naplnil až po dveře. Cestou do Mikulova vymeteme snad každou osadu a výletníci postupně vystoupí. My vytrváme a tak po asi 40 minutové jízdě vystoupíme pod mikulovským náměstím. A tady začneme.

Chytneme se červené turistické značky, která zde začíná a vede nás přes Kozí Hrádek na sever. Kozí Hrádek je jednou z mikulovských dominant, je to zřícenina, v sezóně přístupná jako rozhledna, že je otevřeno poznáme z vztyčené vlajky nad hradem. Vlajka nevlaje a je zavřeno. Nicméně i tak je zde hezký rozhled na nádherné město, jehož prohlídka zabere klidně další den. Ale o tom jindy. Takže pokračujeme z Hrádku trochu z kopečka, po levé straně míjíme židovský hřbitov a nasazujeme na stoupání na hřeben Pálavy. Prvním z vrchů je Turold (385 m n.m.) s opuštěným lomem ještě ve městě. Tady míjíme vstup do Jeskyní na Turoldu, které určitě stojí za to, ale to bychom nestihli náš výlet. Takže se drápeme do kopce a vlastní vrch míjíme po levé straně. Brzy jsme nahoře a čeká nás lehounké klesání na jakoby „hřebenovku“ – silnici, spojující Mikulov s Klentnicí a Pavlovem.

Dáme se po silnici nebo podél doleva. Procházíme kolem vinohradů, které jsou ještě obsypány skvělou úrodou, jak bílých, tak fialových hroznů. A posloucháme kanonádu různých vzduchových plašiček ptáků, je to jako na manévrech. Sem tam se objeví hlídač a není to od věci, protože brzy potkáme celou rodinku se zaprakovaným autem se svitavskou espézetkou, která se motá kolem vinice a dělá, jako že nic.

Procházíme kolem dalšího pozoruhodného místa Pálavy, kterým je Kočičí skála (362 m n.m.). Je to osamělá skála hned vedle silnice, přírodní památka. Z infotabule se dozvídáme, že na jaře zde můžeme vidět chráněné rostliny jako třeba koniklec, kosatec, hlaváček jarní nebo poměnky.

Asi po 4 km cesty odbočujeme ze silnice a čeká nás výstup na Stolovou horu (459 m n.m.), která je svými NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen prvním výrazným vrchem Pálavy. Čeká nás výrazné stoupání, z něhož je podstatná část po dřevěných stupních/schodech, které jsou zde zbudovány proti erozi a se kterými se ještě mnohokrát setkáme. Na vrcholku se nachází anténní stožár s malým přístřeškem. Ač jsou severní strana a západní úpatí Stolové hory zalesněné, vrcholek je holý a plochý, je to jedna veliká louka. Nalezneme zde však 39 zvláště chráněných druhů rostlin. Na vrcholku se pokocháme skvělým výhledem, zejména na jihozápad, pod námi leží vesnička Bavory, kousek dál Březí a státní hranice, západněji pak Novosedly. Vidíme velký kus Rakouska, na obzoru jeden z větrných parků. Vydáme se dál a začneme sestupovat směrem na sever, před námi leží Klentnice a nejvyšší vrchol Pálavy Děvín, kousek bokem vpravo pak Dívčí Hrad.

Projdeme malé sedlo, ve kterém překřížíme zelenou značku a už nás čeká další stoupání, tentokrát menší a to na druhou zříceninu, kterou je Sirotčí Hrádek. Je postavený celý z bílého kamene – vápence a vypadá velmi romanticky. Hrad byl založen na dvou skalách ve 13. století, pustne po třicetileté válce, korunu všemu nasadili Švédové, kteří hrad r. 1645 zpustošili. Hrad se již nevzpamatoval a sloužil za zdroj stavebního materiálu. Ale zůstalo ještě docela dost.

Z Hrádku seběhneme dolů do Klentnice. Klentnice je vesnička na hřebeni Pálavy, můžeme zde strčit hlavu do nějakého vinného sklípku anebo se stavit na občerstvení. My jsme odolali a nechali to na později. Na konci Klentnice je velké sběrné parkoviště, je zde odbočka silice do Perné, nacházíme se asi v polovině Pálavy, místní by řekli, že jsme přešli Malou Pálavu, čeká nás ta Velká. Takže vzhůru na ni. Zatím jsme ušli asi 7 km, druhá část Pálavy má asi 8 km a pka ještě asi 5 km do Popic.

Pokračování zde : https://www.turistika.cz/trasy/uplne-cela-palava-2-dil