Velký pařezitý rybník - Štamberk - Javořice - Studánka Páně - Míchova skála - Velký pařezitý rybník
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Velký pařezitý rybník - kemp | Šotolina | 0,0 km | ||
Rozcestí u kempu je asi 1 km za vesničkou Řásná v lesnaté oblasti Českomoravské vrchoviny. V kempu je 42 chatek, plocha pro stany i karavany s elektrickými přípojkami (220V/10A), restaurace a kiosek, penzion. V nedalekém Velkém pařezitém rybníku je možnost koupání. V Plodovém rybníku je možnost rybolovu. V okolních lesích lze chodit na pěší výlety i cyklovýlety, sbírat houby a lesní plody. V zimních měsících jsou zde upravené běžecké tratě. Z rozcestí u kempu se vydáváme po červené turistické značce a současně po naučné stezce Otakara Březiny. | ||||
Křižovatka cest | 0,3 km | |||
Téměř u rybníka se dostáváme na rozcestí. Naše červená a NS Otakara Březiny se zde napojují na naučnou stezku Velký pařezitý rybník, která vede okolo rybníka. My opouštíme červenou a odbočujeme doleva, tentokrát po NS Velký pařezitý rybník. Obejdeme tak rybník z jihu. | ||||
Velký pařezitý rybník | 0,5 km | |||
Velký pařezitý rybník je jeden z rybníků, které v r. 1565 vybudoval Zachariáš z Hradce na Javořickém potoce. Původně zde byl les, který byl vykácen. Podle velkého množství pařezů na dně rybníka dostal rybník svůj název. Původně byl hlavně zdrojem pitné vody pro město Telč. Voda z rybníka byla svedena kanálem do Telčského potoka, a tím do rybníků v Telči. V současné době je to chovný rybník s možností koupání. V okolí rybníka vznikla přírodní rezervace Velký pařezitý rybník k ochraně vzácných a chráněných rostlinných druhů, kterým vyhovuje bažinatý a rašeliništní podklad - např. mokřadních olšin a rašelinných březin. Jsou zde vytvořena společenstva vysokých ostřic, vyskytuje se zde mimo jiné ve velkém i violka bahenní. Žije zde velké množství mokřadních druhů hmyzu, pavouků, drobných obratlovců i vodního ptactva. Mokřadní lesní porosty pod hrází rybníka jsou velmi těžce přístupné, proto je tam zachován jejich přirozený vývoj. | ||||
Naučná stezka Velký pařezitý rybník | 1,0 km | |||
Celá NS měří 2,5 km, prakticky po ní obejdete celý rybník. Jsou na ní 4 zastavení, kde se seznámíte se zajímavostmi a životem v okolí rybníka. My si celou neprojdeme, navíc jdeme v protisměru. Nyní obejdeme pouze její jižní část až k modré turistické značce. | ||||
Na odbočce naučné stezky | 1,4 km | |||
Cestu přetíná turistická cesta značená modře. NS odbočuje vpravo, my jdeme vlevo po modré až na Štamberk. | ||||
Štamberk | Šotolina | 3,3 km | ||
Kdysi zde na skalnatém horském výběžku nad vsí Lhotkou byl vybudován hrad. Přesně se neví, kdy byl založen. Snad ho založil jeden ze Šternberků, který byl na přelomu 13. a 14. století královským úředníkem na hradě ve Znojmě a zde získal jako výsluhu místo pro svůj statek. Písemné zprávy jsou až z roku 1356, kdy se zde střídali majitelé. Za husitských válek byl poničen a již nebyl obnoven. Z hradu se dochovaly jen zbytky zdí paláce, věže a vnějšího opevnění. Tyto zříceniny jsou volně přístupné. Po modré turistické značce projdeme okolo zříceniny až na cyklostezku. | ||||
Na cyklostezce | 3,8 km | |||
Modrá turistická značka se spojuje s cyklostezkou a společně pokračují vpravo. | ||||
Odbočka k rybníku Horní Mrzatec | 4,3 km | |||
Modrá turistická značka odbočuje vlevo k rybníku. My pokračujeme po cyklostezce č. 5124 v přímém směru. | ||||
Přírodní rezervace Mrhatina | 4,7 km | |||
Vyskytuje se zde přirozený až 180 let starý bukový porost s příměsí smrku a občas i jedlí. Je to typická ukázka přirozených lesních společenstev na chudém kyselém podloží. Rezervace leží na protáhlém hřbetu, kde je několik izolovaných skal a hradeb s max. výškou 25 metrů. Zleva přichází cyklostezka č. 1113 – nyní pokračujeme dál severním směrem po obou cyklostezkách. | ||||
Rozcestí cyklostezek | 6,6 km | |||
Cyklostezka č. 1113 pokračuje v přímém směru, my odbočujeme po cyklostezce č. 5124 vpravo. | ||||
Na zelené turistické značce | 7,3 km | |||
Naši cyklotrasu křižuje širší prašná cesta – zeleně značená turistická cesta. Opouštíme cyklotrasu, odbočujeme vlevo a stoupáme k vrcholu. Cestou mineme studánku Pod Javořicí. | ||||
Javořice (837 m n. m.) | 8,1 km | |||
Je to nejvyšší vrchol Jihlavských vrchů a současně nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. Na vrcholu je 166 metrů vysoký stožár televizního vysílače z roku 1989. Rozhledna zde bohužel není, ale z luk na jižní straně se otevírá docela dobrý výhled. Původně jsme se odtud chtěli už vracet. Ale zhruba 500 m dál po zelené je studánka. Tu ještě musíme vidět. | ||||
Studánka Páně | 8,5 km | |||
Je to odpočinkové místo s pramenem známým jako Studánka Páně. Studánka je opředena řadou pověstí. U této studánky bude prý vždy zachráněn český lid od nepřátelských vojsk – tak to bylo napsáno r. 1885 do staré školní kroniky obce Světlé pod Javořicí. Již za třicetileté války se zde skrývali lidé a byli zachráněni. Bylo zde i shromaždiště Českých bratrů, kteří zde konali tajné bohoslužby. Památkou na to je zde stále stojící kamenný stůl. Voda ve studánce má prý i léčivé vlastnosti, někdy přímo zázračné. Když se mládenec napije této vody se svojí dívkou, určitě se nikdy od sebe neodloučí. Zázračná voda prý zahojí i všechny bolesti. V minulém století se ke Studánce Páně konaly pouti a procesí jako k místu zázračnému. Křišťálově čistá voda je pitná, spolu s kamenným stolem a litinovým křížem je svědkem minulých událostí. Kdo půjdeš kolem, postůj a vzpomeň na zde popsané dávno minulé události. Nahoru na vrchol jsme se už nevrátili, pokračujeme dál dolů po cyklotrase a žluté turistické značce. | ||||
Křižovatka cest | 8,9 km | |||
Žlutá turistická značka odbočuje vlevo, cyklotrasa pokračuje prakticky v přímém směru. My odbočujeme vpravo po neznačené cestě. | ||||
Studánka Pod Javořicí | 9,5 km | |||
U této studánky jsme už byli. Odbočujeme vlevo z kopce po zelené turistické značce. | ||||
Míchova skála – rozcestí | 10,8 km | |||
Ze zelené turistické trasy vede vpravo odbočka k Míchově skále. | ||||
Míchova sklála | 11,0 km | |||
Je to přírodní památka, izolované žulové skalisko - zhruba 13 m vysoká skála. Z vrcholu je výhled do okolí. Lokalita byla využívána horolezci jako cvičná skála. Ale z důvodu velké návštěvnosti a tím poškozování skály a okolí je zde nyní tato činnost zakázána. | ||||
Rozcestí Javořický potok | 12,3 km | |||
Po zelené jsme došli k Javořickému potoku. Zde se k nám zprava připojila NS Velký pařezitý potok a modrá turistická značka. Pokračujeme nepatrně vlevo po všech trasách – NS, zelené i modré turistické značce. | ||||
Velký pařezitý rybník - hájovna | 12,6 km | |||
Je to další rozcestí. Zelená a modrá turistická značka odbočuje vlevo. Odtamtud přichází červená turistická značka a pokračuje s NS k Velkému pařezitému rybníku. Nechá se jít bez značení i po silnici, ale u vody je to hezčí. | ||||
Velký pařezitý rybník – kemp | 13,5 km | |||
Jsme v cíli naší cesty.Prošli jsme zhruba dvě třetiny naučné stezky. Východní část jsme už nezvládli. Stačilo nám to. I když jsme s sebou měli svačinu, už jsme stejně měli hlad a žízeň. |
Okružní trasa přibližně 15 km dlouhá nedaleko Telče vede střídavě po naučné stezce, turisticky značených cestách i po cyklostezkách. Od rybníka okolo zříceniny Štamberk k nejvyšší hoře Českomoravské vrchoviny Javořice, zpátky přes vyhlídku na skalním útvaru Míchova skála. Cesta vede lesem okolo studánek. Její začátek je u kempu, který je u obce Řásná, nedaleko Telče - směr severozápad. Nedaleko je i větší parkoviště.
Procházka je to moc hezká, jen je nutné s sebou vzít pořádnou svačinu. Na trase nic nekoupíte. Není kde. Na závěr naší dovolené, kdy jsme převážně poznávali stavební památky, to byl super výšlap.