Javořická vrchovina 3

Jakýsi upír v portálu brány

Bezohlednost místních cyklistů

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Neděle.

Jelikož je neděle, máme pro dnešní den už kratší program. Jedná se o návštěvu romantického hrádku Roštejna. Na skalnaté vyvýšenině uprostřed poměrně rovinatých lesů postavili v polovině 14.stol. tuto pozdně gotickou stavbu pánové z Hradce. Teprve v 16.století byla s ohledem na okolní lesy bohaté na zvěř přebudována Zachariášem z Hradce na renesanční lovecký hrádek s okolní oborou. Přestože malý, má jako správný hrad mimo běžných prostor a pěkného centrálního nádvoří i svou hradní kapli. Pro návštěvníky je na nádvoří k dispozici hospůdka s jednoduchými jídly a točeným pivem. Nad vstupní bránou se zvedá 45m vysoká nepravidelná šestiboká věž s pěkným výhledem. Já jsem napočítal boků jen šest, i když weby hovoří o sedmi a jeden dokonce o osmi stěnách. Netypické je umístění sklepení o patro výš, než základ nádvoří. Ke každému hradu, i k tomuto, se váže několik pověstí. Já osobně si ze své první návštěvy vzpomínám na historku, jak nad lesy vyčnívající vrcholek věže spatřil z dálky Jan Žižka a rozhodl se hrad dobýt. Jakmile však vnikl kousek do lesů, špička věže z očí zmizela a přes potulování sem a tam širými hvozdy žádný ze zvědů hrad už neobjevil. Žižkovo vojsko tedy hrad nedobylo. Historické prameny to však nepotvrzují. My jsme ovšem vybaveni mapou, tak ho bezpečně nalezneme i z méně obvyklé strany. Úmyslně parkujeme auto dál, jen abychom se prošli méně navštěvovanou částí pěkných lesů. Nepatříme mezi nedělní výletníky, co zajedou autem rovnou až na parkoviště u jeho brány, aby neošoupali nedělní boty a náhodou neunavili nohy. Naše návštěva hradu je spojena se zdravou procházkou. Od auta to máme jen něco přes 4 km. Příroda a les je tu pěkný. Mimo jednu dvojici milých turistů na kolech nikoho nepotkáváme. Před hradem podle našeho předpokladu parkuje množství aut. Uvnitř pak je zaparkováno vícero bicyklů. Tomu odpovídá i obsazenost zahrádky patřící hradní hospůdce. Zařadíme se mezi ně a doplníme tekutiny. Jihlavský Ježek nezklame. Osvěžení a odpočatí se zvedáme. Teprve při odchodu si lze všimnout ve vstupním portálu zavěšeného velkého upíra. Teď samozřejmě spí. Ale večer tu určitě není radno dlouho prodlévat. Cesta zpět probíhá stejně jako sem, jen ve druhé polovině trochu měníme trasu. Bohužel část naší cesty se shoduje i s tratí včerejšího cyklistického závodu. Pozůstatky neohleduplnosti k přírodě doplňují i naše vzpomínky ze včerejška na aroganci a bezohlednost k ostatním uživatelům přírody. Došla nám trpělivost, protože tento nepořádek zůstal prakticky na valné většině plochy Javořické vrchoviny. Od okolí Javořice až sem po Roštejnsko. A máme po náladě. Když se vyjádřím slušně. Určitě si domyslíte nevyslovené jadrné hrubší výrazy. Nádherný solitérní modřín o kus dál nám náladu sice zvedne, ale někde uvnitř pachuť zůstává. Někde mezi Farářským a Řídelovským kopcem zahlédnu bokem mezi stromy skaliska. Nedá mi to, a se vzpomínkou na Frantu vlezu dál do lesa pořídit ještě poslední snímky přírodní divočiny. Při bližším zkoumání zjišťuji, že nejde ani tak o skálu, spíše o změť žulových balvanů. Navozuje to představu původního pralesovitého vzhledu. Auto nám nikdo neukradl a tak se po svačince dáváme na cestu domů. Cestou musím ještě Žanka oklikou vysadit v jedné vísce na Vysočině.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.254, 15.426)

Poslední aktualizace: 16.7.2014

Vyhledání vlakového spojení na výlet