Z Čebína do Blanska přes Antarktidu
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Minulou neděli jsme se vypravili na menší výlet opět jen do okolí Brna. Nečekané efekty počasí nám nakonec připravily poměrně exkluzivní zážitky, leč netrénovaným turistům bych podobné pokusy moc nedoporučovala:-)
Krátce poté, co jsme v Kuřimi vystoupili z vlaku a vydali se přes obec po zelené turistické značce směrem na rozhlednu Čebínku (2,5 km), začala první pořádná chumelenice. Byli jsme naštěstí dobře oblečení a navíc výstup na příslušný kopec nás zahřál více než dokonale.
Rozhledna je v zimě pochopitelně zavřená, navštívili jsme ji ale již dříve a tentokrát nám šlo o následující, dosud neznámý úsek značky ve směru na Zlobici.
Po samovolně zrychleném sestupu pod kopec na druhou stranu jsme minuli areál betonárky u ošklivého, krajinu zdálky hyzdícího lomu a ocitli se na silničce, kde nás silný vítr docela potrápil.
Zanedlouho nás dovedla k přírodní památce Malhostovická pecka, kolem níž jsme zabočili na pole a dali se přes ně necelý kilometr přímo k protějšímu lesu.
Právě v tomto úseku nás zastihly jevy téměř antarktické, jak je snad alespoň trochu vidět i na fotografiích.
Po dosažení lesní ochrany už byla cesta zase snazší, po chvíli jsme se dostali k přelízce a do areálu na Zlobici (4 km), kde nás přivítala dokonce otevřená rozhledna, byť z ní mnoho vidět v tom počasí nebylo:-)
Přes areál jsme se poté dostali na silničku, pod sněhem a ledem spíše tušenou, která nás brzy dovedla na rozcestí s červenou značkou z Kuřimi (0,5 km).
Po ní jsme pokračovali už známou cestou kolem sv. Klimentka do Lipůvky (3,5 km) a odvážně se odhodlali dokončit původní plán ještě výstupem do Hořic (6,5 km) s cílem v našem oblíbeném blansku (1,5 km).
Po pár minutách stoupání nás v lese nad obcí zastihla další vánice, při níž jsme byli opravdu rádi, že jdeme opět po něčem, co bývá v létě pohodlnou asfaltkou:-)
Nahoře po hřebeni (přes rozc. pod Dubovým kopcem a pod Bukovcem) to šlo v závějích dosti pomalu, o to rychleji jsme se však v závěru ocitli známými prudkými serpentinami nad blanskem, místy klouzajíce pochopitelně i po jiných částech těla než po nohách:-)
Sladká odměna v Severce nás naštěstí ani tentokrát neminula, takže všechny útrapy cesty byly rázem zapomenuty, až na mírnou bolest ve svalech v několika následujících dnech…:-)