Z Chocně přes Hemži na Homol a přes Sudslavu zpátky

Předminulou neděli jsme se vydali chytat první pořádný turistický bronz do okolí Chocně. Hlavním cílem bylo zase jednou po letech navštívit působivé poutní místo Homol, ale cestou nás čekala i řada dalších památek a zajímavostí.

Z choceňského náměstí jsme se vydali po žluté turistické značce směrem na Nasavrky, první zastávkou byla po 2,5 km obec Hemže, které dominuje krásný barokní kostel se hřbitovem, na němž odpočívá např. někdejší významný politik Josef Lux.

Po dalším kilometru následovala docela maličká víska Sudličkova Lhota, kde mají pálenici a autobusovou zastávku vyzdobenou asi o to víc, čím méně sem zabloudí nějaký autobus…

Po žluté jsme pokračovali ještě 1,5 kilometru do Nasavrk, kde už jsme ale odbočili spolu s místní naučnou stezkou směrem na Skořenice.

Místo tam jsme si ale udělali malou odbočku do Koldína a na stezku se napojili zase v Hradišti, abychom se jí nyní nechali vést až na zmíněné poutní místo.

Místy by tedy častější značení rozhodně neuškodilo, zvláště v ten konkrétní den, kdy byl neustále takový vichr, že vytahovat mapu bylo prakticky nemožné…

Na Homol jsme došli po naučné stezce zezadu, tedy ne po monumentálním schodišti, které je hlavní přístupovou cestou od silnice, proto jsme neměli do poslední chvíle ani tušení, že se zde právě koná pouť!

Ze tří stánků, které u kostela stály, prodával jeden trička a plyšové šmouly, další dva pak perníčky s cenami asi od 40 Kč, což nám posléze v nedaleké hospodě stačilo na pití pro tři osoby!

Takže jsme si aspoň pečlivě nafotili zbývající sochy, než ukradnou nebo zničí úplně, kostel byl mezi jednotlivými bohoslužbami zavřený, a tak jsme po chvíli pokračovali po naučné stezce do obce Sudslava.

I tam stojí krásný monumentální kostel, několik socha a naštěstí i ta hospoda, kde kolem poledne nebyla ani noha, ale žízniví poutníci zkrátka nepřišli!

Trochu nelogicky a zcela nenápadně jen okrajem obce prochází opět žlutá značka, ze které jsme dopoledne odbočili, takže nyní jsme se po ní vrátili do Nasavrk, což byl velice pěkný úsek konečně i trochu lesem!

Z Nasavrk už jsme to vzali zpět do Chocně po silnici, protože jediná značka je zmíněná žlutá, po níž jsme ráno přišli.

V cíli vřele doporučujeme cukrárnu Na Výsluní, která se skrývá jen kousíček od náměstí v jedné z postranních uliček, ale spolehlivě vás tam v letním počasí dovedou mlsalové s kornoutky zmrzliny!