Z Nedvědice do Kunštátu trochu jinak

V nádherném období babího léta, jaké právě panuje, je krajina Nedvědicka a Kunštátska snad ještě lákavější než jindy. Výšlap přesáhne 20 kilometrů a překoná pár kopečků, snad proto jsme i přes opravdu pěkné víkendové počasí nepotkali na naší cestě ani jediného turistu… Menší obměna trasy je jistě zajímavá, pro nás pak byla i velkou nostalgií, protože právě v onom obměněném úseku stojí dodnes chatička, kam jsme asi před 20 lety jezdívali na dovolenou…

Ranním spěšným vlakem jsme dojeli do Nedvědice právě ve chvíli, kdy v místním kostele skončila nedělní bohoslužba, takže jsme se do naší oblíbené cukrárny Mileny málem nevešli! Ale naštěstí i pro nás zbyl skvělý a již proslulý jablečný závin, specialita podniku!

První část cesty jsme se vydali pouze po silnici, a to ve směru na Štěpánov nad Svratkou. U bývalého nedvědického koupaliště jsme se setkali se zelenou značkou do Chlébského, po níž bychom mohli jít také, my ale odbočili po silničce na Dolní Čepí.

Tato pěkná, zapadlá vesnička se může pyšnit hornickým kostelíkem z 15. století, který byl právě vyzdoben k dopolední slavnostní mši ke svátku sv. Václava.

Z Dolního Čepí jsme vystoupali po asfaltce lesíkem k partyzánskému památníku a kolem chat až do Chlébského. Zde je třeba sejít – po staré modré značce – od hotelu Bednář kolem kapličky do údolí na spodní silničku, kde již narazíme na původní zelenou z Nedvědice.

Po ní se od rozcestníku na autobusové Zastávce vydáme vzhůru do lesů 3 kilometry na rozcestí Káčiny, odkud již půjdeme po červené až do cíle naší cesty, tedy do malebného a přívětivého městečka Kunštátu.

V lesích zrovna začíná podzimní houbová nadílka, ale najdou se ještě i ostružiny, kolem vesnic pak dozrává spousta nádherných jablek, hrušek, ořechů, zkrátka úplná podzimní pohádka!

Další Zastávkou bude po 3,5 km penzion na Hodůnce a po dalším kilometru obec Hodonín u Kunštátu. Nad Hodonínem nalezneme v lese památník cikánského tábora z let 1942-1943 Žalov, kde byly také pochovány jeho oběti.

Následují další 2 kilometry opravdu nádherným lesním úsekem do vesnice Tasovice, kde jsme s překvapením narazili na jakousi hasičskou zábavu… Pohybujeme se stále tak kolem 500 až 600 m. n. m., nad Tasovicemi jsou pak obzvláště krásné rozhledy do kraje!

Dále již klesáme do Hlubokého u Kunštátu (2,5 km), opět už po pohodlné silničce, po níž sejdeme s překrásným výhledem na celý Kunštát s dominantou zámku 3 km do Sychotína a poslední kilometr na náměstí, kde si čekání na autobus zpříjemníme třeba zase ve Švancarově cukrárně…