Z Netolic do Vodňan přes zámek Kratochvíle, poutní místo Lomec a další památky

Po velké hřebenové túře jsme si dopřáli odpočinkový výlet za památkami rovinkou mezi netolicemi a Vodňany, která nabízí na svých 15 kilometrech až neobvykle mnoho zajímavostí a turistických atraktivit.

Už samotné netolice jsou pěkné, historické, i když trochu ospalé a místy poněkud zanedbané městečko, kde se jistě vyplatí projít alespoň náměstí a dvojici nedalekých kostelů.

Poté nás už modrá turistická značka spolehlivě zavede přes Petrův dvůr ke známému a skutečně velmi krásnému zámečku Kratochvíle (2,5 km), příjemnou alejí po břehu rybníka a kolem louky s pasoucími se koňmi.

Zámek, vlastně teprve nedávno – před 2 lety – zpřístupněný, nepočítáme-li dřívější expozici o animovaném filmu, stojí rozhodně za návštěvu, samozřejmě včetně pečlivě upravené zahrady či restaurace.

Celý den se tu ale jistě nezdržíte, takže můžete pokračovat jako my po modré značce k dalšímu významnému bodu na trase – poutnímu místu Lomec (5 km), kam se snadno dostanete tak za hodinku přes menší lesík, vesnici Krtely a pak ještě kousek po silničce, kde ale naštěstí skoro nic nejezdí.

Samotné poutní místo je sice mimo slavné poutě docela tiché a prakticky liduprázdné, ale i tak je možno alespoň nahlédnout do skvostného barokního kostela, posedět na četných lavicích na přilehlém prostranství pod starými stromy či dokonce projít se zdejší novou meditativní zahradou.

Neškodila by sice ani možnost malého občerstvení, alespoň pramen pitné vody, ale zase – za ten klid to stojí (i když sem i tak mnozí návštěvníci dojedou autem).

Modrá značka pak pokračuje lesní silničkou s alejí z kopce dolů k zámku Libějovice (2 km), který je bohužel v naprosto zoufalém stavu a prošel si evidentně velmi spletitými osudy – zvláště v minulém století.

Pouhý kilometr odtud narazíme pak na další smutné memento: bývalé lázně, kde dnes funguje jen jakási zatím trochu provizorní hospůdka, a nedalekou, naštěstí alespoň opravenou barokní kapličku sv. Máří Magdaleny.

Informační panely dávají tušit, že tu kdysi býval dnes až těžko představitelný čilý ruch.

Po dalším kilometru přijdeme do pěkně upravené vesnice povědomého názvu: do Chelčic, ozdobených letos opět titulem Jihočeská vesnice roku.

Hned naproti kostelu je možno po předchozí domluvě navštívit památník zdejšího rodáka, spisovatele a reformátora Petra Chelčického.

Milovník umění zde ale narazí třeba i na dvojici barokních skulptur či sochu zmíněného myslitele.

Odtud je to do Vodňan kolem Hliněného rybníka už jen 3,5 kilometru, byť bohužel opět po silnici, což se ale s vidinou nějakého příjemného občerstvení v cíli dá vydržet i v takovém horku, v jakém jsme tudy putovali my…