Z Tábora (Hýlačky) na Choustník a přes Kozí Hrádek zpět
Trasy • Cyklotrasa • Střední náročnost
Rozhledna Hýlačka | Asfalt | 0,0 km | ||
Auto jsme zanechali na parkovišti u fotbalového stadionu v části Tábora Větrovy nedaleko rozhledny Hýlačka. A samozřejmě začali tím, že jsme se šli na rozhlednu podívat. Pak jsme se vydali z kopečka vlevo po silnici. Nutno na první křižovatce odbočit vpravo do Radimovic | ||||
Radimovice | Asfalt | 1,1 km | ||
Napojili jsme se na cyklotrasu 1206, po které pokračujeme do Sezimova Ústí. Trasa vede po vedlejší poměrně klidné silnici. | ||||
Památník Edvarda Beneše | Asfalt | 4,5 km | ||
Cyklotrasa 1206, ale i červená turistická značka nás dovedla k Památníku Edvarda Beneše. Ještě nebyla sezóna, ale byla otevřena alespoň zahrada a tak jsme si mohli prohlédnout místo odpočinku manželů Benešových. Někde v těchto místech se cyklotrasa rozděluje. My jsme chtěli pokračovat po trase 1173, která vede současně s modrou turistickou značkou k řece. My jsme odbočku cyklotrasy přehlédli. Když nás silnice dovedla na hlavní silnici, kde jedno auto jezdilo za druhým, teprv jsme zjistili problém, vrátili se jen kousek a odbočili vlevo na první křižovatce - po méně upravené silnici z kopce přímo k řece. Takže možná doporučuji nezajíždět k řece rovnou po značce, ale až v zatáčce, když uvidíte hlavní silnici uhnout vpravo. Myslím, že tato cesta je pro cyklisty pohodlnější. | ||||
U Lužnice | Šotolina | 5,8 km | ||
Sjeli jsme k řece a vydali dál těsně při řece. Není to přímo ideální cyklistický terén, ale není to nic nebezpečného. Myslím, že jsem v tomto místě chvilku kolo vedla, ale nepatřím přímo mezi odvážné cyklisty. Rozhodně však bezpečnější než po hlavní silnici. A navíc je cestou hezký pohled na řeku. Trasa vás dovede až do Plané nad Lužnicí, tam se bohužel musí kousek po hlavní, tak opatrně. Teď koukám na mapku a zdá se, že se snad nechá ještě kousek jet podle řeky. Ale to nemám vyzkoušené. | ||||
Planá nad Lužnicí - odbočka | Asfalt | 8,8 km | ||
Při průjezdu Planou je nutno si všimnout, že naše cyklostezka 1173 odbočuje šikmo vlevo směr Strkov, Košice. | ||||
Strkov | Asfalt | 9,9 km | ||
Planou jsme projeli bez zastavení a zde v hospodě jsme jsme se chtěli na chvilku zastavit a občerstvit se. Bohužel. Měli zavřeno. Otevírali až někdy odpoledne. A tak pokračujeme - těsně za návsí odbočujeme vlevo ke Strkovskému rybníku. | ||||
Strkovský rybník | Šotolina | 10,4 km | ||
U rybníka naše cyklotrasa měla vést rovně, ale značka tam nikde nebyla. Vpravo odbočovala žlutá turistická značka po sympaticky vypadající cestě. Podle ukazatele to bylo na Choustník tudy blíž. A tak jsme vyrazili. Cesta byla v pohodě, sice hned zkraje vpravo u rybníka bylo nějaké snad staveniště, ale pak příjemná lesní cesta. | ||||
Rozcestí Strakačov | Šotolina | 13,0 km | ||
Zde bylo poměrně nepřehledné rozcestí. Žlutá značka odbočila vlevo. Ale až při druhém pokusu jsme zjistili, že pak za chvilku je hned odbočka vlevo kamsi do křoví. Tu jsme samozřejmě přehlédli a za chvíli na dalším rozcestí zjišťovali, kudy jet. Žlutá značka se ztratila, vlevo odbočovala jen nějaká červená značka místního značení. Takže neváhejte a odbočte vlevo u této červené šipky. Žlutá značka se k vám skutečně po chvilce zleva zase připojí. | ||||
Rozcestí | Šotolina | 14,3 km | ||
Za rybníkem Hliňák žlutá turistická značka odbočuje vlevo. Cesta je rozmáčená, rozježděná a tak volíme přímý směr po příjemné cestě bez dalšího značení. Věříme, že se neztratíme. A dobře jsme udělali. | ||||
Dlouhá Lhota | Asfalt | 15,7 km | ||
Dojeli jsme na silnici v Dlouhé Lhotě. A zjistili hned dvě příjemné věci. Jednak jsme dojeli na cyklotrasu 1173 na Choustník. Ale vlevo v obci jsme zahlédli otevřený hostinec. Takže místo vpravo na Choustník jsme se zajeli občerstvit. Že bylo otevřeno, bylo asi spíš náhoda, protože dle otevírací doby mělo být ještě zavřeno, ale - a to bylo hlavní - mohli jsme si konečně dát něco k pití. Bodla by sice polévka, ale i tak jsme byli spokojeni. A již lépe naladěni jsme vyrazili po silnici do zpočátku mírného kopečka. | ||||
Skopytce | Asfalt | 18,2 km | ||
Silnice se nebezpečně zvedá. Inu jedeme na hrad a ty nebývaly v ďolíku. Aspoň zpátky to bude z kopečka. | ||||
Choustník - obec | Asfalt | 21,3 km | ||
Jsme v obci Choustník. Na hrad cyklotrasa nevede. Musíme se držet turistického značení. Na návsi je psáno 2 km, přiznám se, že jsem to neměřila, ale myslím, že to tak daleko není. Projedete kousek obcí a pak už je stoupáte a stoupáte - myslím, že jen ti nejotrlejší cyklisté to vyjedou až nahoru. Je to čím dál prudší, samý kořen, kámen, výmol. Já osobně měla co dělat se tam s tím kolem dostat. | ||||
Hrad Choustník | Šotolina | 22,5 km | ||
Konečně jsme nahoře. Krátce před závěrečným stoupáním vidím u hradu auto. Tak snad tam vede ještě jiná cesta. Nedovedu si představit, že bych tímto terénem sjížděla. To bych těžko v té horní části zvládla. Hned u pokladny je možno kolo konečně odložit. Hrad je krásný, stojí to za to, nechá se vystoupit na věž, která nahrazuje rozhlednu. Nádhera. Dolů jsme se vydali po neznačené "silnici", zpočátku betonové, která přešla do příjemné lesní cesty. Proč to není značeno, těžko říct. Pro cyklisty by to bylo rozhodně příjemnější. I když musím přiznat, že i tak jsem kolo kousek vedla. Zdálo se mi to prudké, zatočené a ještě plné lidí. To by nemuselo dopadnout dobře. Ale to bylo tak 100 m a pak pohodička. | ||||
Silnice Choustník - Mlýny | Asfalt | 23,3 km | ||
Po krásném sjezdu jsme vyjeli na silnici - zatočili vpravo, dojeli do Choustníku a stejnou cestou, tentokrát z kopce jsme dojeli po cyklostezce 1173 až do Dlouhé Lhoty. To byla pohodička. | ||||
Dlouhá Lhota | Asfalt | 29,8 km | ||
Projedeme kolem nám známé hospody a pokračujeme dál po stejné cyklostezce 1173 - kousek za vsí odbočuje po silnici vpravo, zase trochu do kopečka. | ||||
Křižovatka cyklotras | Asfalt | 31,7 km | ||
Na křižovatce v lese naše 1173 odbočuje vlevo do Plané nad Lužnicí. My pokračujeme dál v přímém směru po 1206. | ||||
Pozor na odbočku | Asfalt | 36,8 km | ||
Naše "hlavní" silnice pokračuje, cyklostezka 1206 prudce odbočuje vlevo - ke Kozímu Hrádku. Musím upozornit na nejistou budoucnost této cyklotrasy, protože vede přes staveniště budoucí dálnice. Ale vzhledem k atraktivnosti místa (Kozí Hrádek) pevně věřím, že dříve či později bude přes dálnici zhotovena lávka pro pěší a cyklisty. | ||||
Kozí Hrádek | Šotolina | 38,4 km | ||
Po cyklotrase 1206 jsme dorazili konečně k otevřenému občerstvení - připravenému hlavně pro cyklisty. Malý domek s výčepem, venku řada stolů a lavic k posezení. Dokonce bylo možno koupit i párek a točenou malinovku. Nemělo to chybu. Po schodech dolů se nechalo sejít k sokolské mohyle, o kousek dál ve směru cestu vidíme Kozí Hrádek. A zvažujeme, kudy pokračovat. Nechá se pokračovat po cyklotrase, v Sezimovo Ústí se napojit na ranní trasu a po té se přes Radimovice vrátit k autu. Bylo by to asi rozumnější. Ale paní ráno na rozhledně na doporučila červenou turistickou trasu, že nebudeme muset tolik do kopce. Jediná výhoda byla ta, že se nejelo tolik po silnici, bylo to romantičtější, vbylo to kratší, bohužel jeden úsek (naštěstí nepříliš dlouhý) skoro neschůdný i pěšky. Trochu přeháním, také jsem to zvládla, takže nyní zvažte romantiku nebo silnici? My zavrhujeme silnici a pokračujeme po červené okolo Kozího Hrádku k potoku. Má to další výhodu, zvládli jsme si prohlédnout Kozí Hrádek ze všech stran. Bohužel není sezóna - je zavřeno (nebo už je zavřeno - je přece jen dost hodin). A vyrážíme kousek z kopečka a vlevo podle potoka. Není to sice ideální cyklistický terén, myslím, že jsem občas z kola zase slezla, ale zatím je to fajn. | ||||
U potoka | Šotolina | 39,3 km | ||
Projeli jsme úspěšně podle potoka. Byla zde jediná nástraha - úzká kovová lávka přes potok, kde bylo nutno kolo přenést. Ale bylo to takové fajn zpestření. Dál se držíme červené turistické značky - hlavně při průjezdu městem. | ||||
Sezimovo Ústí | Asfalt | 40,7 km | ||
Ve městě jsme se setkali s cyklostezkou 1206, ale nechce se nám jet po hlavní a tak před mostem uhýbáme vpravo opět po červené, která nás dovedla na nádraží a podchodem (z jedné strany jsou schody, ale z druhé je možno pomalu sjet) na druhou stranu železniční trati. A dále se držíme červené značky, která nás dovede opět k Památníků Edvarda Beneše a ven z města. | ||||
Rozcestí za mostem | Šotolina | 42,7 km | ||
Ještě zde se můžeme rozhodnout, zda pokračujeme vpravo po červené nebo raději vlevo po cyklo. Ale protože to zatím tak hrozné nebylo, opět volíme červenou. To ale netušíme, že to nejhorší nás teprve čeká. No, nejdřív nenápadně cesta stoupá víc a víc. | ||||
Nejhorší bod cesty | Šotolina | 43,8 km | ||
Naštěstí tento úsek není zas až tak dlouhý. Je to však poměrně velké převýšení na krátkém úseku. Dolů (to ještě šlo) a hned ještě prudčeji nahoru. Tady mi partner musel už s kolem pomoct, protože jsem prohlásila, že ho u potoka nechávám a jdu dál pěšky. Ale bylo to naštěstí fakt sotva 20 m prudkého terénu a pak už jsem to zase zvládla. S odstupem času mohu říct, že bych to asi zase zvolila tudy, byl tam klid, žádný auta a když to nejde na kole, tak to jde pěšky. Záleží na tom, kdo jak se cítí a kdo jak umí. Já se poprvé na jaře na kole po 45 km tedy skutečně necítila nejlíp. Už jsem se těšila do cíle. | ||||
Křižovatka | Asfalt | 44,3 km | ||
Tak už zase poctivě šlapu do kopce, na křižovatce zatáčím vlevo a po chvíli už vidím i rozhlednu. Jedu po silnici již jen s mírním stoupáním, provoz téměř žádný a tak jsem nakonec ráda, že jsme tuto cestu zvolili. Když nemusím, tak za plného provozu mezi auty moc ráda nejezdím. | ||||
Větrovy | Asfalt | 45,5 km | ||
Sice se držím červené značky, ale spíš proto, abych nemusela na parkoviště dojet po hlavní. Zabloudit se zde už nedá. | ||||
Cíl | 46,2 km | |||
Tak jsme konečně dorazili k autu. Bylo toho dost - zvlášť na zahájení cyklistické sezony, ale bylo to fajn. A nakonec musím říct, že je stále lepší občas kolo vést, příp. i poponést, než jezdit mezi auty. |
Udělali jsme si okruh od rozhledny Hýlačky, přes památník Edvarda Beneše v Sezimovo Ústí na hrad Choustník a zpátky přes Kozí Hrádek opět k Hýlačce.
Většina fotek je přiložena u zvýrazněných odkazů. Cestou jsem nefotila, už takhle jsem vždy na konci jako ta největší brzda.
Nad náročností jsem přemýšlela. Ale asi záleží na zdatnosti cyklistů. Trasa měří cca 50 km, většina je po rovině, samozřejmě směrem k hradu se silnice zvedá a vlastní výstup je poměrně náročný. Vzhledem k tomu, že jsem trasu absolvovala jako letošní první výjezd, navíc po loňském nuceném odpočinku po úrazu kolene, tak bych ji klasifikovala jako náročnost nejvyššího stupně.