Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Nový bod | 0,0 km | |||
Nový bod | 0,3 km | |||
Nový bod | 0,5 km | |||
Nový bod | 1,1 km | |||
Nový bod | 2,2 km | |||
Stříbro - Masarykovo náměstí | Asfalt | 4,5 km | ||
Náměstí absolutně dominuje radnice se sgrafitovou výzdobou, dále je zde zajímavý soubor historických domů s renesančními portály a zejména minoritský klášter. |
Kladruby, klášter – Pekelský mlýn – U Šestáků – U branky – Stříbro, nám.
Trochu náročnější putování po malé části poutní cesty sv. Jakuba nabízí krásná zákoutí a cestu lemovanou řekou a skalními masivy. Modrá turistická značka spojuje místo proslulé ojedinělou architekturou Jana Blažeje Santiniho Aichla, Kiliána Ignáce Dientzenhofera doplněné sochařskou výzdobou Matyáše Bernarda Brauna s významným královským městem, jehož bohatství bylo umocněno těžbou stříbra a lokací na důležité Norimberské a Řezenské obchodní stezce. Po celou dobu sledujeme modrou turistickou značku, jejíž trasa bude střídavě stoupat a klesat, ale naštěstí bez významnějšího převýšení.
Cestu zahájíme přímo u benediktinského kláštera, kde lze také zaparkovat vůz. Prohlídku zdejšího skvostného historického areálu rozhodně doporučuji nevynechat! Jedná se o skutečnou architektonickou perlu dalekého okolí. Na první pohled rozhodně zaujme monumentální kopule chrámu Nanebevzetí Panny Marie zakončená královskou korunou upomínající na zdejší hrob knížete Vladislava I. či může být symbolem korunovace Panny Marie po jejím nanebevstoupení. Nacházíme se v areálu jedné ze tří největších a nejvýznamnějších církevních staveb v Čechách (po katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě a kutnohorské katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele). Chtělo to opravdu notnou dávku odvahy (a peněz, samozřejmě) architekta Santiniho a hlavně opata Fintzguta k přeměně (v letech 1712 – 1726) původně jednoduché románské baziliky (klášter byl založen roku 1115 Vladislavem I.) v tak velkolepé dílo. Santini použil kombinaci geometrických linií strnulé gotiky s dynamikou baroka, tzv. sloh barokní gotiky. Architekt vyhotovil též návrhy vnitřního zařízení včetně hlavního oltáře, které byly dodány, zároveň s dalšími sochařskými skvosty, z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Nedlouho poté byl postaven dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera nový konvent. Reformy císaře Josefa II. z roku 1782 představovaly pro klášter ukončení církevní správy. Benediktini se stěhují a místo nich se uvnitř skladuje střelný prach (v kostele až 1200 tun!), následně přes nemocné vojáky (vojenský špitál) se dostáváme i ke zdravým vojenským obyvatelům budov (kasárna). Až nakonec tuto éru vojenského využívání zakončují váleční vysloužilci (invalidovna). Roku 1825 se panství dostává za zlomek kupní ceny (posuďte sami – kupní cena 275 000 zl., kupcem zaplacena záloha 60 000 zl., doplatek byl císařem zřejmě odpuštěn – takhle by rád nakupoval leckdo!) do rukou Alfréda I. Windischgrätze. Teprve syn – Alfréd II. Mikuláš, věnoval čas a zejména finanční prostředky na další stavební rozvoj místa. Bylo to způsobeno ukončením jeho vojenské kariéry a změně nejen bydliště, nýbrž také obživy. Nejvýraznějším stavebním zásahem této doby bylo založení a zprovoznění pivovaru a s tím souvisejících dalších provozů (ledárna, sladovna). Pivovar skutečně prosperoval, zdejší pivo se dokonce stalo vážným konkurentem věhlasného Plzeňského. Výroba byla ukončena roku 1875 díky obrovskému požáru. Právě za tohoto vlastníka se Kladruby staly skutečným domovem Windischgrätzů. Což dokazuje i to, že zde nechal Alfréd II. vybudovat rodovou hrobku. Je ale nutné zároveň dodat, že stavební aktivita Windischgrätzů celek architektonicky spíše poškodila.
Vydejme se na cestu po modré turistické značce směr Stříbro. 300 m musíme jít podél silnice, ale naštěstí je zde vybudovaný chodník. Jakmile sejdeme pod areál kláštera, otevře se krásný pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie v celé jeho kráse. Po chvilce pokračujeme polní cestou, která míjí pastviny s pasoucími se koňmi. Krátkým stoupáním dojdeme k tajemnému poutnímu místu, k vyhlídce Kalvárie neboli také Dívčímu skoku. Právě toto označení připomíná zázrak, který se zde podle legendy odehrál. Významné obchodní stezky vždy lákaly nepoctivce, nejinak tomu bylo i v tomto kraji. Při jednom přepadu došlo k pronásledování dcery obchodníka, která než by se vzdala do rukou zbojníků, rozhodla se raději ukončit svůj život skokem ze zdejší skály. Modlitby mladé dívky vyslyšela Panna Marie, která tragédii zabránila – tělo dopadlo do tůně a tím byl mladý život zachráněn. Tato legenda se traduje v různých obdobách. Na paměť této události se na skalním výchozu tyčí mohutný krucifix z roku 1892. Krásné místo k zastavení a relaxaci, nicméně bez úchvatných výhledů, neboť ty pomalu zarůstají okolní vegetací. Hned pod křížem, na skalním ostrohu je zajímavě umístěný bunkr. Přesněji se jedná o lehké opevnění vz. 36 postavené v roce 1937, které se stalo jedním z 858 stejných objektů, které měly významně přispět k obraně republiky. V tomto případě jde o typ B, tzn. vybaven dvěma střílnami v úhlu 45° o vyšší odolnosti (o 10 cm silnější strop a stěny) nežli typ A.
O kousek dále, na trase modré turistické značky, můžeme vidět další kousek významné historie – mezi lesním porostem se celkem jasně rýsuje pozůstatek bývalé zemské stezky, která tímto místem vedla zřejmě již v 11. století.
Dle mého názoru, vůbec nejkrásnější odpočinkové místo je u rozcestníku Pekelský mlýn. Rozvaliny vodního mlýna jsou k vidění asi 50 m ve směru našeho putování, akorát ale na druhém břehu řeky. Existence mlýna, ovšem s jiným názvem, je doložena již do poloviny 16. století. Jeho provoz a de facto existenci ukončil požár v 80. letech 20. století. Ideální je si zde trochu odpočinout, neboť ve chvíli, kdy se začne cesta odklánět od řeky, společně s tím nás čeká trochu stoupání. Ale nebude to trvat dlouho, asi 500 m, a bude to za námi, abychom mohli opět pozvolna na dalším kilometru klesat k řece. Když se přiblížíme více ke Stříbru, bunkry a také štoly nás budou doprovázet až do cíle putování. Na tomto celkem krátkém úseku se předvedou lehká opevnění typu A – E.
Cestou bunkrů a štol dojdeme až do centra Stříbra. Je to opravdu krásné historické městečko, jehož název napovídá, co způsobilo v minulosti jeho věhlas a bohatství, které bylo umocněno také polohou na významné obchodní cestě. Postavení města v minulosti dodnes odráží široká paleta dochovaných historických památek. Centrum městečka je vyhlášeno městskou památkovou zónou s dochovanou středověkou uliční sítí. Z četných historických objektů rozhodně na první pohled zaujme radnice s výraznou sgrafitovou výzdobou, ale také renesanční domovní portály, městské hradby, klášter a mnohé další.
Ve městě musíte navštívit:
Stříbro nabízí mnohem více památek a zajímavostí, soustředila jsem se pouze na ty nacházející se podél nebo poblíž vytyčené trasy. Z okolních si dovolím pouze vyjmenovat Židovskou branku, Muzeum minerálů Duchmaus, kostel Všech svatých s vyhlídkovou věží, kostel Nanebevzetí Panny Marie, z drobných památek namátkou jmenuji plastiku 13. poledníku, sochu sv. Jana Nepomuckého na ulici 28. října, kapličku Na Výsluní a další. Nedaleko od města bych si ještě dovolila doporučit pěkně opravenou 300 m dlouhou křížovou cestu vybavenou 14 zastaveními v podobě výklenkových kapliček, zakončuje ji vrchol Křížového vrchu s vyhlídkou.
KNIŽNÍ ZDROJE:
BURSÍK, Petr, Vladimír BYSTRICKÝ a Kateřina RUBÁŠOVÁ. Stříbro aneb dějiny jednoho města do roku 2000. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000.
ČECHURA, Jiří. Kladruby v pohledu devíti staletí. Plzeň, 1995.
PROCHÁZKA, Zdeněk. Stříbrsko a Borsko: Mieser und Haider Region (Westböhmen). Přeložil Winfried BAUMANN. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1995. Historicko-turistický průvodce. ISBN 80-901122-9-3.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE:
HALLA, Pavel. Město Stříbro v západních Čechách ukrývá unikátní přírodní vodopády. Český rozhlas [online]. 26. 8. 2014 [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://regiony.rozhlas.cz/mesto-stribro-v-zapadnich-cechach-ukryva-unikatni-prirodni-vodopady-7441622
HAMARIOVÁ, Juliana. Milník času Jakoubka ze Stříbra. Místa reformace [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://mistareformace.cz/cs/m/milnik-casu-jakoubka-ze-stribra-stribro
Hornický spolek Stříbro [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://www.hornickyspolekstribro.cz/
Kladrubský klášter. Wikipedie [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kladrubsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter
Kladruby: oficiální webová prezentace kláštera [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://www.klaster-kladruby.cz/cs
Lehké opevnění vzor 36. Wikipedie [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lehk%C3%A9_opevn%C4%9Bn%C3%AD_vzor_36
Městské muzeum ve Stříbře [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://www.muzeum-stribro.cz/
Památkový katalog. Https://pamatkovykatalog.cz/ [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-26].
SIHELSKÁ, Martina a Michaela SVOBODOVÁ. Mrtvá jeptiška i zachráněná dívka. Kalvárie u Kladrub je tajemným místem. Český rozhlas [online]. 30. 5. 2021 [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: https://plzen.rozhlas.cz/mrtva-jeptiska-i-zachranena-divka-kalvarie-u-kladrub-je-tajemnym-mistem-8500413
Turistickelisty.cz: Mariánský sloup je dominantou Masarykova náměstí ve Stříbře [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné z: http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/pozice-1-top/mariansky-sloup-je-dominantou-masarykova-namesti-ve-stribre-2/?style=mobile