Deštné v Orlických horách
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Deštné v Orlických horách patří k jednomu z nejnavštěvovanějších lyžařských center v České republice. Vášniví lyžaři zde většinou naleznou ideální sněhové podmínky ke svým sportovním radovánkám - běžkaři mohou mít radost z upravených běžeckých stop a zastánci sjezdového lyžování si jistě vychutnají upravené sjezdovky. V blízkém okolí Deštného se vám naskýtá i několik možností ubytování a mimo zimní měsíce si zde přijdou na své i turisté a cykloturisté, kteří mohou využít ke svým výletům značených turistických tras. Původním zaměstnáním horalů byla těžba dřeva v lese, práce na pilách, pálení popela na výrobu potaše pro sklářství, dřevěného uhlí v milířích, ve mlýnech, sklářských hutích, horském zemědělství. Provozovali téměř všechna řemesla, využívající dřeva jako suroviny, kvetlo i pašeráctví. Zvláštní místo v hospodářském podnikání měla sklárna v Deštném, která byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Postupně přešla ves z držení opočenského panství do majetku černíkovického panství a nakonec se dostala do majetku rychnovských Kolowratů. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660 - 1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném. Uprostřed obce Deštné v Orl. h., v těsné blízkosti kostela sv. Maří Magdalény, architektonického skvostu od J. B. Santiniho Aichela, najdete zajímavě koncipované muzeum. Patří mezi nejmladší ve Východočeském kraji. Slavnostně bylo otevřeno v prosinci 1990 za přítomnosti tehdejšího ministra kultury Milana Uhde a známého sochaře a spisovatele Vladimíra Preclíka. Je výsledkem téměř dvacetileté práce Vlastivědného aktivu, který zde působil. Všechny jeho obsahově bohaté expozice byly vybudovány svépomocí, stejně tak nápadité a citlivě řešené výtvarné provedení.
Lyžařské středisko
Deštné patří ke stále oblíbenějším lyžařským areálům. Rozhodují samozřejmě ceny, které jsou oproti Krkonošům až o polovinu nižší, ale i zvyšující se komfort střediska. Deštné nabízí sedm sjezdovek rozdílné náročnosti i délky. K tomu připočtěte parkoviště zdarma, rozumné ceny za ubytování i stravování, půjčovnu lyží, nabídku lyžařských kurzů a příjemnou atmosféru vysokohorské vesničky. Oblíbeným cílem je Deštná i pro běžkaře. Cesta po hřebenech nabízí výhled do krajiny, na jednu stranu i do Polska, i členitý terén. Běžkařské tratě jsou navíc pravidelně udržovány rolbou a frézami a dobře značeny. Nabízí se několik okruhů o délce od 2 km až po 50 km trasy. Cestou minete legendární Masaryčku, Šerlichův mlýn nebo tzv. bunkrovku, která byla vybudována jako obranná linia před 2. světovou válkou. Návštěvu v Deštném můžete spojit s některou se zajímavých akcí, které se ve středisku konají. Z nejzajímavějších uveďme nejdelší a největší závod psích spřežení v České republice Šediváčkův long nebo světový pohár skibobů. A pokud jsme vás ještě nepřesvědčili, nahlédněte do naší fotogalerie. autor: lyzovani-destne.cz
Během zimní dovolené v Orlických Horách jsme nemohli vynechat ani obec Deštné, známou díky velkému ski areálu. Nicméně jsme svou návštěvou poctili také zdejší muzeum, které bylo otevřeno teprve roku 1990 a jenž se nachází žluté budově přímo u silnice nedaleko kostela. V tomto muzeu turistiky, zimních sportů a řemesel jsme se více dozvěděli o historii Deštné a okolí, sportech a řemeslech, která zde byla provozována.
Hned na začátku jsme se dozvěděli dávnou historii obce, ještě z doby Karla IV či něco více o místních rodácích. Dále jsme viděli expozici sklářství, strojů na praní prádla či staré lyže, skiboby a sněžnice. Vzápětí nás čekala expozice řemesel, takže jsme obdivovali práci řezbáře, sítaře, hrnčíře, bednáře, uhlíře, barvíře látek, kameníky, kamnáře, výrobce šindelů, cihel z pilin a vápna i dalších. Muzeem nás provázela příjemná starší paní, která nám velmi ráda a ochotně povídala dobrou hodinu o historii obce. V 1. patře muzea jsme ve velkém sále shlédli sbírku předmětů z historie zimních sportů. V dalším sále jsme viděli ruční výrobu ze lnu a bavlny či oděvy, které nosili místní horalé a také síťování, pletení punčoch a další. Ve stejné místnosti jsme ještě obdivovali výrobky místních sklářů. Na závěr prohlídky jsme se přesunuli do sklepení, kde nás přivítal vodník na stavidle. Ocitli jsme se totiž v expozici Mlýna na Zlatém potoce. Dále jsme poznali vývoj praní prádla, od dřevěných plácaček, přes plechové necky s valchami, až po mechanické pračky s ručním mandlem. To však byl již závěr prohlídky, která utekla jako voda. Strávili jsme zde více jak hodin a rozhodně jsme se nenudili. Poté jsme se již rozloučili, vrátili se k autu a odjeli do Zdobnice přes Luisino údolí.
Provozní doba:
- celoročně: Út, Čt - Ne: 9:00 – 17:00, St: 9:00 – 20:00
Mimo otevírací dobu lze pro větší skupiny osob domluvit individuální termín.
Vstupné:
- 30 Kč plné
- 15 Kč snížené
Během zimní dovolené v Orlických Horách jsme nemohli vynechat ani obec Deštné, známou díky velkému ski areálu. Během prohlídky obce jsme narazili také na kostel sv. Máří Magdalény, který byl postaven v barokním slohu dle slavného stavitele Santiniho v letech 1723 - 1726 na objednávku hraběte Františka Karla II. Libštejnského z Kolowrat. Jak jsme se ovšem dozvěděli, již předtím zde však stával od roku 1362 gotický farní kostel.
Škoda, že jsme se v zimě nemohli podívat dovnitř kostela, takže jsme neviděli vnitřní výzdobu z 18.století. Sochařská výzdoba hlavního oltáře je dílem J. Hartmanna. Jsou zde také dva boční tabulové oltáře sv. Jana Nepomuckého a Utrpení Páně z první poloviny 18. století. V interiéru lze dále spatřit kazatelnu s figurálními reliéfy na řečništi, varhany z roku 1729, barokní kamennou křtitelnici, obrazy Křížové cesty z první poloviny 18. století a již ve venkovních prostorách nedaleko kostela i sousoší Panny Marie se sv. Josefem, Jáchymem a Annou z roku 1781.