Bahenní vulkány

Kam a jak jedeme?

Do západních Čech, skoro těch nejzápadnějších, tedy CHEBSKO, kde už není tak daleko do Němec. Podle potřeby autem, autobusem, konkrétně naše malá výprava sem samozřejmě dojela na kolech při jednou z našich cyklozájezdů, který nás zavedl na opačnou stranu republiky. No a dá se i vlakem, díky nedaleké zastávce s názvem Nový Drahov

Za čím jedeme?

Většina našeho území spadá geologicky do oblasti, která vznikla v době tzv. Hercynského vrásnění, tedy období prvohor, od níž uběhlo už pár set miliónů let. Doba je to tedy tak vzdálená, že si to asi nikdo nedokáže představit. Díky tomu je celé podloží značně ustálené a pevné. Nicméně i to nejpevnější občas postihne nějaká drobná odchylka a i v ustálené oblasti dojde k nějakým pohybům. Ty konkrétně přišly v době poněkud nedávnější, tedy v třetihorách, což už není zas tak dávno (geologicky). Jak se k jihu Evropy začala přibližovat africká kontinentální deska, projevilo se to zvýšenou horotvornou činností. Její výsledky se projevily vyzdvižením nejvyšších pohoří jižní Evropy, tedy Alp, Pyrenejí, pohoří na Balkáně, ale horotvorná činnost postoupila i do centra kontinentu, tomu říkáme dnes všeobecně Karpatský oblouk. A jak víme z Karpat to do Čech už není daleko, takže stopy to zanechalo i u nás. Jak se zemská deska rozpukala i oblasti dnešních Čech, došlo nejen k vyzdvižení okrajových částí České kotliny, ale v místech, kde se objevily pukliny vznikla i sopečná činnost. A právě pozůstatky těchto jevů můžeme objevovat i v okolí Chebu, přesněji východně od Františkových Lázní v lokalitě se záhadným názvem Soos.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Národní přírodní rezervace vyhlášená v roce 1964 na rozloze 221 ha se rozkládá u osady Hájek, a protože jde o značně atraktivní území, je tu pro návštěvníky k dispozici zázemí s parkovišti pro motoristy, pavilon s expozicí Dějin země a k tomu je tu i sezónní restaurační kiosek.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Po prohlídce přírodní expozice, kde se návštěvník může seznámit s historií geologie i paleontologie (tedy s neživou i živou přírodou) se můžeme vydat na prohlídkový okruh. Soos je označován jako bahenní sopka, což ve zkratce naznačuje podstatu lokality. Poněkud záhadný název nemá nic společného s voláním o spásu našich duší, ale vychází z německého termínu Moos, tedy bažina a močál tak trošku promíchanou s nějakou omáčkou…

Můžeme tu pozorovat zbytky pozdní vulkanické činnosti. Ta tu probíhala ještě do začátku čtvrtohor, tedy nedávno, sotva před milionem let. V posledním období třetihor se tu vytvořilo jezero, které napájely různé minerální vody. Nakonec i ty mají prapůvod díky vulkánům. Nedaleké Doupovské hory jsou právě podobně staré a převážně vulkanické.

Soli, vysrážené z minerálních vody umožnily život mikroskopických rosivek. Ukládáním jejich schránek vznikla postupně silná vrstva zeminy s obsahem křemičitanů – křemeliny. Ta se tu i jeden čas těžila jako přísada do stavebních hmot a do průmyslových filtrů. V území rezervace se střídají plochy se slatinou vegetací a bez porostu které jsou v suchém období zbarveny povlaky krystalizovaných solí. Nejčastěji se jedná o Glauberovu sůl, místy se sírany, které vytváří zajímavé obrazce. Jak naprší, obrazce se ztrácejí. Za dostatku vody ale mohutní vývěry zdejších minerálních pramenů. Největší pramen Císařský poskytuje železitou kyselku s hydrogenuhličitanovým chloridem. Teplota kolísá v rozmezí 14–18° a je nejteplejším pramenem CHEBska. Největší atrakcí jsou ale vývěry podzemního kysličníku uhličitého – mofety, nesprávně označované jako bahenní sopky. Miniaturními krátery o průměru asi 80 cm uniká plyn a při dostatku vody pak bahno probublává v malých „gejzírcích“. Když je vody málo, plyn uniká přímo z půdy za doprovodu syčení. Na území Soosu se dá napočítat asi 200 takových „sopek“. Mofety nejsou jedinou zajímavostí lokality. Najdeme tu i chráněné rostliny (kuřinka solná, sivěnka přímořská, skřipinec, bahnička, masožravky – bublinatky, rosnatky, ale i klikva bahenní či vstavače). Soos je i sídlištěm ptactva u okolních rybníků, které jsou i domovem různých obojživelníků a plazů.

Ostatní informace

Dům přírody a nakonec i rezervace s naučnou stezkou jsou přístupné za poplatek (aktuální plné vstupné 90,- Kč, je ale řada slev), otevřeno je od března do listopadu, podle délky dne kolísá i otevírací doba. Samotná rezervace je uzavřena v tomto období hlavně z bezpečnostních důvodů.