Bahno, samé bahno....

Kam a jak jedeme?

Co má společného Bahno, Bahýnko a opět bahno, bahýnko? Nevíte? Stačí sednout do vlaku, dojet do Kutné Hory, nasednout do motoráčku směr Zruč nad Sázavou a za chvíli vám bude vše jasné....

Po 40 minutách jízdy vystoupíte v Bahně.

Vaše boty pohltí bahno, kterého je zde po deštích doopravdy dost. Koneckonců, ona i ta zastávka nějak divně vypadá.....

Hned u zastávky objevíme modrou značku, která nás místní čtvrtí Bahýnko provede lesem na dálkovou červenou.

Po absolvování tohoto kousíčku máte bahýnko doopravdy všude.....

Nyní jste, přátelé turistiky již dozajista v obraze a můžeme se tedy vydat směrem severním až severozápadním.

Za čím jedeme?

Čeká nás pouť do města historického, známého stříbrnými doly, ražbou mincí, do města na řece Vrchlici, s nádhernými památkami a krásným okolím.

Zatím nás ovšem obklopuje jen rovinatá krajina a spousta, ale doopravdy spousta žlutého nadělení v podobě řepkových lánů.

Že tato plodina slušně řečeno drobet zapáchá, je všeobecně známý fakt a proto se zde dlouho zdržovat nebudeme a trochu natáhneme krok. Před námi je les a za lesem se skrývá obec Chlístovice, zcela nenápadná dědina, poblíž které se ale nachází zbytky hrádku Jana Roháče z Dubé. Ano je to on, hrad, kde Jan Roháč údajně padl pod přesilou vojska Zikmundova, ale ať hledáme, jak hledáme, žádné kosti Roháčovy zde nenacházíme. Asi už skončily v chřtánu nějaké nelítostné bestie zvané pes. Nebo že by to bylo proto, že zde Jana Roháče jen zajali a popravili ho o tři dny později v Praze?

No, nebudu rozebírat historické souvislosti, neboť vás již jistě nudím a proto vás zvu na další trasu.

Po červené vykročíme k obci Polánka . Zde přejdeme silnici a okolo zámku Roztěž (nepřístupného) se stočíme k severovýchodu. Po Vrchlického cestě se blížíme k Malešovu, který nás již zdálky upoutá malebným panoramatem, ze kterého se později vyklube jen kostel a pár domů s nezbytnou restaurací v centru. Chvíli podél pole, pak kousek lesem, občas úvozem a také cestičkou nad Velkým rybníkem (úžasné pohledy na hladinu a okolní lesy) dokráčíme k další zřícenině. Nazývá se Cimburk a kupodivu to není bývalý hrad, ale vyhořelý mlýn, mezi námi nikoliv jediný. Než dojdeme do Kutné Hory, potkáme jich několik.

Po dobrých 15 km příjemnou krajinou jsme již před Kutnou Horou. Můžeme si vybrat, zda budeme pokračovat po červené až do centra nebo zda vstoupíme na obcházkovou žlutou. Každopádně nás bude stále provázet pohled královny kutnohorské, skryté do podoby chrámu Svaté Barbory.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Město Kutná Hora nabízí spoustu možností k občerstvení i dobré ubytování, ohledy proto berte jen na vlastní kapsu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Velmi hezká krajina po celé trase, hrad Sion a zřícené mlýny velmi zapůsobí.O Kutné Hoře se vůbec rozepisovat nebudu,tato turistická destinace s mnoho nádhernými památkami je notoricky známá. Pro dobrodruhy mohu doporučit návštěvu bývalých stříbrných dolů, ovšem pozor - nic pro otylé a klaustrofobní jedince.

Ostatní informace

Vstupné do Chrámu sv. Barbory činí pro dospělého 50 Kč.

Bližší info o městě Kutné Hoře a okolí na telefonu 327512378. Pro ty, co rádi plánují cesty přes počítač, mohu doporučit návštěvu stránek www.kutnahora.cz.