Běhařovský zámek a něco z okolí.

Kam a jak jedeme?

Běhařov sice nepatří mezi vyhledávané turistické lokality, ale při pohledu do jeho minulosti musí následovat přání obec navštívit. Tím největším lákadlem je zdejší zámek a původně gotický kostel sv. Prokopa. Než tyto dva objekty stály proteklo nedalekou řekou Úhlavou hodně vody. První písemná zmínka je sice až z roku 1352, ale lidé tady žili o několik století dříve. V uvedeném roce tu stála tvrz, kterou vlastnil vladyka z Běhařova. Po jeho smrti se panství rozdělilo mezi jeho tři syny. Posledním příslušníkem tohoto rodu byl Jindřich z Běhařova, který držel tvrz do 80. let 14. století. Od 16. století se na panství vystřídalo několik majitelů a mezi roky 1540 až 1550 tvrz začala pustnout. Obrat k lepšímu pro panství nastal v roce 1651, kdy se jeho majitelem stal Koc z Dobrše. Ten ale připojil Běhařov pod bystřické panství a další osud tvrze je tak trochu tajemstvím. V roce 1738 Hubatiové z Kotnova nechali postavit na místě tvrze zámek.

Jednopatrová budova s mansardovou střechou, dostala dnešní vzhled až v 18. století. Následné stavební úpravy v první polovině 19. století a mezi lety 1923 až 1927. Při poslední úpravě byl majitelem zámku malíř Alois Kalvoda, který jej koupil v roce 1918. Po jeho smrti zámek kupuje jeho žák, malíř Karel Kupka. Následně byla do zámku umístěna dětská léčebna. V době okupace tu nacisté šlechtili árijskou rasu. Po osvobození byli na zámku Američané. Následovalo znárodnění a na zámku se připravovali vybraní dělníci pro studium na vysokých školách. Později tu byl léčebný ústav a v současnosti je objekt v soukromém vlastnictví. Výše uvedené řádky jsou dostatečným důvodem Běhařov navštívit. Obec se nachází přibližně 3 kilometry západně od Janovic nad Úhlavou. Dá se říci, že leží na hranici Klatovské kotliny a jižní části Švihovské vrchoviny. Jižně od obce probíhá železniční trať z Horažďovic předměstí do Domažlic. Vlak jsme využili z Klatov do Dubové Lhoty a odtud pokračovali po svých.

 

Za čím jedeme?

První vsí, kterou procházíme, je již uvedená Dubová Lhota. Malá víska je rozložena na návrší, severně od železniční tratě. Ves má kruhový tvar a prochází jí dvě cesty. Ve středu je požární nádrž s krásně zelenou hladinou a v severní části bělostná kaplička, která tu stojí od roku 1899. Nad vsí přecházíme silnici a pokračujeme polní cestou k severu. Po levé straně je zlatavé pole ječmene a vpravo polosuchá louka. Cesta mírně stoupá a otevírají se nám nádherné výhledy na hory Šumavy a do Klatovské kotliny. Jsou vidět Malý a Velký Ostrý, Svaroh a Jezerní hora. O něco východněji hory Pancířského hřbetu a o něco dál na sever dva vrcholy Plošiny. Ta již patří do Svatoborské vrchoviny. Stoupání přerušuje krátká rovinka, ze které je na západě vidět pohoří Hoher Bogen a naše cílová obec. Procházíme hezkou dubinou s krásnými trsy kapradí a kvetoucími starčeky. Za lesíkem scházíme k silnici a zastavujeme u rybníčku ve východní části obce.

Ves je rozložena kolem silnice, po které stoupáme ke kostelu. Domy jsou většinou opravené, ale najde se tady i hezká stará chaloupka. Po pravé straně míjíme novou stavbu, v níž je hasičské muzeum. Docela zajímavá podívaná. O něco výše je malá náves s přístřeškem, funkční pumpou s pitnou vodou a něco zeleně. Po pravé straně je kostel sv. Prokopa. Mezi ním a silnicí je pomník Mistra Jana Husa a sloup s křížkem. O něco dál stojí při cestě k zámku socha sv. Václava a menší domek, který je součástí zámeckého areálu. Na zámek se můžeme pouze podívat od vrat a přes zeď parku. Patrová budova s věžičkou je opravená a dá se říci, že se jedná o velmi pohlednou stavbu. Pod zdí je zámecký park. Ten má několik teras a zdobí jej sochy Píseň hor od J. Drahoňovského a Dívčí akt od J. Štursy. Na kašně by měla být Pasačka od F. Úprky.

Zbývá ještě rozhlédnutí po obci. Na svahu, pod zdí zámeckého parku je malý pomníček. Ten je připomínkou brigádního generála Josefa Buršíka. V bodě okupace byl v roce 1942 popraven v Berlíně ve věku 49 let. Hodně zajímavou se ukazují informace o místní škole. Ta byla otevřena v budově zámku 1. 1. 1880 a bylo do ní zapsáno 68 dětí. S dneškem zcela neporovnatelné. V blízkosti Běhařova se našel i poklad. Stalo se to v roce 1967. Ve hliněné nádobě bylo 1100 mincí starých 800 let. Je čas pokračovat v cestě a rozhodujeme se pro nádraží v Janovicích nad Úhlavou. Jde se po okresce, kolem které jsou již odkvetlá maková pole, lán řepky a brambor. Za vsí se nám otevírá pohled na Švihovskou vrchovinu. Nejblíže k nám je Sv. Markéta s rozhlednou nad Dlažovem. Jsou vidět Velký a Malý Bítov a obě Doubravy. Ta vyšší se pozná podle vysílače. V dálce jsou vidět Klatovy a několik vesnic. Silnice klesá k Janovicím a opět je vidět z poněkud jiného úhlu Šumava. Procházíme vískou Veselí. U vypuštěného rybníčku jdeme vlevo a po několika minutách jsme na janovickém nádraží.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na posezení v hospůdce tady nelze ani pomyslet. Svačinu a pití je nutné mít v batohu na zádech. Ale i pod širým nebem chutná. Najíst se je možné až v Janovicích nebo v Klatovech a to platí i o ubytování.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Běhařovský kostel i zámek jsou velmi zajímavé a hezké objekty. Bonusem navíc jsou výhledy na Šumavu a do údolí Úhlavy. Nám se tady líbilo.

 

Ostatní informace

Zámek je v pro veřejnost nepřístupný. Do kostela je možné nahlédnout přes sklo ve dveřích. Značené cesty tudy nevedou, ale zabloudit nelze. Celá cesta má okolo 6 kilometrů s převýšením okolo 60 metrů. Spíše pohodlná vycházka. Obcí prochází cyklostezka číslo 2089.