Bohutín, trochu historie o těžbě a vyhlídková věž Důl Řimbaba

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní

Fotografie (8) • Foto: jircak

Kam a jak jedeme?

Na jaře jsme vyrazili na další dovolenou, kterou jsme opět zaměřili na rozhledny. Je to až neskutečné, co jich kde je. Jedeme téměř nejkratším směrem z Plzně do Přerova. Jen kousek před Příbramí – v Bohutíně je jedna, kde jsme ještě nebyli.

Foto: jircak

Za čím jedeme?

Přibližně 3 km od jihovýchodního okraje Příbrami, na řece Litavce je bývalá hornická obec Bohutín. První písemná zmínka je z r. 1379. Tehdy to byla rozsáhlá ves s vlastním, dokonce dvoukolovým mlýnem. Nejstarší je východní část Tisová – o ní se psalo již r. 1298 v zápisech příbramského faráře. Část Havírna vznikla s rozvojem těžby stříbra, vznik Vysoké Pece je spojen s rozvíjejícím se železářstvím.
Dominantou je na nejvyšším místě obce farní kostel Sv. Maří Magdaleny z r. 1887. Po požáru r. 1950 byl znovu postaven v původním pseudogotickém slohu. Stále zde mají pouť – vždy první neděli po svátku patronky kostela (22. 7.). Vedle kostela je stále funkční škola – založil ji 1. 4. 1909 tehdejší řídící Karel Peták jako první chlapeckou a dívčí měšťanskou školu na českém venkově.
Oblast je však známá hlavně jako hornická. První stříbrná a olověná huť byla v lesích severozápadně od Bohutína blízko hájovny U Prokopa, kde se těžilo v miniaturních šachtových pecích surové olovo s vysokým obsahem stříbra již před 700 lety. V oblasti Bohutína bylo několik dolů – důl korunního prince Rudolfa (familierně nazývaný Rudolfka), dále jámy Řimbaba, Štěpánka, František, Hůrka a podružné malé šachty, které sloužily k odvětrání nebo vstupu do podzemí – Hamrovka, Bambas a Litavka.
Jedna z nejstarších je pravděpodobně šachta Řimbaba, která se začala hloubit r. 1843. Měla i vlastní úpravnu. Těžil se zde leštěnec olovnatý. R. 1900, kdy dosáhla hloubky 270 metrů, byla činnost ukončena. Ve stejném roce byla založena i šachta František, zvaná také Františka. Zdejší žíla obsahovala železnou rudu. Tady byla činnost ukončena r. 1862 v hloubce 164 metry. Od r. 1870 do r. 1888 se dobývala železná ruda i v Kozičínské šachtě, která byla 200 metrů hluboká.
Nejvýnosnější a také největší byl důl nejdříve prozatímně nazývaný Vysokopecký, který se začal vyměřovat r. 1877 v blízkosti posledních dvou jmenovaných šachet - v blízkosti Františky a Kozičínské šachty. Již při vyměřování a následně při vysvěcení dolu r. 1881 byla veliká sláva a důl byl nazván Dolem korunního prince Rudolfa (také Rudolfka), po smrti generála Štefánika přejmenován na Důl generála Štefánika (také jen Štefánik). Těžilo se zde hlavně olovo a stříbro. Na tomto dole byl vidět i vývoj způsobu těžby. Po ruční těžbě pomocí rumpálu se začalo těžit pomocí páry, která se vyráběla spalováním kvalitního uhlí. S tímto dolem souvisely i jáma Štěpánka, kam se pod zemí ruda vozila k další úpravě, a malá šachta Hamrovka, kde byly hamry a která později sloužila již jen pro odvětrání. Pára se začala později vyrábět spalováním méněcenných paliv, čímž se náklady na těžbu zlevnily. R. 1930 byl parní těžní stroj nahrazen elektrickým, aby se v případě havárie mužstvo dostalo rychleji na povrch. Následně byla provedena i elektrifikace dolu, aby bylo možno při těžbě použít vrtačku a sbíječku. V r. 1935 dosáhl důl hloubky 1000 metrů – to měl důl již 28 pater. R. 1950 byl důl přejmenován na důl 25. únor. To byl hluboký 1199 metrů. Jeho činnost byla definitivně ukončena r. 1978, čímž byla zcela ukončena těžba v této oblasti.

O historii všech dolů, šachet a žil by se nechalo psát daleko víc, toto je jen taková stručná informace o tom, jak to tady vypadalo.

Od r. 2006 na bývalém dolu Řimbaba vykonává svoji činnost občanské sdružení Řimbaba, které sdružuje rodáky, přátele a příznivce. Zprovoznili zde vyhlídkovou věž a budují i malé muzeum, jehož součástí je i prohlídka části místního podzemí. Takže kdo se toho o zdejším hornictví a konkrétně o šachtě Řimbaba chcete dozvědět víc, navštivte tento bývalý důl, ale předem si na jejich stránkách (http://www.rimbaba.cz/) ověřte, kdy mají otevřeno. My jsme měli štěstí. Nic jsme předem nezjišťovali, jen jsme se zastavili se podívat. Chlapi chystali dříví na další zimu a na vyhlídkovou věž jsme se proto dostali, dokonce nám i něco málo o historii pověděli. I když bylo oficiálně zavřeno.

Vyhlídková věž je vlastně opravená bývalá ocelová těžní věž (559 m n.m.), která byla zpřístupněna v červenci 2013. Její výška je 14,8 m, vyhlídková plošina je ve výšce 10,9 m a vede na ni 55 kovových schodů. Jsou z ní vidět Brdské kopce - Dubová hora (639 m), Malá Třemošná (701 m), Zavírka (720 m), Vojna (667), Svatá Hora u Příbrami, Březové Hory, Bohutín - s kostelem a šachtou Rudolf, Vysokopecký a Vokačovský rybník.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

My jsme se zastavili na pivo až večer v pivovaře Podlesí ve stejnojmenné obci jen kousek na západ od Příbrami. Z Řimbaby je to cca 5 km. U pivovaru je i restaurace, obsluha je příjemná, pivo nám chutnalo, prostory jsou nekuřácké.
Pravděpodobně v sezoně je možnost jednoduchého občerstvení i zde – před objekty šachty jsou lavice a stolky. Ale raději na to nespoléhejte.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbila se nám stylová rozhledna a hlavně nadšení, se kterým pán o dolu povídal. Na stránkách rozhledny je psáno, že je otevřeno ve čtvrtek od 16 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin. Pán nás lákal na sobotu (ale mám dojem, že na celý víkend), kdy je možno nejen sejít do podzemí, ale v provozu je i důlní dráha a nějaké těžební zařízení. Určitě to může být zajímavé. Jenže my jsme místem pouze projížděli.

Foto: jircak

Ostatní informace

Z Příbramy, resp. od zastávky autobusu Příbram, Březové Hory-stadion vede k nedalekému Vysokopecké rybníku naučná stezka Lesopark Litavka (http://lesopark.pribram.eu/lado.php). Je jednosměrná, necelé 3 km dlouhá a je na ní 12 zastavení. V rybníku se můžete před cestou zpátky vykoupat – tedy bude-li k tomu vhodné počasí.
Naučná stezka je součástí cyklostezky č. 302, která vede v podhůří Brd.
Koho neláká pohyb, určitě mu mohu doporučit poutní místo na Svaté Hoře u Příbrami.