Broumovská skupina barokních kostelů

Trávíme dovolenou na Broumovsku. Víme o tom, že v okolí Broumova existuje unikátní skupina devíti barokních kostelů. Proto jsme rozhodli, že musíme všechny tyto kostely objet, v našem případě autem.

Kostely byly postaveny v letech 1709 – 1743 - tedy převážně v období vlády opata broumovského kláštera Otmara Zinckeho, který v Broumově žil a vystudoval klášterní gymnázium. Zde se také připojil k benediktinům a ve studiu pokračoval na arcibiskupském semináři v Praze. Patří k nejvýznamnějším opatům broumovských benediktinů. Byl to on, který inicioval přestavbu broumovského kláštera, ale také stavby barokních kostelů na Broumovsku. Kostely (až na jednu výjimku) byly postaveny významnými staviteli českého baroka Kryštofem Dienzenhoferem a jeho synem Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem, což byli čeští architekti a stavitelé německého původu.

Ta výjimka se týká barokního kostela v Martínkovicích, který byl postaven o něco dřív podle neméně slavného projektu Martina Allia z Löwenthalu.

S výjimkou Bezděkova nad Metují jsou všechny kostely postaveny v tzv. lánových obcích. To jsou dlouhé obce, které byly ve 13. století zakládány benediktiny z broumovského kláštera v úrodných rovinách kolem řeky Stěnavy a jejích přítoků. Tyto obce jsou zpravidla dlouhé několik kilometrů a ještě nyní je tam možno vidět lidovou architekturou, která je pro tuto oblast typická.

A ještě další výjimka – lánové obce Vižňov a nedaleké Vernéřovice nebyly založeny benediktiny, nebyly tedy zpočátku jejich majetkem. Do jejich vlastnictví se dostaly společně až r. 1434.

V květnu 2016 se objevila snaha nechat zapsat tuto skupinu broumovských kostelů na seznam UNESCO. Pokud se to podaří, plánuje broumovská farnost zpřístupnění kostelů, vybudování naučné stezky a obnovení poutní cesty. Zda bude snaha korunována úspěchem, to zatím není jasné.

Informační centrum Broumovska k tomu vydalo r. 2013 hezkou brožurku s názvem Broumovská skupina kostelů a další památky v regionu, kterou se nám podařilo získat v Broumově na Mírovém náměstí v infocentru. Zahrnuje Broumovskou skupinu kostelů, tj. devět níže uvedených kostelů, ale ještě i další sakrální památky v regionu. Jsou tam navíc uvedeny dva broumovské kostely – kostel sv. Václava a kostel sv. Petra a Pavla, které jsme si prohlédli při procházce městem, a kapli Panny Marie na Hvězdě, kde jsme se zastavili při našich výletech v Broumovských stěnách.

Podle informací na církevních stránkách se v kostelech (s výjimkou Bezděkova nad Metují) nekonají pravidelné bohoslužby. V brožurce je sice psáno, že termíny otevření kostelů vám poví v infocentru v Broumově, ale přímo na kostelích o tom nic psáno není. Snad při Noci kostelů je možnost dostat se dovnitř.

Nikde jsme se dlouho nezdrželi, tak ani nevíme, jaké jsou v jednotlivých obcích možnosti. V případě potřeby se nechá zajet např. do Broumova, Police nad Metují nebo i do Meziměstí. Tam nějaké možnosti určitě jsou. My jsme byli ubytováni v hotelu Praha přímo v Broumově, kde jsme měli zajištěnou polopenzi.

Barokní kostely, zvlášť od takových stavitelů, musí být prostě hezké. Škoda, že jen pár jich je čerstvě opravených. Některé vypadají dost sešle. Je vidět, že Dienzenhoferové byli skutečně machři. Mají snad jen jediný rys společný – jsou barokní.

Tyto kostely jsou dalším lákadlem pro turisty, kteří navštíví Broumovsko, které je proslavené především svými skalními městy v Adršpašských skalách, Teplických skalách, Broumovských stěnách a na Ostaši. Za návštěvu stojí i Javoří hory s rozhlednou Ruprechtický Špičák na severovýchodě Broumovska a Jestřebí hory s rozhlednou Žaltman na jihozápadě Broumovska. To všechno jsme během týdne prošli. Nejblíž jsme to měli do Broumovských stěn, tam jsme dokonce udělali výlety tři – z Hvězdy na Supí hnízdo, na Strážnou horu a Honský Špičák a z Křinic přes Kovárnu, Suchý Důl a Kamenné hřiby.

Ke všem těmto kostelům jsme se zajeli podívat – pořadí je takové, v jakém jsme je navštívili. Je jim věnován vždy samostatný článek s fotografiemi. Zde je tedy foto jen jediného, aby tu nějaká fotka byla.