Celý rok na Paprsku

Kam a jak jedeme?

Na Paprsek. Pěšky, či na kole. Samozřejmě by to bylo možné i automobilem, to bychom ovšem museli být ubytovaní hosté, a co si budeme povídat, automobilový výšlap by zcela neodpovídal požadavkům na výkon odměněný návštěvou jedné z nejvyhlášenějších horských chat v Jeseníkách.

Za čím jedeme?

Technicky vzato Paprsek neleží přímo v Jeseníkách, lépe řečeno v té vyšší části, tedy Hrubém Jeseníku. Nicméně z hlediska turistiky ovšem k Jeseníkům patří jednoznačně. Ostatně pohoří Rychlebské hory, kde se tedy nachází pro velkou část populace znamená totéž co Jeseníky. Stavitelé chaty zvolili velmi šťastné místo poblíž nejvyšších vrcholů Rychlebských hor, blízko jejich hřebene který spojuje Hrubý Jeseník od Ramzovského sedla ke Kladskému sedlu a k pohoří Králického Sněžníku. Oblast v létě oplývá množstvím lesních plodů (od malin, ostružin, brusinek a borůvkám, k houbám všech druhů). V zimě pak díky solidní nadmořské výšce a vlastně i polohou před vyšším pásmem Hrubého Jeseníku i poměrně značnému množství sněhových srážek a charakterem terénního profilu pak k nepřebernému množství variant celoročních výletů, tedy pěších, lyžařských a samozřejmě i cykloturistických.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Celkem logicky není potřeba plánovat kam na svačinu, když jdeme k vyhlášené chatě s restaurací (zejména místní borůvkové knedlíky jsou proslulé, ale kupodivu i Šerák zde podávaný je jaksi lepší než dole v údolí).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Chata, dnes spíše horský hotel patří v Jeseníkách k těm novějším. V době když už hlavní hřeben byl v hrubých základech opatřen několika chatami, v poměrně dlouhém pásu od Ramzové na Králický Sněžník žádná útulna nebyla. Začátkem 30. let se tedy Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV) ze Starého Města p.Sněžníkem rozhodl vybudovat novou chatu. Místo byl zvoleno záměrně pro relativní blízkost státní hranice, docházeli sem turisté jak z vnitrozemí Moravy (nebo Horního Slezska), tak i z přilehlého Německa, nebo Kladska. Nakonec dnes tomu není jinak, i když národnostní povaha hostů se poněkud změnila, ale to je jiná historie. Tedy přesně přímo historie.

Místo na horním konci osady Velké Vrbno (Gross Würben) zvané Titzhübel (dnes Výhled) neposkytovalo výhled jen na Hrubý Jeseník (jako dnes), ale díky tehdy většímu odlesnění bylo vidět i na Grulicher Schneeberg, tedy Králický Sněžník. Tehdy skoro až k vrcholu sahaly louky a pole, nakonec na Paprsku můžeme vidět fotku ze 30. let, kdy nedaleko chaty stojí obilné snopy.

Projekt chaty připadl firmě Otty Heida z Hanušovic. Značná částka na chatu byla v r. 1931 vybrána ve sbírkách (byla hospodářská krize). Chata byla vybudována velkoryse, s novou příjezdovou cestou, vodovodem. Proud dodávala vlastní vodní elektrárna. Samotnou stavbu chaty prováděla firma bratrů Vodičkových ze Starého Města. Slavnostní otevření chaty proběhlo 21. srpna 1932, tak aby slavnost nekolidovala s jinými svátky (kdo mohl tušit že 21. srpna o něco později nějaká událost proběhne). Tehdy to byla v neděli, ale nával na chatě už byl předchozí sobotu. Pojmenování chaty znělo Schlesierhaus, neboli Slezský dům.

Prvním nájemcem se stal Johann Schnaubelt. Návštěvníci sem nemířili jen od Ramzové, ale i od Velkého Vrbna (kam se dalo a dá dojet autem), ale i od Ostružné (což je vlastně od Ramzové), od Německa (dnes Polska) se sem chodilo (a chodí) od Bielenthalu, neboli Bielice. Ti to mají přeci jen pěšky (na kole, běžkách) trošku dál.

Po válce přešla do českých rukou a dostala vcelku příhodný název V Ráji (s dlouhým á). Nějakou dobu patřila chata Jednotě nebo Státním lesům, dlouho dobu pak byla v majetku TOS Olomouc, jako rekreační chata zaměstnanců podniku. Ostatně dodnes je Paprsek (právě od té doby nese název) oblíbeným cílem Olomoučanů. Správci objektu však byli natolik prozíraví (a uznalí), že chatu nezavřeli pro veřejnost a ta stále poskytovala služby turistům. Během 70. let 20. století byla chata rozšířena o vyhlídkovou terasu a po té přistavěna chata zejména k ubytování personálu. V té době byl vybudován i lyžařský vlek, dlouhý asi 500 m. Fakt, že Paprsek byl podnikovou chatou přispěl k tomu, že byl vždy dobře udržován a ne ve stavu jako objekty RaJe (s krátkým a).

Když pak po roce 1989 získal chatu i s lyžařským areálem vlastně její poslední vedoucí, p. Miloslav Mika (Mika s.r.o.), nastalo vlastně úspěšné období, které v podstatě trvá dodnes (až na mizernou zimu). Vindoš (což je přezdívka p. Miky), dle tvrzení těch, co ho znají, ač rodák od Libiny (tedy skoro z nížiny) se pro hory narodil. Postupně investoval nejen do objektu, ale i do techniky, zejména tedy lyžařských atrakcí. Díky zdejším rolbám jsou tratě kolem Paprsku skutečným rájem běžkařů, postupně ale prodloužil sjezdovku, nejdřív vybavenou kotvovým vlekem, dnes lanovkou. Pro zasněžování byla vystavěno jezírko před chatou. Zvyšujícímu náporu turistů podlehla terasa – byla zastřešena a tím zvětšen vnitřní prostor restaurace. Naštěstí přibyla nová terasa.

Navyšují se i ubytovací kapacity, původním záměrem bylo vystavět zrcadlově převrácený objekt těsně k chatě (měly by tak dva štíty). To se sice neuskutečnilo, ale před vchodem (od Ramzové) přibyla letos zcela nová chata. Vyrostl i nový stan pro venkovní zimní i letní občerstvení. Opodál chaty můžeme najít kapličku sv. Kryštofa (na Paprsku se konají i svatby).

Od chaty je krásná vyhlídka na Jeseníky, hlavně Keprnickou Hornatinu (ale i Dlouhé Stráně), Praděd sice nevidíme, ale budiž. Sice zarostl výhled na Kraličák, ale kdo vyběhne na ne příliš vzdálenou Travnou, tam ho uvidí. Neposedné dítě se zabaví na nějaké houpačce nebo trampolíně, případně všude kolem v lese (medvědi tu nejsou). Znavený turista se může vyhřívat na lavičce před hospodou nebo se jen tak válet v trávě.

Ostatní informace

Nejvíce pěších či cyklo turistů ( v zimě běžkařů) sem přijíždí sice od Ramzové případně Ostružné (červená TZ přes Císařskou), nicméně přes Větrov se sem dá přijít od Starého Města (zelená značka), na kole se dá dojet i z Kunčic (tudy i ubytovaní autem), pro pěší (a částečně i cyklisty ) žlutá značka z Branné (cyklisté přijedou od Starého Města, značka pak vede po sjezdovce). Ceny v hospodě vzhledem k poskytovaným službám přiměřené, obsluha solidní, leckdy i vzorná (abych nepřechválil).