Čertova podkova

Kam a jak jedeme?

Čertova podkova

V sobotu 17. 3. 2012 jsme se vydali na start pochodu, který byl u Ateliéru v městečku Prčice. Ano právě tento název je někdy předmětem dohadů. A tak jsme se zeptali organizátorů. Ti nám řekli, že správný název je Prčice v ženském rodě. Dostali jsme mapku s popisem trasy a protože bylo nádherné slunečné počasí, okamžitě vyrazili přes most do Sedlce a odtud po žluté značce do Uhřic. Žlutá značka nás dále vedla kolem zámečku v Jetřichovicích, lesem přes vrstevnice na Cunkov. Odtud pak k první kontrole na Čertovo břemeno. Tady se každý mohl občerstvit, vylosovat si buřtíka na opečení, zaházet si šiškami do čertovy tlamy a vyhrát cukroví. Protože jsme tušili, že losování pro nás nemusí dopadnout dobře, každý si zajistil proto do batůžku buřty. A tušení se naplnilo. Podařilo se vylosovat jen jeden kousek. Nastoupily tedy vlastní zásoby. Od první kontroly dále po žluté do obce Ounuz a pak vpravo po vlastním značení přes vrchol Javorové skály na křižovatku dvou cest. Vlevo pak cestou lesem po červené turistické značce až k hájovně na Krošíčku. Pokračovali jsme dále po silnici k Veletínské myslivně a odtud vpravo po červené přes Matějov až na vrch Zvěřinec. Na úpatí vrchu byla samokontrola. Opsali jsme číslo směrovky, prohlédli si pamětní desku K.H. Máchy a desku, která stručně popisuje historii hradu Zvěřinec. Po krátkém odpočinku na vrcholu a příjemném povídání s dalšími turisty sejdeme dolů s kopce do Zadních Bud a na kraji vsi vpravo na žlutou značku přes Malkovice do Kváskovic. Od rozcestníku vlevo po zelené ke studánce na Ježovce. U studánky vlevo směr Sedlec po modré značce, odtud dále přes most až na náměstí v Prčici. Cíl byl opět v Ateliéru. Nutno ještě doplnit, že někteří sešli z trasy u rybníčku pod Zadními Boudami a dostali se do Prčice také, ale od Měšetic. Zde se dozvěděli, že K.H. Mácha jezdil do Měšetic ke svému strýci a na toulkách po tomto kouzelném kraji čerpal inspiraci pro své básně. Zároveň se také mohli poklonit památce rotmistra letce Karla Stibora. V Prčici se nakonec všichni šťastně sešli a shodli se, že tato trasa je přivede zpět na další ročník. Jen tu perníkovou podkovu někteří k diplomu nedostali, protože pořadatelé nepočítali s tak velkým počtem pochodníků. Nevadí tak tedy příští rok. Příjemné posezení s občerstvením bylo v hospodě U Škrpálu. Jen ta drštková polévka nám zase utekla. TK BLAMIŠ.

Za čím jedeme?

Za novými zážitky v Prčici, krásnou přírodou Čertovy hrbatiny a možná novými setkáními s dalšími turisty.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení byla v Prčici,Sedlci, na kontrole Čertovo břemeno a potom z vlastních zásob. Žádné strádání ohledně tekutin a potravin.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na celém pochodu nebylo nic, co by se nám nelíbilo. A co se nám líbilo? Pořadatelsky velmi pěkně zvládnuté, obsluha v potravinách v Sedlci příkladně milá a rozesmátá, dokonce v tabáku, kde jsme si kupovali pití naprosto vzorná prodavačka. Jen málokde je tomu tak a zvlášť v sobotu.

Ostatní informace

Pokud někdo půjdete přes Veletín, pak zkuste najít malou domácí hospůdku Za pecí. Je tam prý velmi hezky.