Český Ráj-Jičín,Milohlídka,Valdštejnská lodžie

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Za kulturou

kostel sv. Jakuba

zámek

kostel sv. Ignáce

Rumcajsův svět Karla Pilaře

z Valdické brány

Rumcajsova ševcovna

Rumcajsova ševcovna :-)

Milohlídka

Zebín

Valdštejnská lodžie

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Tak počasí a České dráhy rozhodly, že jedeme do Jičína. Jako první nás to táhne na Valdštejnské náměstí, které nás zcela uchvacuje svoji krásou. Protože začíná lehce poprchávat, zalézáme do galerie Rumcajsův svět Karla Pilaře (sídlí přímo na náměstí, nedaleko infocentra), která nabízí snad všechny situace s Rumcajsem, Mankou a Cipískem. Děti mohou důmyslnými páčkami rozpohybovat postavičky a třaba si i vytvořit vlastní příběhy. Dokonce tu i promítají pohádku Smile

Projevila jsem zájem o kávu a tak si jdeme posedět do zámecké restaurace na náměstí.

Za čím jedeme?

Máme ještě dost času na výstup 156 schodů na 52 m vysokou Valdickou bránu. Z Ochozu je zajímavý výhled do kraje. Ze zhora hodnotíme celé Valdštejnské náměstí, včetně kostela sv. Jakuba a zámku, který je dominantou(krom Valdické brány) celého náměstí. V dáli ja také vidět Veliš, tedy jen zřícenina tohoto středověkého hradu...Rychle sbíháme všech těch 156 schodů a spěcháme k zámku, abychom stihli komentovanou prohlídku zámku, která začíná přesně v 11 hodin.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Celá přednáška je věnována Albrechtu z Valdštejna, což je pro nás velikým přínosem. Dokonce máme možnost podívat se do prostor regionálního muzea, které v zámku sídlí. My jsme se ale podívali jen na "Valštejnské období na Jičínsku"

Procházkou zámeckým parkem docházíme k Rumcajsově ševcovně, kde využíváme možnost prohlédnout si rodinku v životní velikosti. K vidění je také dobový nábytek a samozřejmě také něco z ševcovského řemesla.

Po takovémto kulturním zážitku dostáváme hlad a tak hledáme (a brzy také nacházíme) vhodné zařízení. Na Žižkově náměstí-opačná strana Valdické brány- jsme objevili samoobslužnou jídelnu a byla naše Smile

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Spokojeně nasyceni se vydáváme po modročervené trase na Čeřovku, kde stojí novogotická rozhledna z roku 1844- Milohlídka. Připadá nám, že tak trochu pomalu, ale jistě chátrá, což je opravdu škoda, protože je krásná.Výhled z ní nabízí pohled na Veliš a pokud lehce pootočíme hlavinku vpravo také na Prachovky. Ale každopádně blízké okolí působí hodně smutným dojmem.

Abycho dlouho nebloudili, vracíme se po modré zpět na lipovou alej a přecházíme na červenou značku. Cesta lipovou alejí je bezmála dvoukolimetrová a čítá něco kolem 1 200 stromků. nepočítala jsem je-věřím průvodci Smile . Pojali jsme to jako romantickou letní procházku.

V dáli už je vidět vrh Zebín, ale když přicházíme blíž, rozhodujeme, že na kopec nevylezeme...Jen si snímkujeme barokní kapličku, která na tom kopci stojí, a jdeme se raději projít do nedalekého Libosadu. Park je navržen jako aboretum. U některých stromů je cedule s popiskami, abychom dřevinu při svých toulkách přírodou poznali. Rostou tu především v Čechách běžně vyskytující se stromy.Ještě nás čeká prohlídka Valdštejnské lodžie, která má v expozici fotografie Jičína a okolí. Značná část je věnována samotné stavbě, včetně úvah, jak by asi vypadala, kdyby byla dokončena. Albrecht z Valdštejna, který nechal letohrádek vystavět měl jistou vizi, ale už ji nestihl zrealizovat. Vévoda se také zajímal o astrologii, proto je časteček prohlídky věnovám také tomuto tématu.

Vláčkem se vezeme zpět do Jinolic....