Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Mezi nejzajímavější památky města Chebu patří bezesporu hrad. Při našem pobytu v této oblasti jsme jej zařadili mezi ta místa, která musíme vidět. Psát o dějinách hradu je tak trochu nošení dříví do lesa. Přesto je dobré zdůraznit, že patří mezi první hrady, které byly na našem území postaveny v románském slohu. Hrad se stavěl mezi roky 1179 až 1188 a jeho zakladatelem byl císař Friedrich Barbarossa. Součástí bylo i větší podhradí, které se rychle rozrůstalo a již v roce 1204 byl Cheb městem. Hrad se postupně rozšiřoval a po velkém požáru v roce 1474 došlo k jeho přestavbě, při které byly postaveny hospodářské budovy a opevnění. V 17. století byl hrad přebudován na pevnost. Ta neměla dlouhého trvání a v roce 1742 byla z části zničena francouzskými vojsky. Pevnost byla poté opuštěna a pozvolna se rozpadala. Hrad byl zachráněn až v 19. století a dá se říci, že se jeho obnova povedla. K cestě do Chebu jsme si vybrali autobus. Z Františkových Lázní se jede necelou čtvrthodinku. Od autobusu jsme šli uličkami starého města ke hradu asi 20 minut a poté jsme již vstoupili do hradu.
Při pohledu na mírně svažité a rozlehlé nádvoří si člověk uvědomí velikost hradního objektu. Černá věž při hlavní bráně tuto skutečnost ještě více zdůrazní. Po rozkoukání míříme k hradní kapli sv. Martina, dolní část, a sv. Erazima a sv. Uršuly, horní část. Jistě nejcennější a nejhezčí budova na hradě. Stojí tu od roku 1210. Kaple má dvě poschodí, spodní románské a horní gotické. Trojlodí v přízemí i v patře je dělené čtyřmi arkádami na sloupech. Vítězný oblouk v přízemí je ukončený polokruhovitě a v patře je lomený. Presbytář spodní části kaple je sklenut křížovou klenbou a přilehlé prostory klenbou valenou. Presbytář kaple v patře má klenbu žebrovou. Okna kaple jsou různých tvarů. V horní části je jednoduchý oltář. Z dolní části je hezký průhled do části horní. Projít kaplí je zážitek skutečně jedinečný. Obě části kaple spojuje schodiště z pozdější doby.
Za kaplí při severní straně hradu jsou zbytky románského hradního paláce. Zdi tu dosahují do výše patra a románské prvky, které se dochovaly jsou dokladem mimořádnosti Chebského hradu. Člověk si v tomto prostoru uvědomí velikost císařského paláce. V patře paláce byl velký sál a dvě místností. Odtud byl i přímý vstup do kaple. Prostě takové císařské apartmá. Z paláce se prochází do bašty na severní straně. V té jsou ukázky ze života ve středověku. V horní části nádvoří jsou základy dalších budov hradu. Jediným stromem na nádvoří je červenolistý buk a je tu i studna. Něco hodně moderního stojí o něco výše. Nádvoří je z velké části zatravněné. Z cest na hradbách je vidět do údolí řeky Ohře a sportovní areál pod hradbami města. Nechybí ani děla a zajímavé je strážní stanoviště ve hradbách.
Zbývá nám projít kasematy a vystoupit na Černou věž. Ty využívala císařská armáda, dnes slouží jako výstavní prostory. Je zde umístěna zbrojnice a několik kachlových kamen. Jsou většinou z období neoklasicismu. Krásná jsou Chebská kamna, na kterých jsou zachyceny lidové zvyky a obyčeje CHEBska. Byly postaveny mezi roky 1938 až 1943. Zbývá nám vystoupit na Černou věž. Hranolová věž je postavená z kamenných kvádrů a stavěla se ke konci 12. století. V roce 1774 byla zvýšena o cihlovou nástavbu. Poslední schod máme za sebou a před námi se otevírá pohled na město a do údolí řeky Ohře. Krásná podívaná je hezkým zakončením návštěvy hradu.
Bydleli a stravovali jsme se ve Františkových Lázních. Ale na pivko a něco malého jsme si zašli do hospůdky nedaleko hradu. Jméno mně vypadlo, ale posezení tady bylo příjemné.
Chebský hrad je z mého pohledu něco mimořádného. V době, kdy byl postaven, většina hradů v zemi neexistovala. Stačí se postavit do hradního paláce a nechat rozehrát fantazii. Je to nádherné místo, které se při návštěvě města nedá vynechat.
Otevírací dobu hradu je dobré si zjistit předem, třeba prostřednictvím internetu. Vstupné bylo vskutku lidové, 30,- Kč. Předností je, že se po hradě nechodí s průvodcem. Navíc jeho historie je velmi podrobně popsaná na mnoha panelech. K odpočinku slouží lavičky na nádvoří. Věž je vysoká 18,5 metrů. Na hradě jsme pobyli skoro dvě hodiny. Z autobusového nádraží je to na hrad asi 1,5 kilometrů. Další pokračování přenechám fotografiím.