Sokolov se rozkládá na severním okraji Slavkovského lesa a na pravém břehu řeky Ohře. Dominantou města a kulturním centrem je Sokolovský zámek. Blízkou turistickou atrakcí je vyhledáváný hrad Loket.
Bývalý cínový důl Rolava - Sauersack se nachází v Krušných horách poblíž vesničky Přebuz. Dá se sem dostat autem ze strany Nových Hamrů. Ze strany Přebuzi je silnice pro automobilovou dopravu uzavřena. Přímo u komplexu se dá zaparkovat. Naproti dolu se kdysi nacházel zajatecký tábor, z něhož se dochovalo jen velmi málo. Původně však byl tvořen 18 nízkými dřevěnými ubikacemi na ploše přibližně 110 x 200 metrů. Zajatci z tábora byli rozděleni na dvě skupiny, v jedné občané bývalého Sovětského svazu a ve druhé pak Francouzi, Italové, Řekové a další národnosti. S ruskými zajatci mělo být nakládáno hůře než s ostatními národnostmi, zajatci ze západu údajně dostávali i určité stravenky, za které si mohli v kantýně nakoupit lepší jídlo. Celkem se v táboře za dobu 2. světové války vystřídalo a na chodu dolu se nedobrovolně podílelo kolem 450 zajatců, dále zde působili totálně nasazení z vnitrozemí a dalších podrobených zemí, kterých bylo kolem 2 stovek, a také civilní němečtí pracovníci. Až si prohlédnete areál dolu i zbytky zajateckého tábora, vydejte se i k Rolavskému rybníku, který kdysi celý komplex zásoboval vodou. Areál dolu, zajateckého tábora i rybník jsou vyznačeny na mapce v galerii.
Za čím jedeme?
Bývalý důl a úpravna cínové rudy známý pod názvem Rolava (neměcky Sauersack) je jeden z oblíbených cílů v Krušných horách, zastavují tu auta a na prohlídku se zvlášť o víkendech a v sezóně vydává poměrně hodně turistů. Ve všední den a zvláště v ranních hodinách tu však stále ještě můžete být sami. Sauersack má svou pohnutou historii. Vlastně by to byl jen další z řady průmyslových těženích komplexů, kdyby nevznikl v neklidných Sudetech v období 2. světové války a na jeho chodu se nebyly nuceny podílet stovky válečných zajatců... Cínová ruda se na Krušnohorsku těžila již v dávných dobách, proto není rozhodnutí o vybudování úpravny rudy a dolu zde ničím překvapujícím. Výstavba je zahájena v roce 1940 a realizována berlínskou firmou Zinnbergbau Sudetenland. 01.08.1942 je závod uveden do provozu. Zbudovaný komplex je poměrně rozsáhlý, jsou zde 2 šachty, těžební jáma, administrativní budova, pomocné budovy, sklady, úpravna vody s kruhovou nádrží na zahušťování kalů (dříve zastřešená dřevěnou konstrukcí) a další. V okolí je však nedostatek pracovních sil. Proto je naproti dolu vybudován zajatecký tábor z dřevěných ubikací, kde jsou drženi váleční zajatci, většinou z bývalého Sovětského svazu a Francie. Je jich tu několik set a slouží jako levná pracovní síla. Kromě těchto lidí se na chodu závodu podílejí i další, převážně místní obyvatelé, kteří zde pracují jako údržbáři a další odborné profese. Ze zajateckého tábora se do dnešních dnů skoro nic nedochovalo, vše si postupně vzaly zpět místní močály a rašeliniště. I přestože se závod spoléhal na levnou pracovní sílu, nedokázal uspokojit poptávku věčně hladové německé říše představované hutěmi ve Freibergu, kam směřovala veškerá produkce dolu. Těžba a úprava rudy byla zde dlouhodobě nerentabilní a končí s koncem války, tj. v roce 1945, kdy je zastavena. 29.04.1945 jsou ze zajateckého tábora odvedeni všichni vězni, blíží se americká armáda. Na chodu dolu se dále podílejí již jen němečtí pracovníci, ale i ti 07.06.1945 odcházejí a na místě zůstává jen posledních 37 zaměstnanců, kteří se starají o údržbu areálu. Podnik po válce přechází pod národního správce a postupně pustne. Jeho definitivní konec a také konec snů o obnovení provozu přichází v roce 1947 s jeho zařazením pod Rudné doly Příbram, kdy je odsud odvezeno veškeré použitelné zařízení a technologie do jiných provozů. Ve stejném roce jsou také demontovány těžební věže a ukončeno odčerpávání vody z 5patrového a 14 kilometrů dlohého podzemního důlního díla, které je postupně celé zatopeno.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Občerstvit se můžete v nedaleké Přebuzi, kde je o víkendech otevřena Kovářská bouda, viz. https://www.kovarskabouda.cz/ Anebo můžete využít skvělou 24 hodin denně otevřenou Zuzífkovu ledničku Zuzífkova lednička | Prebuz | Facebook s tousty, palačinkami, kávou, pitím a dalšími pochutinami. Další možnost občerstvení je v obci Jelení č. p. 4, kde v jedné ze 4 původních budov funguje pension s restaurací. Doporučuji si nastudovat otevírací dobu předem, viz penzionjeleni.cz.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Pokud chcete vidět víc, než ti, kteří se zde jen zastaví, udělají pár fotek a pak spěchají dál, můžete navštívit také blízký Rolavský rybník, z něhož důl pro svůj provoz čerpal vodu, cesta je vyznačena na mapce v galerii. Dále doporučuji v blízkosti rozcestníku Rolava - u pomníku navštívit pomníček několika sovětským vězňům, kteří zde byli dostihnuti a zastřeleni svými pronásledovateli, když se pokusili o útěk ze zajateckého tábora. Hned vedle pomníku je informační tabule s nákresy, fotografiemi dolu a zajateckého tábora s velmi zajímavými texty.
Ostatní informace
Sauersack je pravděpodobně nejznámější opuštěný důl v této lokalitě. Nicméně například kousíček od Přebuzi, zhruba 3 kilometry vzdušnou čarou od Sauersacku se nachází další podobný důl - důl Otto.