Dá se spojit ledový mráz, horká čokoláda, renesance, baroko, příroda a andělé? Ano, kousek od Šumperka dá …

Kam a jak jedeme?

Název tohoto tipu na výlet sice opravdu popisuje téměř všechny atrakce, které nám jeho zajímavá trasa nabídne, přesto však bude potřeba si některé souvislosti alespoň lehce dovysvětlit. V každém případě se jedná o nedlouhé a příjemné - současně ovšem vysoce atraktivní - putování podhůřím Jeseníků, při kterém se od okresního města Šumperka vzdálíme maximálně na 10 kilometrů.

Celý výlet, který by se dal zjednodušeně nazvat „Z Velkých Losin do Rejchartic“, lze absolvovat pěšky, na běžkách (či kolmo – záleží na ročním období a počasí) nebo za použití různých motorizovaných dopravních prostředků - a to osobních i hromadných - kterými se dá celý tento výlet upravit na dvě krátké a nenáročné okružní procházky (i tak se ovšem v zimě mohou některé úseky změnit spíše v rychlobruslení a např. silnice do Rejchartic určitě v zimním období nepatří mezi ty nejudržovanější).

Nejdelší možná varianta při pěší trase (platí, samozřejmě, také pro běžky nebo kola) měří něco málo přes 16 km a vede od železniční stanice ve Velkých Losinách k vlakovému nádraží v Šumperku. Délka trasy popisované v tomto tipu na výlet, který jsme naposledy podnikli jednoho mrazivého prosincového dne, činí necelého 7,5 km a zavede nás od velkolosinské pralinkárny na rejchartickou Andělskou louku.

Za čím jedeme?

Vycházíme tedy ze Zámecké ulice, kde se poměrně nově nachází podnik Velkolosinské pralinky. Bez něčeho sladkého a dobré kávy to v tomto „lokále“ asi nepůjde, navíc zde mají turistickou vizitku. A ta čokoláda tady skutečně přímo „teče po zdi“. Odolali jsme ale a ani prstíček neomočili. 

Odsud se přesouváme do nedalekého parku obklopujícího zdejší krásný renesanční zámek. Arkádové nádvoří s trpaslíky je uzavřeno, ten park je již spíše barokní … ale za návštěvu rozhodně stojí v každém ročním období. Tedy i v době, kdy se na zámeckém rybníku vesele bruslí a i Samson, který je Lehnerovou alegorií Síly, působí tak nějak namrzle.

Ze zámeckého parku se vydáme přes hory a doly za anděly. Nejprve vystoupáme k rozhledně Bukovka z roku 2016. Zde jsme v nadmořské výšce přesahující 620 metrů a výš se už během našeho výletu nedostaneme. Počasí nestojí za moc, ale jinak je panoramatický výhled z rozhledny téměř kouzelný.

Poté již míříme přímo na Andělskou louku v Rejcharticích. Oblíbená plocha je zaplněná nejen množstvím dřevěných nadpozemských bytostí, ale také početným hejnem lidských postaviček. Andělé prostě v prosinci táhnou. Mezi výtvory z Andělária (každoročního andělského dřevosochání) jsme se prošli až k nově ohrazené výklenkové kapličce Panny Marie Pomocné. Tato půvabná drobná stavba pochází z roku 1755 a z dálky bývá často považována za boží muka.

Závěr našeho výletu pak tvořila cesta Andělskou stezkou - přes Tulinku a Čarovný les - do Šumperka. To už je ale „jiný příběh“.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Dá-li se dopolední mlsání nazvat výletní stravou, tak v podniku Velkolosinské pralinky. Zbytek - tedy nesladké - až doma.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Oblíbená i osvědčená trasa, kterou už pár let absolvujeme poměrně pravidelně, v každém ročním období … navíc vždy ochotně a rádi.

Nelíbilo: Kdyby vyšlo o něco lépe počasí, určitě bychom se nezlobili …

Ostatní informace

Ne každý výlet nabídne kombinaci výborná cukrárna – renesanční arkádový zámek proslavený Kladivem na čarodějnice – rozlehlý zámecký park s barokními sochami, zajímavou flórou i vodním ptactvem – půvabná rozhledna – krásná příroda podhůří Jeseníků – sakrální stavby – soubory dřevěných soch andělů, popř. i dalších pohádkových bytostí. Jako bonus pohyb na čerstvém vzduchu a za slušného počasí i krásné výhledy.

Co se týče nákladů, tak se jedná většinou o akci vysloveně nízkonákladovou. Tentokrát útrata v pralinkárně činila přibližně 85 Kč na hlavu a k tomu jen nějaké to dopravné.