Velké Losiny – co ukrývá Strážník
Turistické cíle • Příroda • Kopec
Nad areálem zámku ve Velkých Losinách se vypíná nevysoký, přesto vcelku zajímavý vrch Strážník. Nadmořskou výškou 470 m překonává přilehlý terén o nějakých 80 metrů. Ačkoliv vcelku výrazná poloha tomu naznačuje, všeobecně se dnes nijak nezdůrazňuje, že kopec na svém vrcholu zřejmě ukrývá zbytky strážního hradu. Pravděpodobně se ale nejednalo o nijak výstavnou pevnost, ale skutečně ryze vojenský objekt. Vlastně o hradu nejsou žádné známé písemné zmínky, veškeré údaje jsou pouze z vizuálního průzkumu vrcholu kopce. Dodnes je relativně patrná středová plošina hradu o rozměrech přibližného oválu 20x30 m. Oválné nebo vejčité bylo zřejmě i celé opevnění hradu o přibližných rozměrech 70x90 m. O rozměrech hradu se usuzuje z dochované mapy stavebního katastru z r. 1834, kde je půdorys přibližně zachycen. Vnitřní opevnění hradu bylo asi kamenné, vnější val byla spíš s dřevěná palisádou doplněnou příkopem. Doba vzniku, nakonec i zániku hrádku se usuzuje na konec 13. století a na první desetiletí století 14. (snad 1330), kdy byla severní Morava ohrožována vpády slezských knížat (Piastovci), nebo loupeživých rytířů Wüstenhubů či Haugwitzů. Ze stejné doby pochází např. pohraniční hrádky Quinburg nebo Wiesenstein u Vrbna pod Pradědem, ale i relativně blízký Nový hrad (Bohdíkov) či Pleče (Jindřichov). S Lucemburky se Slezsko připojilo k českým zemím trvaleji a vpády lapků zřejmě ustaly (nebo se zmírnily). V okolí Strážníku se ve středověku údajně těžily i kovové rudy (železo, případně barevné kovy), jejichž ochrany mohl hrad rovněž poskytovat.
Podoba hradu je čirou spekulací, vycházející z podoby jiných podobných staveb. V centru hradu stála zřejmě vysoká věž, střed hradu chránila hradba, v severovýchodní straně chráněného prostoru mohla být obytná budova či palác. Věžová brána s padacím mostem mohla být na jižní straně, kde se Strážník přimyká vybíhajícím hřebínkem k masivu Bukového kopce.
Strážník v minulosti nebýval zalesněný, což využili i Švédové za třicetileté války, kdy zde měli pozorovatelnu. Ze Strážníku mohly být obstojný výhled na celé údolí Podesní, určitě k Vízmberku (Loučná) až po jižní okraj dnešních Vikýřovic. Podle pramenů byl na Strážníku (pův. Hudberg) umístěn kříž a vedla k němu křížová cesta. Po roce 1802 měl být kříž posunut jižněji k Rapotínu. Možná se jedná o místo se skalním výchozem asi 200 m od vrcholu.
Po roce 1821 přešel celý Strážník do majetku velkolosinské vrchnosti (Liechtenštejnové) a tím do areálu zámeckého parku a došlo k zalesnění kopce. V roce 1840 měl být na vrcholu postaven šestiboký, nejspíš dřevěný altán, z něj se ovšem nedochovalo nic.
Hrádek na Strážníku docela určitě nemá spojitost s dnešním zámkem, vodní tvrz vznikla ve Velkých Losinách sice již ve 14. století, ale velkolepá výstavba je započata až po roce 1496, kdy se zde usídlili Žerotínové a v průběhu 16. století zde vystavěli jednu z nejpůsobivějších renesančních architektur nejen severu Moravy, ale vlastně celého Česka. Ovšem je klidně možné, že nějaký popadaný materiál z kopce se ocitl ve stavbě zámku, ale stavebník určitě nenavazoval na stavitele hrádku.
Asi nejsnazší, i když poměrně prudkou výstupovou traso k Strážníku je modrá pěší TZ od zámeckého parku (zřejmě jde o původní poutní cestu) po východním úbočí kopce, na kopec lze vylézt např. i od severu od okraje Ludvíkova, kde autor narazil na několik vyježděných pěšinek, patrně svépomocných single trailů, které si tu nejspíš vytvořili místní bikeři.