Deggendorf – město na Dunaji.

Kam a jak jedeme?

Když před jedním víkendem zase vyhrála touha poznat, jak žijí naši sousedé, padl náš výběr na město Deggendorf. Naše cesta začíná o půl šesté ráno, na sušickém nádraží. Lenivý motoráček nás po hodině vysadil v Klatovech. Další etapa a skoro další hodinka a vítá nás poslední česká a první německá stanice, Železná Ruda - Alžbětín. Nádraží má svoji zvláštnost v tom, že jedna budova slouží dvěma zemím. Čekání si krátíme v německé části prohlídkou výstavy, kde se dozvídáme vše od vzniku dráhy až po současnost. Velmi zajímavá jsou padesátá léta. Zelenožlutý vláček je konečně připraven. Soupravě zde říkají Waldbahn a hned po nastoupení se zmáháme jen na údiv. Okna se lesknou, nikde ani smítko a když se vláček rozjel, divíme se znovu. Rychlost, jakou se řítí údolím, je neuvěřitelná. Na motorizované Německo je vlak dosti plný. A již je tu Zwissel, poté následuje Regen a po hodince vystupujeme na nádraží v Deggendorfu. Nutno dodat, že vlak ujel skoro sedmdesát kilometrů.

Za čím jedeme?

Město nás přivítalo čistým a upraveným nádražím, včetně jeho okolí. Psát o čistotě a pořádku je zde ale nošením dříví do lesa. Staré město je od nádraží 20 minut cesty. Provází nás vysázené záhony v mnoha druzích květin v široké barevné škále. A tak to pokračuje až na starobylé náměstí. Nevíme, kde začít. Je sobota a probíhá trh, trochu jinačí než trhy u nás. Není možné odolat vůním, které se tu linou. Klobásy, maso, sýry, zelenina, květiny a další široká nabídka. Svodům nelze odolat a tak při kávince trochu mlsáme. Ochota obchodníků jak na trhu tak i v obchodech je pro našince neuvěřitelná. Ale nepřijeli jsme sem za jídlem a tak začínáme s prohlídkou města. Stará Radnice je otevřena, jdeme do patra a nahlížíme do velkého sálu. Nikdo zde není, asi je to normální. Následuje jedna památka za druhou. Gotický kostel na náměstí, nádherný barokní u hřbitova. Sochy kolem zobrazují výjevy křížové cesty. Nedaleko je vodní kaple. Město má i zachovalou část hradeb. Zajímavé jsou kašny na náměstí i staroměstská čtvrť se studnou „ Vrhačka knedlíků". Je nutné se zmínit i o knedlíkové pověsti. Knedlíkový hod zachránil město před dobytím. Vývojem to došlo až ke známým „ Deggendorfským knedlíkům". Je toho hodně a my ještě chceme vidět řeku. I to se daří a po chvilce se díváme do zelenožlutých vod Dunaje. I když má k moři ještě daleko je to již veletok. K vidění je toho tady hodně. Je to ale tip na výlet a vše se popsat nedá. Nám ještě dnes zbývá vše projet v opačném směru do naší Sušice.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídla a pití je všude co hrdlo ráčí. Otázkou mohou být finance. Pivař si možná nevybere to pravé ořechové, i když jsme v Bavorsku. Holt jiný kraj jiná chuť. Pokud by se vám tu líbilo, dá se najít i poměrně levné ubytování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Město je velmi půvabné a Dunaj chytne za srdíčko. Řeka je vlastně obraz lidského života začíná malým pramínkem a končí v moři. Co se nám nelíbilo, spíše se dá říci, že vzbudilo rozpaky. Už i sem zavál vítr žebráky z východu. Potkáte zahalené ženy a přistěhovalce z černého kontinentu. Není to sice pravidlem, ale chování některých je nad rámec běžné slušnosti.

Ostatní informace

Cestovat vlakem je velmi výhodné. O víkendu můžete jet na jízdenku Sone DB za 250,-Kč pro dva dospělé a tři děti do patnácti let. Ceny potravin jsou odvislé od toho. kde nakupujete. Vstupy, např. muzeum, se rovnají cenám u nás. O městě najdete více na www.deggendorf.de i v češtině.