Do Konojed
Kdo na sebe chce nechat dýchnout atmosféru barokní Čechie, padesátého případu majora Zemana a navíc touží spatřit geologickou raritu, nechť s námi vyrazí na dnešní výlet. Konojedy leží jen několik stovek metrů za hranicemi českolipského okresu a nejlépe je objevíme, když v centru Kravař odbočíme Doprava podle dopravního značení.Před námi se zjeví z mlžného oparu v údolí ležící vesnička s dominantou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dalšími kulisami jsou totálně zdevastované zbytky zámku, řada roubených a hrázděných staveb. Architektonickou třešničkou na dortu je několik paneláků, pár zjevně neobývaných domů a betonová krabice a lá Jednota. Skutečně jako by se zde zastavil čas v polovině sedmdesátých let. Bez problémů zaparkujeme naproti zmíněné betonové krabici, jež dnes slouží jako restaurace a hned vyrazíme do kopce podél zdi obklopující zámek. Za zdí nás vděčně vítá zuřící pes a na zdi si lze přečíst, že je zde nebezpečno. Tak nejprve k torzu zámku. Vlastně zde stávaly zámky dva. Ten první proslavil František Antonín Špork známý především díky východočeskému Kuksu. Sice zde údajně nebydlel, ale skrýval tady sbírku protijezuitských knih, které byly za asistence armády v roce 1729 zabaveny. Z tohoto zámku již není prakticky nic zachováno. Druhý zámek byl původně klášterem, který nechal v roce 1746 vystavět Šporkův zeť František Karel Sweerts jako poděkování za uzdravení svého syna. O dvě století později celý objekt přešel do vlastnictví státu a podle toho také vypadá. Neveselo, truchlivo je člověku při pohledu na barokní sochy, trosky balkónu či mohutných váz. Snad nám náladu zlepší náš další cíl - Dubí hora. Budeme-li se držet neustále podél zdi, těsně za odbočkou Doprava objevíme na levé straně cesty zbytky jakéhosi elektrického zařízení. Když se od něj vydáme cestičkou vyšlapanou v trávě, po asi dvou stech metrech dojdeme k odkryvu způsobenému těžbou kamene. Jedná se o čelo lávového proudu tvořené několika ztuhlými sloupci, které příčně rozpukaly a tvoří tzv. bochníky (tak tomu říkají i místní obyvatelé). Na vnímavého člověka to působí impozantně a můžeme si jen cenit vynalézavosti přírody. Celý útvar je samozřejmě národní přírodní památkou. Pro návrat k autu navrhuji pokračovat v cestě podél zdi a celý objekt obejít. Místy je sice půda podmáčená, ale vzhledem k tomu, že stav zdi v těchto místech neodpovídá svému původnímu účelu, lze využívat k pohybu obě její strany. Obdivovat můžeme mohutné duby a jedle, rybník s labutěmi a v jiném ročním období např. áron plamatý, rostlinu příbuznou okrasné a svatební kale. Jako vždy však platí, že každý výlet skrývá řadu neplánovaných překvapení například v podobě setkání s opilým dřevorubcem, upadnutí dítěte do bláta či objevení chcíplého krtka. Tak hodně zážitků! (auto, pěšky 3 km).