Dobytí Bradla z Prostějova

Kam a jak jedeme?

Mráz a sluníčko jsme zažívali při výstupu z Libiny na Bradlo a souvislá vrstva sněhu zařídila tu pravou zimní atmosféru. Vláček z Prostějova přes Olomouc nás "vyplivl" v Libině už před devátou hodinou a to bylo zubaté sluníčkou ještě nízko nad východním obzorem. Sešlo se nás hnedle 16, což bylo vzhledem k mrazivému počasí hodně. Ze žel. zastávky Libina, která je západně, stranou vlastní obce, jsme vyrazili po modré značce a užívali si zajímavých výhledů do údolí Mladoňovského potoka, kde se rozprostírá v podhůří Nízkého Jeseníku, malebná obec Libina. První písemná zmínka o obci je z roku 1344, patřila k Úsovskému panství a od poloviny 16. st. se stala majetkem města Uničova. Vraťme se ale zpět na začátek 3. tisíciletí. Dnes zde, v nejníže položené obci okresu Šumperk, žije cca 3,5 tisíce obyvatel, mají zde kostel, knihovnu, kino, poštu, stadion i policejní stanici. Nás nejvíc zajímala modrá turistická značka, která nás provedla pod tratí a začala dost prudce stoupat, čekalo nás totiž 100 m převýšení na kopec Baškovec s nadm. výškou 471 m/m. A tak přesto, že bylo 8 pod nulou, někteří jsme se i zpotili. Na Baškovci jsme se dali zase všichni dohromady a rozhlédli se na severozápad. Přitom jsem přehlédl pozdrav od Milušky z Libiny, zanechaný všem PPP ve sněhu na Baškovci. Během necelé půlhodinky jsme dorazili ke skalám zvaným Tři Kameny (558m/m), vede k nim z modré asi 150 m odbočka. Dalším zajímavým místem je torzo "Krále Bradla". Jedná se, o dnes již padlý, kmen smrku ztepilého - jejož stáří bylo odhadnuto na 120 let. Posvačili jsme u studánky Běžinka a pak nám již zbývalo necelých tisíc metrů na skalnatý vrchol Bradlo s výhledovou plošinou ve výšce 600 m/m. Z vyhlídky je vidět Nízký a Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky celý Hornomoravský úval a za zvlášť jasného počasí i Hostýn. Zápis a razítko do vrcholové knihy, společná fotečka na výhledové plošině s naší vlajkou PPP a opatrně, někteří raději pozadu, jsme sestoupili po kluzkých skalních schodech pod Bradlo. Všichni sestup ve zdraví přežili a tak jsme mohli kolem čerta a nového altánu pokračovat po modré na rozcestník s červenou odbočkou na Novou Hradečnou (3 km), tuto zkratku jsme ale nevyužili a šli po modré dál přes Lipinku až na Skalku, kde dříve býval lom. Přes pole jsme sestoupili do obce Pískov, kde jsme si prohlédli zvláštní kapli sv. Antonína Paduánského. Architektonicky se jedná v Česku o raritu, která má v Evropě jen jedinou obdobu v rakouském Semmeringu. Pískov jsme prošli po silnici a u místní části Troubelic zvané Sídliště, jsme došli ke trati, kolem které jsme pokračovali asi 1,5 km do Nové Hradečné. Hned vedle žel. zastávky jsme zapadli do místní hospody na něco teplého, pivko a předem domluvenou gulášovou polívku. Ta nám po té zimní, mrazivé, 13 km dlouhé procházce, docela bodla. Vlak do Olomouce nám jel 10 minut po 14 hodině a v Olomouci jsme chytili zpožděný rychlík Praha-Brno, takže jsme byli o půl čtvrté zpátky v Prostějově.

Za čím jedeme?

Za výhledy ze skal Bradla.

Prohlédnout si neobvyklou kapli sv. Antonína Paduánského v Pískově.

Na procházku do zasněžené přírody.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V restauraci u nádraží v obci Nová Hradečná. Typická vesnická hospoda se vším všudy.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výhledy na Nízký Jeseník a Libinu.Studánka Běžinka.Skalní útvar 3 Kameny.Nový altán pod Bradlem.Kaple v Pískově.Jelení obora u Lipinky.Výhledy na Novou Hradečnou.

Ostatní informace

Společná (13 osob) zpáteční jízdenka Prostějov-Libina vyšla jednoho na cca 100 Kč.

Polívka 25 Kč, pivo 20 Kč, káva 20 Kč.